Co je to za podivný svět? Je to Země. V popředí snímku jsou Pinnacles, neobvyklé skalní věže v národním parku Nambung v západní Austrálii. Věžičky jsou z prastarých mořských mušlí (vápenec) a zatím není známo, jak tyto malebné věže lidské velikosti vznikly. V pozadí, těsně za koncem vrcholu...
Co to je tam vpravo od středu? Povrch Marsu odhaluje stále nová překvapení a nedávno byly objeveny prstům podobné skalní věžičky. Ty malé téměř vertikální skalní výchozy minulý měsíc vyfotografovalo vozítko Curiosity na Marsu. I když se velikostí a tvarem podobají malým hadům, tak hlavním...
Co je to za podivný svět? Je to Země. V popředí snímku jsou Pinnacles, neobvyklé skalní věže v národním parku Nambung v západní Austrálii. Věžičky jsou z prastarých mořských mušlí (vápenec) a zatím není známo, jak tyto malebné věže lidské velikosti vznikly. V pozadí, těsně za koncem vrcholu...
Co to je tam vpravo od středu? Povrch Marsu odhaluje stále nová překvapení a nedávno byly objeveny prstům podobné skalní věžičky. Ty malé téměř vertikální skalní výchozy minulý měsíc vyfotografovalo vozítko Curiosity na Marsu. I když se velikostí a tvarem podobají malým hadům, tak hlavním...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 1. do 25. 1. 2026. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Saturn s Neptunem jsou večer na jihozápadě, Uran je nejvýše a nad jihovýchodem je jasný Jupiter. Tři nejmenší planety jsou v zorném poli koronografu SOHO. Aktivita Slunce je zvýšená a nelze vyloučit ani slabší polární záře. Kromě komety 24P/Schaumasse, viditelné nejlépe v druhé polovině noci, připomínáme také zmínku o nadějných kometách jarní oblohy. S blížící se misí Artemis II kolem Měsíce jsme mohli na Floridě zaznamenat vývoz rakety SLS i s mobilní startovní věží na startovní rampu. Před 20 lety startovala na svou misi sonda New Horizons, tehdy ještě k planetě Pluto. Před 40 lety snímal Voyager 2 zblízka Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již
