Málokterý vesmírný pohled dokáže vzrušovat představivost tak jako Velká mlhovina v Orionu. Tato nejbližší velká hvězdotvorná oblast je pouhým okem vidět jako slabá, nevýrazná mlhovinka na nebi a prostírá se přes tento celý ostrý barevný teleskopický snímek. Mlhovina v Orionu, v Messierově...
Jen málo vesmírných pohledů povzbuzuje představivost tak jako Velká mlhovina v Orionu. Tato nejbližší velká hvězdotvorná oblast je viditelná pouhým okem jako slabý obláček na nebi na rozprostírá se na tomto ostrém teleskopickém snímku, pořízeném za chladné lednové noci na temné obloze v Západní...
Jednou z nejslavnějších mlhovin na obloze je Velká mlhovina v Orionu, též známá jako M42. Na této ostré a barevné mozaice ze dvou políček jsou vpravo vidět zářivá mračna plynu a horké mladé hvězdy této hvězdotvorné oblasti, zároveň je u středu i menší mlhovina M43 a nalevo jsou prašné...
Málokterý vesmírný pohled dokáže vzrušovat představivost tak jako Velká mlhovina v Orionu. Tato nejbližší velká hvězdotvorná oblast je pouhým okem vidět jako slabá, nevýrazná mlhovinka na nebi a prostírá se přes tento celý ostrý barevný teleskopický snímek. Mlhovina v Orionu, v Messierově...
Jen málo vesmírných pohledů povzbuzuje představivost tak jako Velká mlhovina v Orionu. Tato nejbližší velká hvězdotvorná oblast je viditelná pouhým okem jako slabý obláček na nebi na rozprostírá se na tomto ostrém teleskopickém snímku, pořízeném za chladné lednové noci na temné obloze v Západní...
Jednou z nejslavnějších mlhovin na obloze je Velká mlhovina v Orionu, též známá jako M42. Na této ostré a barevné mozaice ze dvou políček jsou vpravo vidět zářivá mračna plynu a horké mladé hvězdy této hvězdotvorné oblasti, zároveň je u středu i menší mlhovina M43 a nalevo jsou prašné...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Polární záře v čase 20:32 SELČ. Vizuálním pozorováním byl zaznamenám pouze zvýšený jas severní oblohy. Barvy pochopitelně vyniknou až při digitálním záznamu.
