Tento nádherný snímek Orionu ukazuje mladé hvězdy a kosmická mračna vodíku a plynu v tomto souhvězdí. Snímek pořídila 11. listopadu za hvězdami vedená kamera s filmem během asi 40 minutové expozice. Na snímku je Velká mlhovina v Orionu (poblíž centra), řetězec dobře známých mlhovin, který míří...
Velká a krásná spirální galaxie M33 zhruba 3 milióny světelných let daleko je pochopitelně populárním cílem nadšených astrofotografů. Stejně tak je pochopitelné, že stopy družic a letadel, které jsou na rušné noční obloze planety Země docela běžné, se z finálních snímků odstraňují. Ovšem...
Tento nádherný snímek Orionu ukazuje mladé hvězdy a kosmická mračna vodíku a plynu v tomto souhvězdí. Snímek pořídila 11. listopadu za hvězdami vedená kamera s filmem během asi 40 minutové expozice. Na snímku je Velká mlhovina v Orionu (poblíž centra), řetězec dobře známých mlhovin, který míří...
Velká a krásná spirální galaxie M33 zhruba 3 milióny světelných let daleko je pochopitelně populárním cílem nadšených astrofotografů. Stejně tak je pochopitelné, že stopy družic a letadel, které jsou na rušné noční obloze planety Země docela běžné, se z finálních snímků odstraňují. Ovšem...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Kometa 78P/Gehrels se nacházela ve vzdálenosti 2.190 au od Země a 2.135 au od Slunce. Výsledek je v polovičním měřítku.
