V roce 1986 se Voyager 2 stal jedinou sondou, která zblízka prozkoumala ledový obr Uran. Přesto tento nově zveřejněný snímek z kamery NIRCam (Near-Infrared Camera) na Kosmickém dalekohledu Jamese Webba nabízí podrobný pohled na vzdálený svět. Rotační osou nakloněná vnější planeta se kolem ní otočí...
Britský astronom Sir William Herschel objevil měsíce Titania and Oberon v lednu 1787. Nečetl Shakespeareův Sen noci svatojánské, ačkoliv prováděl první teleskopická pozorování měsíců planety Uran (planety, která sama byla objevena v roce 1781). V lednu 1986 se stal robotický průzkumník...
V roce 1986 se Voyager 2 stal jedinou sondou, která zblízka prozkoumala ledový obr Uran. Přesto tento nově zveřejněný snímek z kamery NIRCam (Near-Infrared Camera) na Kosmickém dalekohledu Jamese Webba nabízí podrobný pohled na vzdálený svět. Rotační osou nakloněná vnější planeta se kolem ní otočí...
Britský astronom Sir William Herschel objevil měsíce Titania and Oberon v lednu 1787. Nečetl Shakespeareův Sen noci svatojánské, ačkoliv prováděl první teleskopická pozorování měsíců planety Uran (planety, která sama byla objevena v roce 1781). V lednu 1986 se stal robotický průzkumník...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.
