V roce 1986 se Voyager 2 stal jedinou sondou, která zblízka prozkoumala ledový obr Uran. Přesto tento nově zveřejněný snímek z kamery NIRCam (Near-Infrared Camera) na Kosmickém dalekohledu Jamese Webba nabízí podrobný pohled na vzdálený svět. Rotační osou nakloněná vnější planeta se kolem ní otočí...
Britský astronom Sir William Herschel objevil měsíce Titania and Oberon v lednu 1787. Nečetl Shakespeareův Sen noci svatojánské, ačkoliv prováděl první teleskopická pozorování měsíců planety Uran (planety, která sama byla objevena v roce 1781). V lednu 1986 se stal robotický průzkumník...
V roce 1986 se Voyager 2 stal jedinou sondou, která zblízka prozkoumala ledový obr Uran. Přesto tento nově zveřejněný snímek z kamery NIRCam (Near-Infrared Camera) na Kosmickém dalekohledu Jamese Webba nabízí podrobný pohled na vzdálený svět. Rotační osou nakloněná vnější planeta se kolem ní otočí...
Britský astronom Sir William Herschel objevil měsíce Titania and Oberon v lednu 1787. Nečetl Shakespeareův Sen noci svatojánské, ačkoliv prováděl první teleskopická pozorování měsíců planety Uran (planety, která sama byla objevena v roce 1781). V lednu 1986 se stal robotický průzkumník...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten
IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
