Brázdy na Titanii

Uznání: The Voyager Project, NASA

Britský astronom Sir William Herschel objevil měsíce Titania and Oberon v lednu 1787. Nečetl Shakespeareův Sen noci svatojánské, ačkoliv prováděl první teleskopická pozorování měsíců planety Uran (planety, která sama byla objevena v roce 1781). V lednu 1986 se stal robotický průzkumník NASA Voyager 2 jedinou sondou, která navštívila vzdálený Uranův systém. Nahoře je snímek Titanie, Uranova největšího měsíce, snímek s největším rozlišením pořízený Voyagerem. Obrázek je složen ze dvou snímků zaznamenaných ze vzdálenosti 229,000 mil. Je na něm vidět ledový, kamenný svět , pokrytý impaktními krátery. Nápadný systém zlomů, některých až 1 000 mil dlouhých, je viditelný jako brázdy v blízkosti terminátoru (rozhraní světla a stínu). Podél stěn údolí nastavených slunci jsou viditelné usazeniny vysoce odrazivého materiálu, který může být jinovatkou. Velký impaktní kráter v blízkosti horního okraje, známý jako Gertrude, má kolem 180 mil v průměru. Na spodním okraji se 60 mil široký zlom Belmont Chasma, zařezává do kráteru Ursula. Titania sama má 1,000 mil v průměru.