Eliptická galaxie NGC 760 se co do velikosti podobá Mléčné dráze a je vzdálená asi 160 miliónů světelných let. Na tomto hloubkovém snímku NGC 7600 zabírá na obloze v souhvězdí Vodnáře asi 1/2 stupně a vykazuje pozoruhodné vnější halo do sebe vložených obálek a rozsáhlejších okolních galaktických...
V tomto koutku nebe plném barev je zvláštní systém galaxií katalogizovaný jako Arp 227 a nachází se ve vzdálenosti asi 100 miliónů světelných let. Arp 227 si plave v souhvězdí Ryb a skládá se ze dvou galaxií, té výrazné, podivuhodné galaxie NGC 474 s obálkou vlevo a její modré sousedky se...
Eliptická galaxie NGC 760 se co do velikosti podobá Mléčné dráze a je vzdálená asi 160 miliónů světelných let. Na tomto hloubkovém snímku NGC 7600 zabírá na obloze v souhvězdí Vodnáře asi 1/2 stupně a vykazuje pozoruhodné vnější halo do sebe vložených obálek a rozsáhlejších okolních galaktických...
V tomto koutku nebe plném barev je zvláštní systém galaxií katalogizovaný jako Arp 227 a nachází se ve vzdálenosti asi 100 miliónů světelných let. Arp 227 si plave v souhvězdí Ryb a skládá se ze dvou galaxií, té výrazné, podivuhodné galaxie NGC 474 s obálkou vlevo a její modré sousedky se...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 1. do 25. 1. 2026. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Saturn s Neptunem jsou večer na jihozápadě, Uran je nejvýše a nad jihovýchodem je jasný Jupiter. Tři nejmenší planety jsou v zorném poli koronografu SOHO. Aktivita Slunce je zvýšená a nelze vyloučit ani slabší polární záře. Kromě komety 24P/Schaumasse, viditelné nejlépe v druhé polovině noci, připomínáme také zmínku o nadějných kometách jarní oblohy. S blížící se misí Artemis II kolem Měsíce jsme mohli na Floridě zaznamenat vývoz rakety SLS i s mobilní startovní věží na startovní rampu. Před 20 lety startovala na svou misi sonda New Horizons, tehdy ještě k planetě Pluto. Před 40 lety snímal Voyager 2 zblízka Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již
Polární záře z Benecka - první den jsem bohužel propásl :-(. V pozadí hřeben Krkonoš s dominantou Kotel
