Marťanský sol - střední marťanský sluneční den - je asi o 39 minut delší než dobře známý pozemský 24 hodinový den. Spirit operuje v marťanském času a tuto barevnou pohlednici pořídil a odeslal 5. sol svého pobytu na marťanském povrchu. Tato oříznutá verze plné, vysokorozlišující mozaiky se...
Unavení a dlouho přesčas pracující členové týmu dali hladké, zjevně prachem vyplněné depresi vlevo od středu tohoto snímku z marťanského povrchu přezdívku "Ospalá díra". Obraz je součástí včera zveřejněného 3D panorámatu místa přistání vozítka Spirit sestaveného z údajů z navigačních kamer...
Marťanský sol - střední marťanský sluneční den - je asi o 39 minut delší než dobře známý pozemský 24 hodinový den. Spirit operuje v marťanském času a tuto barevnou pohlednici pořídil a odeslal 5. sol svého pobytu na marťanském povrchu. Tato oříznutá verze plné, vysokorozlišující mozaiky se...
Unavení a dlouho přesčas pracující členové týmu dali hladké, zjevně prachem vyplněné depresi vlevo od středu tohoto snímku z marťanského povrchu přezdívku "Ospalá díra". Obraz je součástí včera zveřejněného 3D panorámatu místa přistání vozítka Spirit sestaveného z údajů z navigačních kamer...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.
