Marťanský sol - střední marťanský sluneční den - je asi o 39 minut delší než dobře známý pozemský 24 hodinový den. Spirit operuje v marťanském času a tuto barevnou pohlednici pořídil a odeslal 5. sol svého pobytu na marťanském povrchu. Tato oříznutá verze plné, vysokorozlišující mozaiky se...
Unavení a dlouho přesčas pracující členové týmu dali hladké, zjevně prachem vyplněné depresi vlevo od středu tohoto snímku z marťanského povrchu přezdívku "Ospalá díra". Obraz je součástí včera zveřejněného 3D panorámatu místa přistání vozítka Spirit sestaveného z údajů z navigačních kamer...
Marťanský sol - střední marťanský sluneční den - je asi o 39 minut delší než dobře známý pozemský 24 hodinový den. Spirit operuje v marťanském času a tuto barevnou pohlednici pořídil a odeslal 5. sol svého pobytu na marťanském povrchu. Tato oříznutá verze plné, vysokorozlišující mozaiky se...
Unavení a dlouho přesčas pracující členové týmu dali hladké, zjevně prachem vyplněné depresi vlevo od středu tohoto snímku z marťanského povrchu přezdívku "Ospalá díra". Obraz je součástí včera zveřejněného 3D panorámatu místa přistání vozítka Spirit sestaveného z údajů z navigačních kamer...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 2. do 22. 2. 2026. Měsíc bude v novu a čeká nás večerní konjunkce s planetami. Velmi nízko je za soumraku Venuše, o něco výše Merkur, Saturn a Neptun. Za tmy je večer vysoko nad jihozápadem Uran a k jihu stoupá Jupiter. Aktivita Slunce nízká. Crew-12 úspěšně dorazila na ISS. Mise Crew-12 úspěšně zakotvila u ISS v lodi Crew Dragon Endeavour. Evropská raketa Ariane 6 letěla poprvé a úspěšně se čtyřmi urychlovacími postranními motory. Vulcan měl při úspěšném startu s tajnou misí USSF-87 problém s postranním motorem, stejně jako při druhém letu této rakety. Před pěti lety jsme napjatě sledovali úspěšné přistání Perseverance na Marsu.
Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již
