Toto velké a dramaticky tvarované kosmické mračno měří na obloze planety Země v souhvězdí Oltáře (Ara) téměř 7 stupňů, neboli 14 úplňků. Na snímku obtížně zobrazitelné filamentární zjevení je katalogizováno jako RCW 114 a na teleskopické mozaice snímků je vidět, že ho protkává výmluvná červená...
Zbytek supernovy v Lodní zádi ve vzdálenosti asi 7000 světelných let naráží po obří explozi do okolního mezihvězdného média. Toto malebné teleskopické pole složené ze širokopásmových a úzkopásmových optických snímků zabírá v této vzdálenosti asi 60 světelných let. Jak se zbytek supernovy vpravo...
Asi 7000 světelných let daleko se do okolního mezihvězdného média rozpíná zbytek supernovy Puppis A (Lodní záď A) hnaný explozí hmotné hvězdy. Barevné teleskopické pole složené z širokopásmových a úzkopásmových dat zabírá v této vzdálenosti asi 60 světelných let. Jak se zbytek supernovy...
Tento obraz trosek masivní hvězdné exploze - zbytku supernovy N63A ve falešných barvách ve více vlnových délkách je bohatý na obálky a oblouky. Rentgenová emise (modrá) pochází z plynu zahřátého na 10 miliónů stupňů, když uzlíky rychle se pohybujícího materiálu z kosmického výbuchu vymetly...
Toto velké a dramaticky tvarované kosmické mračno měří na obloze planety Země v souhvězdí Oltáře (Ara) téměř 7 stupňů, neboli 14 úplňků. Na snímku obtížně zobrazitelné filamentární zjevení je katalogizováno jako RCW 114 a na teleskopické mozaice snímků je vidět, že ho protkává výmluvná červená...
Zbytek supernovy v Lodní zádi ve vzdálenosti asi 7000 světelných let naráží po obří explozi do okolního mezihvězdného média. Toto malebné teleskopické pole složené ze širokopásmových a úzkopásmových optických snímků zabírá v této vzdálenosti asi 60 světelných let. Jak se zbytek supernovy vpravo...
Asi 7000 světelných let daleko se do okolního mezihvězdného média rozpíná zbytek supernovy Puppis A (Lodní záď A) hnaný explozí hmotné hvězdy. Barevné teleskopické pole složené z širokopásmových a úzkopásmových dat zabírá v této vzdálenosti asi 60 světelných let. Jak se zbytek supernovy...
Tento obraz trosek masivní hvězdné exploze - zbytku supernovy N63A ve falešných barvách ve více vlnových délkách je bohatý na obálky a oblouky. Rentgenová emise (modrá) pochází z plynu zahřátého na 10 miliónů stupňů, když uzlíky rychle se pohybujícího materiálu z kosmického výbuchu vymetly...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 7. do 20. 7. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Aktivita Slunce je nízká i přes velké množství skvrn. Máme tu poslední období letní viditelnosti komety 3I/ATLAS ze střední Evropy. Noční svítící oblaka se ukazovala jen slabě. Falcon 9 vykonal svůj jubilejní 500. start a rychle pokračuje dál třemi starty. NASA má schválený rozpočet na roky dopředu včetně klíčových misí Artemis. Očekáváme přistání Crew Dragonu mise Axiom-4 z ISS. Před 60 lety jsme poprvé spatřili snímky jiné planety, které pořídila sonda Mariner 4 a před 10 lety jsme poprvé viděli detaily na povrchu Pluta. Před 50 lety proběhl společný let Sojuz-Apollo a před 175 lety provedli američtí astronomové z Harvardu první fotografování, daguerrotypii, hvězdy Vega.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč 12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
Přelet Mezinárodní kosmické stanice (ISS) | Fotoaparát Canon PowerShot SX10 IS
