Toto velké a dramaticky tvarované kosmické mračno měří na obloze planety Země v souhvězdí Oltáře (Ara) téměř 7 stupňů, neboli 14 úplňků. Na snímku obtížně zobrazitelné filamentární zjevení je katalogizováno jako RCW 114 a na teleskopické mozaice snímků je vidět, že ho protkává výmluvná červená...
Zbytek supernovy v Lodní zádi ve vzdálenosti asi 7000 světelných let naráží po obří explozi do okolního mezihvězdného média. Toto malebné teleskopické pole složené ze širokopásmových a úzkopásmových optických snímků zabírá v této vzdálenosti asi 60 světelných let. Jak se zbytek supernovy vpravo...
Asi 7000 světelných let daleko se do okolního mezihvězdného média rozpíná zbytek supernovy Puppis A (Lodní záď A) hnaný explozí hmotné hvězdy. Barevné teleskopické pole složené z širokopásmových a úzkopásmových dat zabírá v této vzdálenosti asi 60 světelných let. Jak se zbytek supernovy...
Tento obraz trosek masivní hvězdné exploze - zbytku supernovy N63A ve falešných barvách ve více vlnových délkách je bohatý na obálky a oblouky. Rentgenová emise (modrá) pochází z plynu zahřátého na 10 miliónů stupňů, když uzlíky rychle se pohybujícího materiálu z kosmického výbuchu vymetly...
Toto velké a dramaticky tvarované kosmické mračno měří na obloze planety Země v souhvězdí Oltáře (Ara) téměř 7 stupňů, neboli 14 úplňků. Na snímku obtížně zobrazitelné filamentární zjevení je katalogizováno jako RCW 114 a na teleskopické mozaice snímků je vidět, že ho protkává výmluvná červená...
Zbytek supernovy v Lodní zádi ve vzdálenosti asi 7000 světelných let naráží po obří explozi do okolního mezihvězdného média. Toto malebné teleskopické pole složené ze širokopásmových a úzkopásmových optických snímků zabírá v této vzdálenosti asi 60 světelných let. Jak se zbytek supernovy vpravo...
Asi 7000 světelných let daleko se do okolního mezihvězdného média rozpíná zbytek supernovy Puppis A (Lodní záď A) hnaný explozí hmotné hvězdy. Barevné teleskopické pole složené z širokopásmových a úzkopásmových dat zabírá v této vzdálenosti asi 60 světelných let. Jak se zbytek supernovy...
Tento obraz trosek masivní hvězdné exploze - zbytku supernovy N63A ve falešných barvách ve více vlnových délkách je bohatý na obálky a oblouky. Rentgenová emise (modrá) pochází z plynu zahřátého na 10 miliónů stupňů, když uzlíky rychle se pohybujícího materiálu z kosmického výbuchu vymetly...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.
Asi 1,5 hodiny jenom, dost rušila vysoká oblačnost, ale nakonec to vyšlo lépe než jsem očekával, ale část snímků musela do koše. 30.4.2025 z Říčan u Prahy (50 mm / 2.8 / ISO 800 / 1 min snímek)
