Toto velké a dramaticky tvarované kosmické mračno měří na obloze planety Země v souhvězdí Oltáře (Ara) téměř 7 stupňů, neboli 14 úplňků. Na snímku obtížně zobrazitelné filamentární zjevení je katalogizováno jako RCW 114 a na teleskopické mozaice snímků je vidět, že ho protkává výmluvná červená...
Zbytek supernovy v Lodní zádi ve vzdálenosti asi 7000 světelných let naráží po obří explozi do okolního mezihvězdného média. Toto malebné teleskopické pole složené ze širokopásmových a úzkopásmových optických snímků zabírá v této vzdálenosti asi 60 světelných let. Jak se zbytek supernovy vpravo...
Asi 7000 světelných let daleko se do okolního mezihvězdného média rozpíná zbytek supernovy Puppis A (Lodní záď A) hnaný explozí hmotné hvězdy. Barevné teleskopické pole složené z širokopásmových a úzkopásmových dat zabírá v této vzdálenosti asi 60 světelných let. Jak se zbytek supernovy...
Tento obraz trosek masivní hvězdné exploze - zbytku supernovy N63A ve falešných barvách ve více vlnových délkách je bohatý na obálky a oblouky. Rentgenová emise (modrá) pochází z plynu zahřátého na 10 miliónů stupňů, když uzlíky rychle se pohybujícího materiálu z kosmického výbuchu vymetly...
Toto velké a dramaticky tvarované kosmické mračno měří na obloze planety Země v souhvězdí Oltáře (Ara) téměř 7 stupňů, neboli 14 úplňků. Na snímku obtížně zobrazitelné filamentární zjevení je katalogizováno jako RCW 114 a na teleskopické mozaice snímků je vidět, že ho protkává výmluvná červená...
Zbytek supernovy v Lodní zádi ve vzdálenosti asi 7000 světelných let naráží po obří explozi do okolního mezihvězdného média. Toto malebné teleskopické pole složené ze širokopásmových a úzkopásmových optických snímků zabírá v této vzdálenosti asi 60 světelných let. Jak se zbytek supernovy vpravo...
Asi 7000 světelných let daleko se do okolního mezihvězdného média rozpíná zbytek supernovy Puppis A (Lodní záď A) hnaný explozí hmotné hvězdy. Barevné teleskopické pole složené z širokopásmových a úzkopásmových dat zabírá v této vzdálenosti asi 60 světelných let. Jak se zbytek supernovy...
Tento obraz trosek masivní hvězdné exploze - zbytku supernovy N63A ve falešných barvách ve více vlnových délkách je bohatý na obálky a oblouky. Rentgenová emise (modrá) pochází z plynu zahřátého na 10 miliónů stupňů, když uzlíky rychle se pohybujícího materiálu z kosmického výbuchu vymetly...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 1. do 1. 2. 2026. Měsíc dorůstá od první čtvrti k úplňku. V úterý 27. ledna po 22. hodině se začne přibližovat hvězdokupě Plejády a zakryje slabší hvězdy Taygetu a Asterope. Malé planety jsou nyní zdánlivě za Sluncema ukazují se v koronografu SOHO. Velké planety jsou na večerní obloze. Aktivita Slunce je na střední úrovni a největší skvrny na odvrácené polokouli vidí z Marsu vozítko Perseverance. S blížící se misí Artemis II kolem Měsíce plánuje NASA na 2. února test tankování rakety. Ten může být provázen problémy a může být odkládán. Podle toho uvidíme, zda se uskuteční start v prvním plánovaném okně z 6. na 7. února. Ohlížíme se za výročím přistání Luny 9 na Měsíci, objevem komety Hyakutake a především nepříjemnou havárií raketoplánu Challenger.
Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již
