Toto velké a dramaticky tvarované kosmické mračno měří na obloze planety Země v souhvězdí Oltáře (Ara) téměř 7 stupňů, neboli 14 úplňků. Na snímku obtížně zobrazitelné filamentární zjevení je katalogizováno jako RCW 114 a na teleskopické mozaice snímků je vidět, že ho protkává výmluvná červená...
Zbytek supernovy v Lodní zádi ve vzdálenosti asi 7000 světelných let naráží po obří explozi do okolního mezihvězdného média. Toto malebné teleskopické pole složené ze širokopásmových a úzkopásmových optických snímků zabírá v této vzdálenosti asi 60 světelných let. Jak se zbytek supernovy vpravo...
Asi 7000 světelných let daleko se do okolního mezihvězdného média rozpíná zbytek supernovy Puppis A (Lodní záď A) hnaný explozí hmotné hvězdy. Barevné teleskopické pole složené z širokopásmových a úzkopásmových dat zabírá v této vzdálenosti asi 60 světelných let. Jak se zbytek supernovy...
Tento obraz trosek masivní hvězdné exploze - zbytku supernovy N63A ve falešných barvách ve více vlnových délkách je bohatý na obálky a oblouky. Rentgenová emise (modrá) pochází z plynu zahřátého na 10 miliónů stupňů, když uzlíky rychle se pohybujícího materiálu z kosmického výbuchu vymetly...
Toto velké a dramaticky tvarované kosmické mračno měří na obloze planety Země v souhvězdí Oltáře (Ara) téměř 7 stupňů, neboli 14 úplňků. Na snímku obtížně zobrazitelné filamentární zjevení je katalogizováno jako RCW 114 a na teleskopické mozaice snímků je vidět, že ho protkává výmluvná červená...
Zbytek supernovy v Lodní zádi ve vzdálenosti asi 7000 světelných let naráží po obří explozi do okolního mezihvězdného média. Toto malebné teleskopické pole složené ze širokopásmových a úzkopásmových optických snímků zabírá v této vzdálenosti asi 60 světelných let. Jak se zbytek supernovy vpravo...
Asi 7000 světelných let daleko se do okolního mezihvězdného média rozpíná zbytek supernovy Puppis A (Lodní záď A) hnaný explozí hmotné hvězdy. Barevné teleskopické pole složené z širokopásmových a úzkopásmových dat zabírá v této vzdálenosti asi 60 světelných let. Jak se zbytek supernovy...
Tento obraz trosek masivní hvězdné exploze - zbytku supernovy N63A ve falešných barvách ve více vlnových délkách je bohatý na obálky a oblouky. Rentgenová emise (modrá) pochází z plynu zahřátého na 10 miliónů stupňů, když uzlíky rychle se pohybujícího materiálu z kosmického výbuchu vymetly...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 10. do 1. 11. 2026. Měsíc bude v pondělí v úplňku, v noci na středu 28. října projde Plejádami a v neděli 1. listopadu bude v poslední čtvrti. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem v přímce s Regulem. Venuše byla 24. října v dolní konjunkci a na ranní obloze se objeví extrémně nízko již koncem týdne jako Jitřenka. Slunce je klidné. Japonská sonda MMX se úspěšně vydala k Marsovým měsícům. Před 90 lety proběhl první úspěšný test raketového motoru v JPL.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve
Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.
