Mezinárodní kosmická stanice (ISS) je největším lidmi vyrobeným objektem, který kdy kolem Země obíhal. Stanice je tak velká, že ji lze nahoře vidět i neozbrojeným okem a je často zobrazována z našeho povrchu velmi různorodým způsobem. Stanici minulý měsíc...
Rozestavěná Mezinárodní kosmická stanice (International Space Station - ISS) zase změnila svůj vzhled. Během několika minulých dní ISS navštívil raketoplán Atlantis a přivezl integrovaný příhradový nosník (Integrated Truss Structure) a také úctyhodně dlouhé panely slunečních článků. Tyto...
Mezinárodní kosmická stanice (ISS) je největším lidmi vyrobeným objektem, který kdy kolem Země obíhal. Stanice je tak velká, že ji lze nahoře vidět i neozbrojeným okem a je často zobrazována z našeho povrchu velmi různorodým způsobem. Stanici minulý měsíc...
Rozestavěná Mezinárodní kosmická stanice (International Space Station - ISS) zase změnila svůj vzhled. Během několika minulých dní ISS navštívil raketoplán Atlantis a přivezl integrovaný příhradový nosník (Integrated Truss Structure) a také úctyhodně dlouhé panely slunečních článků. Tyto...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Kometa 78P/Gehrels se nacházela ve vzdálenosti 2.190 au od Země a 2.135 au od Slunce. Výsledek je v polovičním měřítku.
