Neutrina jsou subatomické částice generované nukleárními reakcemi, které pohání hvězdy jako je naše Slunce. Neutrina vylétají ze slunečního jádra a snadno prochází Sluncem (a téměř čímkoliv jiným!) bez zdržení a měla by být detekovatelná pozemskými neutrinovými "dalekohledy". K dlouhotrvajícímu...
Slunce se otáčí kolem své osy asi jednou za 27 dní. Proč to můžeme říci? Podle sledování slunečních skvrn. Tento kompozitní snímek byl vytvořen ze snímků Slunce zaznamenávaných denně přístrojem MDI na palubě vesmírné observatoře SOHO (SOlar and Heliospheric Observatory). Ukazuje, že na...
Neutrina jsou subatomické částice generované nukleárními reakcemi, které pohání hvězdy jako je naše Slunce. Neutrina vylétají ze slunečního jádra a snadno prochází Sluncem (a téměř čímkoliv jiným!) bez zdržení a měla by být detekovatelná pozemskými neutrinovými "dalekohledy". K dlouhotrvajícímu...
Slunce se otáčí kolem své osy asi jednou za 27 dní. Proč to můžeme říci? Podle sledování slunečních skvrn. Tento kompozitní snímek byl vytvořen ze snímků Slunce zaznamenávaných denně přístrojem MDI na palubě vesmírné observatoře SOHO (SOlar and Heliospheric Observatory). Ukazuje, že na...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové
Činka (také Messier 27, M27 nebo NGC 6853) je známá jasná planetární mlhovina v souhvězdí Lištičky. Objevil ji Charles Messier 12. června 1764 jako vůbec první z tohoto druhu vesmírných objektů. Jméno jí dal John Herschel ve svém popisu. Mlhovina Činka se dá velmi snadno nalézt přibližně 3° severně od hvězdy Gama Sagittae (γ Sge) s magnitudou 3,5 v sousedním souhvězdí Šípu. Je snadno viditelná i triedrem 10x50 a pod průzračně tmavou oblohou i menším triedrem 8x30. Dalekohled o průměru 114 mm pomůže ukázat její základní tvar, který vzdáleně připomíná přesýpací hodiny, protože mlhovina obsahuje dvě velké jasné oblasti. Ještě větší dalekohledy, případně vybavené vhodným astronomickým filtrem, umožňují pozorovat mnoho podrobností a odstínů. Ústřední hvězda má magnitudu 13,6 a její viditelnost se často používá jako zkouška průzračnosti hvězdné oblohy, pokud se použije dalekohled o průměru 200 mm.
