Proč není tenký srpeček Měsíce nikdy vidět daleko od obzoru? Protože vzhledem ke geometrii fáze tenkého srpku Měsíce nastává, když se Měsíc jeví na obloze blízko Slunce. Srpek nezpůsobuje stín Země, ale to, že vidíme jen malou část Měsíce přímo osvětlenou Sluncem. Navíc nejtlustší část srpku se vždy...
Co to září v dálce? I když to může vypadat jako maják, tak paprsky nad obzorem ve skutečnosti vycházejí z chrámu Poseidona na mysu Sounion v Řecku. Některá chrámová světla se dokonce v popředí odrážejí v Egejském moři. I když chrám má být připomínkou moře, tak se zdá, že světla...
Slunce je pohyblivým cílem. Na pozemské obloze se během roku pohybuje ze severu na jih, od slunovratu k slunovratu, jak se mění roční období. Slunovrat 21. prosince označuje první zimní den na severní polokouli a léto na jihu, a Slunce vychází na svém nejjižnějším bodu u východního obzoru....
Proč není tenký srpeček Měsíce nikdy vidět daleko od obzoru? Protože vzhledem ke geometrii fáze tenkého srpku Měsíce nastává, když se Měsíc jeví na obloze blízko Slunce. Srpek nezpůsobuje stín Země, ale to, že vidíme jen malou část Měsíce přímo osvětlenou Sluncem. Navíc nejtlustší část srpku se vždy...
Co to září v dálce? I když to může vypadat jako maják, tak paprsky nad obzorem ve skutečnosti vycházejí z chrámu Poseidona na mysu Sounion v Řecku. Některá chrámová světla se dokonce v popředí odrážejí v Egejském moři. I když chrám má být připomínkou moře, tak se zdá, že světla...
Slunce je pohyblivým cílem. Na pozemské obloze se během roku pohybuje ze severu na jih, od slunovratu k slunovratu, jak se mění roční období. Slunovrat 21. prosince označuje první zimní den na severní polokouli a léto na jihu, a Slunce vychází na svém nejjižnějším bodu u východního obzoru....
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.
