Je vidět, že galaxii NGC 5907 obklopují velké slapové proudy hvězd. Tyto obloukovité struktury z řídkých smyček sahají více než 150 000 světelných let daleko z úzké spirální galaxie viděné z boku zvané galaxie Tříska nebo Ostří nože. Proudy se dají zachytit jen na velice hloubkových...
Galaxii NGC 5907 obklopují velké slapové proudy hvězd. Obloukovité struktury formují nejasné smyčky, které sahají více než 150 000 světelných let od úzké, z boku viditelné spirální galaxie, která je též známa pod jmény Tříska nebo Ostří nože. Tyto proudy jde zachytit jen na velice dlouhých...
Je vidět, že galaxii NGC 5907 obklopují velké slapové proudy hvězd. Tyto obloukovité struktury z řídkých smyček sahají více než 150 000 světelných let daleko z úzké spirální galaxie viděné z boku zvané galaxie Tříska nebo Ostří nože. Proudy se dají zachytit jen na velice hloubkových...
Galaxii NGC 5907 obklopují velké slapové proudy hvězd. Obloukovité struktury formují nejasné smyčky, které sahají více než 150 000 světelných let od úzké, z boku viditelné spirální galaxie, která je též známa pod jmény Tříska nebo Ostří nože. Tyto proudy jde zachytit jen na velice dlouhých...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 1. do 25. 1. 2026. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Saturn s Neptunem jsou večer na jihozápadě, Uran je nejvýše a nad jihovýchodem je jasný Jupiter. Tři nejmenší planety jsou v zorném poli koronografu SOHO. Aktivita Slunce je zvýšená a nelze vyloučit ani slabší polární záře. Kromě komety 24P/Schaumasse, viditelné nejlépe v druhé polovině noci, připomínáme také zmínku o nadějných kometách jarní oblohy. S blížící se misí Artemis II kolem Měsíce jsme mohli na Floridě zaznamenat vývoz rakety SLS i s mobilní startovní věží na startovní rampu. Před 20 lety startovala na svou misi sonda New Horizons, tehdy ještě k planetě Pluto. Před 40 lety snímal Voyager 2 zblízka Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již
Polární záře z Benecka - první den jsem bohužel propásl :-(. V pozadí hřeben Krkonoš s dominantou Kotel
