Když jste se minulou noc dívali na východ prvního říjnového úplňku, nejbližšího od severní podzimní rovnodennosti, tak jste si možná položili otázku "Jak dlouho by trvalo jet na kole na Měsíc?" Jistě, kosmonauté Apolla 11 tu cestu podnikli už v roce 1969 a od startu k přistání na Měsíci uplynulo 103...
Jasná noční svítící oblaka nejsou v severní Francii častým zjevem. Ovšem 6. července těsně před úsvitem plynuly oblohou nad malým městem Wancourt v Pas-de-Calais tyto elektricky modré vlny. Ledová mračna na samém okraji vesmíru, asi 80 kilometrů nad povrchem Země odrážejí sluneční světlo, i...
Když jste se minulou noc dívali na východ prvního říjnového úplňku, nejbližšího od severní podzimní rovnodennosti, tak jste si možná položili otázku "Jak dlouho by trvalo jet na kole na Měsíc?" Jistě, kosmonauté Apolla 11 tu cestu podnikli už v roce 1969 a od startu k přistání na Měsíci uplynulo 103...
Jasná noční svítící oblaka nejsou v severní Francii častým zjevem. Ovšem 6. července těsně před úsvitem plynuly oblohou nad malým městem Wancourt v Pas-de-Calais tyto elektricky modré vlny. Ledová mračna na samém okraji vesmíru, asi 80 kilometrů nad povrchem Země odrážejí sluneční světlo, i...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.
