Tajemná modrá reflexní mlhovina katalogizovaná jako VdB 152 nebo Ced 201 je opravdu velice slabá. Nachází se na konci dlouhé temné mlhoviny Barnard 175 v prachovém komplexu, který se také nazývá Vlčí jeskyně. Kosmické zjevení ve středu hlubokého a širokoúhlého teleskopického pohledu je asi 1400...
Tajemná modrá reflekční mlhovina, která se v katalozích nachází po názvy VdB 152 nebo Ced 201, je opravdu velice slabá. Vyskytuje se u vrcholu dlouhé tmavé mlhoviny Barnard 175 v prachovém komplexu, kterému se také říká Vlčí jeskyně. Toto kosmické zjevení je téměř 1400 světelných let daleko v...
Tajemná modrá reflexní mlhovina katalogizovaná jako VdB 152 nebo Ced 201 je opravdu velice slabá. Nachází se na konci dlouhé temné mlhoviny Barnard 175 v prachovém komplexu, který se také nazývá Vlčí jeskyně. Kosmické zjevení ve středu hlubokého a širokoúhlého teleskopického pohledu je asi 1400...
Tajemná modrá reflekční mlhovina, která se v katalozích nachází po názvy VdB 152 nebo Ced 201, je opravdu velice slabá. Vyskytuje se u vrcholu dlouhé tmavé mlhoviny Barnard 175 v prachovém komplexu, kterému se také říká Vlčí jeskyně. Toto kosmické zjevení je téměř 1400 světelných let daleko v...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Kometa 78P/Gehrels se nacházela ve vzdálenosti 2.190 au od Země a 2.135 au od Slunce. Výsledek je v polovičním měřítku.
