Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
redakce II Exoplanety

Planeta u hvězdy Gliese 876

Na IAU kolokviu č. 170 prezentovali 22. června G. Marcy a kol. svůj další, v pořadí již devátý, objev planety obíhající jinou hvězdu než je Slunce. Tentokrát se jedná o hvězdu Gliese 876 ležící v souhvězdí Orla. Jelikož hvězda je vzdálena od Slunce 15 světelných roků, jedná se o vůbec nejbližší zatím známou planetu. Překvapivé je, že Gliese 876 je červenýmtrpaslíkem o hmotnosti pouhé 0,32 hmotnosti Slunce. Planeta typu Jupitera oběhne svoji hvězdu jednou za 62 dní,po dráze s hlavní poloosou 0,2 AU a excentricitou 0,37. O její hmotnosti bylo zjištěno, že M*sin i = 1,86 MJup. Planeta byla objevena měření Dopplerovských rychlostípomocí spektrometrů umístněných na dalekohledech Keck a Lick Observatory.
Zdroj: Planet Search home page.
redakce II Hvězdy

Nova Ophiuchi 1998

Kesao Takamizawa objevil na dvou snímcích pořízených 15. června objekt, který byl ohlášen jako možná nova. Na svých 48 snímcích pořízených v letech 1994-1998 nenalezl na daných souřadnicích žádný objekt. Ze spekterpořízených 18. června pomocí 3m dalekohledu na Lick Observatory bylo potvrzeno, že se jedná o novu. DaliborHanžl na brněnské hvězdárně získal přesné souřadnice objektu - R.A. = 17h31m59s.79, Decl. = -19o13'56".0 (equinox 2000.0) - a provedl jeho fotometrii s použitím blízké srovnávací hvězdy GSC 6243.435: June 17.971 UT, V = 10.32 +/- 0.02, B-V = +0.68 +/- 0.05.
Zdroj: IAU Circular No. 6943 z 18. června.
Mapky jsou k dispozici na AAVSO.
redakce II Sluneční soustava

Uranův měsíc Triton se ohřívá

Pozorování provedená Hubbleovým kosmickým dalekohledem ukazují, že největší měsíc planety Uran, Trito, je výrazněteplejší, než byl v době průletu sondy Voyager v roce 1989. Tento ohřev způsobuje, že se část zmrzlého dusíku na povrchuměsíce odpařuje a výrazně zahušťuje jeho tenkou atmosféru. Teplota za posledních 9 let vzrostla z 37 K na 39 K. Srovnatelný nárust by v případě Země znamenal velké klimatické změny. Triton je však mnohem jednodušší tělesoa vědci věří, že jim umožní snadněji studovat vliv takovýchto změn. Ohřev by mohl být způsobený sezónními změnamijižní polární čepičky. Na jižní polokouli měsíce totiž nastává léto, období opakující se každých několik set let.
Zdroj: STScI Press Release z 24. června.
redakce II Kosmonautika

Neúspěšný start amatérské rakety

V sobotu 20. června se skupina nadšenců pokusila o zápis do historie kosmických letů vypuštěním první amatérské raketydo vesmíru. V rámci projektu HALO (High Alltitude Lift Off) měla být nejdříve vynesena raketa balónem do výškykolem 30 km nad Zemí a z této výšky pokračovat pomocí vlastního motoru. Z bezpečnostních důvodů byl balón vypuštěn z prámu v Mexickém zálivu, asi 60 km od jižního pobřeží Spojených států. Pokus byl ale neúspěšný. Při výstupu se gondola utrhla a přistála na padáku v moři. Vybavení se podařilo zachránit, balón je však ztracen. Pokud se seženou finance na nový, další pokus by se mohl uskutečnit na podzim tohoto roku.
Zdroj: Stránky projektu HALO.
redakce II Sluneční soustava

Stereo pohled na sluneční koronu

Dr. Allen Gary a jeho tým z NASA/Marshall Space Flight Center (MSFC) navrhuje použití dvou různých družic k simultánnímu pozorování sluneční aktivity - jedna by měla být umístněná na oběžné dráze kolem Země, druhá hlouběji ve vesmíru. Podle nich pochopení slunečních procesů vyžaduje pohled zároveň z jiné perspektivy, jaký nám není při současném pohledu ze Země a z blízkozemních družic k dispozici. Ve své práci byli prozatím schopni vytvořit simulaci 3D smyček v koroně. Ty vypadají jako trsy banánů. K simulaci použili data pořízená magnetografem umístněným v MSFC a japonskou rentgenovou družicí Yohkoh.
Zdroj: Tisková zpráva MSFC z 22. června.
redakce II Vzdálený vesmír

Komety u dvou blízkých hvězd

Dvě blízké hvězdy jeví znaky toho, že jsou průběžně bombardovány kometami, který by mohly býti stavebními blokytvořících se planet. Na setkání Americké astronomické společnosti to oznámili členové týmu z Kalifornské univerzity v Berkeley.Jedná se o 450 světelných roků vzdálené hvězdy označené HD85905 a HR10. U obou hvězd je zřejmé, že jsou obklopenydiskem prachu a plynu. Objev byl učiněn pomocí spektrografu s vysokým rozlišením umístněným na 1,5m dalekohledu na Cerro Tololo v Chile. Pozorování ukázala velké a rychlé změny množství vápníku a sodíku, které se zdají býti konzistentní s vypařováním kometám podobných objektů v atmosférách hvězd.
Zdroj: Tisková zpráva Kalifornské univerzity z 11. června.
redakce II Kosmonautika

Testování technologií pro Mars v Arktidě

Od 22. do 26. července se chystá tým z NASA a dalších výzkumných ogranizací navštívit impaktní kráter Haughton a jehookolí na ostrově Devon v Arktidě. Předpokládá se, že toto místo by mohlo být svými geologickými znaky podobné podmínkámna ranném Marsu. Během expedice bude provedena řada experimentů jako je testování autonomní helikoptéry vážící 80 kg a nesoucí několik přístrojů, vrtací soupravy, radarového systému, polního spektrometru či přenosnéstereo kamery. Vědci věří, že expedice jim pomůže lépe pochopit procesy vedoucí k formování terenních znaků na Marsu.
Podrobnosti o expedici na http://www.arctic-mars.org
redakce II Kosmonautika

35 let od letu první ženy do vesmíru

Včera 16. června uplynulo 35 let od zahájení letu první ženy do vesmíru. Stala se jí sovětská kosmonautka ValentinaVladimírovna Těreškovová, která na palubě lodi Vostok 6 strávila na oběžné dráze necelé tři dny. Loď o hmotnosti4,7 tuny se pohybovala po téměř kruhové dráze 165-166 km nad povrchem, se sklonem 64,9 stupněa oběžnou dobou 87,8 minuty. Cílem letu bylo srovnání vlivu stavu beztíže na ženský a mužský organismus. Šéf programuKoroljov nebyl s kosmonautkou spokojen a ta měla, oproti původnímu plánu, zakázáno použití ručního řízení lodi.
Zdoj: Mark Wade's Encyclopedia astronautica
redakce II Kosmonautika

Japonsko chystá sondu k Merkuru

Japonsko plánuje ambiciózní výpravu sondy k planetě Merkur, kterou chce ukončit již více než 20 let trvající klid při přímémprůzkumu Slunci nejbližší planety. Merkur je nejméně prozkoumanou vnitřní planetou a Japonci by jej chtěli důkladně zmapovat,zjistit jeho vnitřní strukturu, složení povrchu a prozkoumat jeho magnetosféru. Jako poslední navštívila Merkur sonda Mariner 10 v letech 1974 a 1975, avšak zmapovala pouze polovinu jeho povrchu. Mise, předbězně označovanájako Muses-D nebo Planet-C, by měla být zahájena v srpnu 2005 a po dvou průletech kolem Venuše a jednom Merkuruby se měla 1,5 tuny vážící sonda dostat na parkovací dráhu planety v září roku 2009.
Zdoj: SPACER.COM - daily news from the frontier ze dne 12. června.
redakce II Kosmonautika

Šéfové Mars Pathfinderu na obloze

Na počest velmi úspěšné mise Mars Pathfinder byli čtyři planetky Sluneční soustavy pojmenovány podle vůdčíchosobností tohoto projektu. Odměněnými jsou Matthew Golombek, Brian Muirhead, Donna Shirley a Tony Spear. Planetky jim"darovala" Eleanor Helinová, vedoucí projektu NEAT (Near-Earth Asteroid Tracking), který se zabývá vyhledáváním a katalogizací blízkozemních planetek. Není náhodou, že všechny čtyři planetky se na svých drahách přibližují k dráze Marsu, nebo ji protínají.
Zdoj: JPL Press Release ze dne 10. června.
redakce II Kosmonautika

Schválen program budování ISS

Zástupci všech partnerů, kteří se účastní budování mezinárodní kosmické stanice (ISS), oficiálně schválili na setkání konaném30.-31. května v Kennedy Space Center pozměněný harmonogram všech 44 letů, které se uskuteční při sestavování stanice.Z důvodu zpoždění výroby Service Module na ruské straně bylo přeloženo i vynesení prvního dílu ISS. Tvz.Control Module (FGB) bude vynesen 20 listopadu ruskou raketou Proton, 3. prosince bude následovat americký modul Node-1 vynesený raketoplánem STS-88 a v dubnu 1999 zpožděný Service Module.V létě 1999 přiletí na stanici první posádka. Poslední start je plánován na leden 2004.
Zdoj: ISS home page
redakce II Kosmonautika

Nové cíle mise Deep Space 1

V pátek 5. června byly oznámeny nové cíle pro sondu Deep Space 1,jejíž start byl již dříve z technických důvodů odložen z června na druhou polovinu října. Novým primárním cílem je blízkozemníplanetka 1992 KD, která tak nahradila planetku McAuliffe. Průlet kolem ní by měl nastat 28. července 1999. Za sekundární cíl byla vybrána kometa Borrelly a k ní se sonda přiblíží o dva roky později. Deep Space 1 bude prvnísondou tzv. New Millennium Program, jehož cílem je testování nových technologií pro mise příštího tisíciletí. DS1 se staneprvní sondou poháněnou iontovým motorem.
Snímky: JPL Press Release ze dne 5. června
redakce II Sluneční soustava

Podivné nitro měsíce Kallisto

Nová data poskytnutá sondou Galileo vedou ke změnám názorů vědcůna vnitřní strukturu Jupiterova měsíce Kallisto a naznačují, že Kallisto se vyvíjel odlišně od ostatních velkých měsíců největší planety. Doposud se předpokládalo, že nitro Kallisto je zcela nediferencované. Ovšem podle dat nameřených sondou běhemjejího přiblížení k měsíci v září 1997 se zdá být vše jinak. Ukazuje se, že vnitřní struktura je podivná - není ani jednolitá aleani se nijak dramaticky nemění. Ostatní tři měsíce jsou kompletně diferencované. Rozdíly jsou pravděpodobně způsobeny faktem, že Kallisto je nejvzdálenějším měsícem od planety.
Snímky: JPL Press Release ze dne 4. června
redakce II Sluneční soustava

Voda a termální aktivita v minulosti Marsu

Sonda Mars Global Surveyor přinesla nové topografické a mineralogickédůkazy o přítomnosti vodní a termální aktivity v ranné historii Marsu. Nové nálezy znamenají, že voda se vyskytovala stabilněv blízkosti a na povrchu, a že zde existovala tenká atmosféra. Kromě těchto měření, provedla sonda více než 50 000 měření laserovým výškoměrem a umožnila tak získat první detailní třídimenzionální mapu severní polární čepičky.
Snímky: JPL Press Release ze dne 27. května
redakce II Kosmonautika

První snímky sondy TRACE

Na mítinku Americké geofyzikální unie v Bostonu byla prezentovány první snímky ze sluneční sondy TRACE (Transition Region And Coronal Explorer). Velmi detailně je na nich zachycen jev ve sluneční atmosféře zvaný rekonexe magnetického pole. Sonda je unikátní svým vynikajícím prostorovým i časovým rozlišením v extrémné ultrafialové oblasti, díky němuž je schopna zaznamenat dosud nedostupné jevy. Byla vypuštěna 1. dubna raketou Pegasus a jejím cílemje průzkum dynamické oblasti sluneční atmosféry mezi relativně chladným povrchem (teploty několik tisíc K) a extremněhorkou vrstvou atmosféry - koronou, kde teploty dosahují miliónů K.
Snímky: Goddard Space Flight Center - NASA
redakce II Kosmonautika

Start poslední mise k Miru

Dnes v 00:06:24 SELČ byla zahájena mise raketoplánu Discovery STS-91, jejímž cílem je poslední spojeníamerického raketoplánu s ruskou orbitální stanicí Mir. Ke spojení by mělo dojít ve čtvrtek kolem osmnácté hodiny SELČ. Velitelem posádky je Charles J. Precourt a spolu s ním ji tvoří dalších 5 astronautů. Ze stanice vezme raketoplán zpět na Zemi Američana Andyho Thomase, který na Miru pobývá od ledna. Dalšími cíly mise je vyzkoušení nové superlehké externí nádrže a hledání antihmoty a temné hmoty ve vesmíru pomocí spektrometru AMSI.
Zdroj: Kennedy Space Center - STS-91
redakce II Kosmonautika

Galileo obletěl Europu

Sonda Galileo v rámci prodloužené mise nazvané Galileo Europa Mission uskutečnila další přiblížení k některému z Jupiterových měsíců. Bylo v pořadí již 15. a jednalo se o průlet kolem měsíce Europa. K maximálnímupřiblížení došlo 31. května v 21:12 UT, kdy sonda prolétla ve výšce 2 521 km nad povrchem. Mezi hlavní cíle patřil např.průzkum masívu Cillix, snímkování povrchu v blízkosti terminároru, pořizování tepelné mapy měsíce, hledání řídké atmosférya řada dalších experimentů. Data budou ze sonda přenesena během následujících týdnů.
Zdroj: Galileo Countdown Page
redakce II Ostatní

Přijímač GPS na Mt. Everestu

Zvláštní vědecká expedice se v uplynulých týdnech věnovala nejvyšší hoře světa, Mt. Everestu. Byla tvořena zkušenýmihorolezci, lékaři a vědci. Jejím cílem byla řada fyziologických experimentů a zjištění vlivu extrémních nadmořských výšekna lidské tělo. Američan Wally Berg a šerpa Apa vystupili 20. května a vrchol hory a pobyli zde 2 hodiny. Během této dobyzde na různých místech umístnili několik meteorologických sond a také přijímačů GPS. Uznávaná výška hory je 29 028 stop, přičemž se mění až o 20 stop v závislosti na stavu ledovce. Umístněné přijímače umožní tyto změny mapovat.
Zdroj: USA Today
redakce II Exoplanety

První snímek "cizí" planety

Hubble Space Telescope poskytl astronomům první snímek objektu, který vypadá jako něco, co by mohlo být planetounacházející se mimo naši Sluneční soustavu. Objekt se jeví, jako by byl katapultován mateřskou hvězdou do okolního vesmíru.Objev byl učiněn pomocí přístroje NICMOS. Podezřelý objekt se nachází v oblasti tvořících se hvězd v souhvězdí Býkave vzdálenosti 450 sv. r. V případě, že je jeho stáří několik stovek tisíc let (tedy jako stáří nově formované hvězdy, jež ho katapultovala), jednalo by se o planetu o hmotnosti 2-3 hmotnosti Jupitera. Do mezihvězdného prostoru uhání rychlostí10 km/s.
Zdroj: STScI Press Release 98-19
redakce II Sluneční soustava

Sluneční erupce způsobují "sluncetřesení"

Pomocí přístroje MPI na sondě SOHO pozorovali vědci poprvé v historii sluneční erupce způsobující seizmické vlny ve slunečním nitru. Ty jsou podobné vlnám vznikajícím při zemětřeseních s tím rozdílem, že jsou nesrovnatelně energetičtější. Pozorovaná erupce, kterou její objevitelé označili za středně rozsáhlou,způsobila otřesy s energií asi 40 000x větší než mělo ničivě zemětřesení v roce 1906, které postihlo San Francisco. Fakt,že "sluncetřesení" jsou způsobována erupcemi, byl předpovězen před několika lety s tím rozdílem, že pozorované otřesyjsou 10x silnější než se předpokládalo.
Zdroj: NASA Press Release 98-88 z 27. května


19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polárna žiara 5.-6.5.2024

Polárna žiara 5.-6.5.2024

Další informace »