Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Pavel Suchan Ostatní

Astronomická observatoř v Ondřejově si 21. 1. 2008 připomíná 110. výročí založení

prvnihvezdarna.jpg
V roce 1750 založil páter Stepling při jezuitské koleji v Klementinu pražskou hvězdárnu, která se na dlouhá léta stala astronomickým centrem naší země. Věž Klementina sice záhy přestala vyhovovat astronomickým pozorováním pro své nevýhodné umístění uprostřed města, avšak všechny snahy o založení nové observatoře ztroskotaly. Hvězdárna ale pracovala nadále a stala se důležitým centrem časové služby, meteorologickou stanicí a první geofyzikální observatoří. Zásluhou profesora Seidlera se česká univerzita postarala o zřízení univerzitní hvězdárny v Praze na Letné, později přemístěné na Smíchov do Švédské ulice.

František Martinek Multimédia

Nové fotografie planety Merkur

Jeden z prvních snímků planety Merkur, pořízený sondou Messenger.
Jeden z prvních snímků planety Merkur, pořízený sondou Messenger.
Donedávna byla jedinou kosmickou sondou, zkoumající Merkur – nejbližší planetu od Slunce – americká sonda Mariner 10. Byla vypuštěna 3. 11. 1973. Po gravitačním manévru při průletu kolem Venuše (5. 2. 1974) sonda absolvovala tři průlety kolem Merkuru (29. 3. 1974, 21. 9. 1974 a 16. 3. 1975). Průlety se uskutečnily vždy nad stejnou polokoulí Merkuru, takže sonda mohla vyfotografovat méně než jednu polovinu povrchu planety.
František Martinek Exoplanety

Srážka dvou planet v souhvězdí Kentaura?

Srážka dvou protoplanet 2M1207B v souhvězdí Kentaura.
Srážka dvou protoplanet 2M1207B v souhvězdí Kentaura.
Astronomové oznámili, že záhadný objekt, obíhající kolem hvězdy vzdálené od Země 170 světelných let, mohl vzniknout při vzájemné srážce a následném splynutí dvou protoplanet. Objekt známý jako 2M1207B byl pro astronomy hádankou již od jeho objevu, protože se zdálo, že jeho spektrum nezapadá do základních fyzikálních předpokladů. Jeho teplota, svítivost, stáří a poloha neodpovídala žádným teoriím.
Michal Václavík Kosmonautika

MESSENGER hlásí Merkur v dohledu

Merkur s rozlišením 44 km/px
Merkur s rozlišením 44 km/px
Americká sonda MESSENGER (MErcury Surface, Space ENvironment, GEochemistry and Ranging) [1], která odstartovala 3. srpna 2004, se nezadržitelně blíží ke svému cíli Merkuru. Bude tak po dlouhých 33 letech dalším, lidmi vytvořeným, kosmickým návštěvníkem Slunci nejbližší planety. Na zajisté detailní a krásné obrázky se můžeme těšit již v pondělí 14. ledna 2008.
František Martinek Kosmonautika

Poslední oprava Hubblova kosmického dalekohledu

HST na oběžné dráze kolem Země.
HST na oběžné dráze kolem Země.
Pracovníci NASA a posádka raketoplánu přestavili detaily náročné kosmické mise, jejímž cílem je oprava a modernizace Hubblova kosmického dalekohledu HST v roce 2008. Tato servisní mise s označením STS-125 podstatně zvýší schopnosti kosmického dalekohledu při výzkumu vesmíru – jeho stavby a vývoje.
Petr Sobotka Multimédia

Astronomie na ČRo Leonardo – prosinec 2007

ČRo Leonardo - Nebeský cestopis
ČRo Leonardo - Nebeský cestopis
Na vědecké stanici ČRo Leonardo se v prosinci astronomie objevila v 6 pořadech, 4 rozhovorech a 7 článcích. Poslechněte si speciální vydání Nebeského cestopisu o možnosti srážky Země s planetkou, kde hovoří 9 odborníků, autorské čtení prof. Jana Palouše nebo hodnocení kosmonautiky roku 2007 dr. Antonínem Vítkem. Přečtěte si rozhovor s Doc. Zdeňkem Mikuláškem o flekaté a bržděné hvězdě nebo dokončení trilogie článků o počátcích kosmonautiky.
Pavel Suchan Ostatní

Školní kolo Astronomické olympiády řešilo přes pět tisíc žáků

Astronomická olympiáda v kategoriích pro 6. až 9. ročníky ZŠ (a odpovídající ročníky víceletých gymnázií) zahájila ve svém pátém ročníku 2. (korespondenční) kolo. Z prvního (školního) kola do něj postoupilo 4 154 žáků. Kromě toho v letošním roce také probíhá kategorie pro studenty 1. a 2. ročníku SŠ.
Podrobnosti najdete na http://olympiada.astro.cz/.

František Martinek Sluneční soustava

Mimas a Saturnův prstenec F

Saturnův měsíc Mimas a prstenec F Autor: NASA
Saturnův měsíc Mimas a prstenec F
Autor: NASA
Kosmická sonda Cassini pokračuje neustále ve výzkumu planety Saturn, mj. v pořizování zajímavých snímků jak samotné planety, tak i jejích měsíců či prstenců. Občas se dostává do takové polohy vůči Saturnu, odkud může pořídit zajímavé pohledy na systém planety, jejíž prstenec je viditelný i v malém dalekohledu.
Miroslava Hromadová Exoplanety

Velmi mladá planeta

planet_hya.jpg
Uvnitř prachoplynného mraku kolem mladé hvězdy TW Hydrae byla nalezena dosud nejmladší známá planeta. Objev potvrzuje teorie, že planety mohou vzniknout během 10 miliónů let.
Miroslava Hromadová Vzdálený vesmír

SETI@home – hledání mimozemských civilizací

seti.jpg
Nejdéle běžící a zároveň nejznámější a nejpoužívanější projekt SETI@home - pátrání po radiových signálech mimozemských civilizací znovu „ožívá“. Způsobil to příliv nových dat z vylepšeného radioteleskopu Arecibo. Projekt proto nyní potřebuje více osobních počítačů a příznivců, kteří pomohou zpracovávat data.
Michal Václavík Ostatní

ATHENA 20/2008

Titulní strana Atheny 20/2008
Titulní strana Atheny 20/2008
Na začátku ledna 2008 vyšlo nové, tentokrát jubilejní, 20. číslo čtvrtletního bulletinu Hvězdárny Vsetín ATHENA. Ten přináší několik článků z oblasti astronomie, kosmonautiky, meteorologie, ale také dění na vsetínské hvězdárně. V aktuálním čísle najdete například obsáhlé informace o ukončené misi STS-120 amerického raketoplánu Discovery nebo připravované misi STS-122 Atlantis a mnoho dalších článků.
Petr Horálek Ostatní

První ročník „Krausova pochodu“

Baron Artur Kraus
Baron Artur Kraus
Současný vedoucí Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích při DDM Delta, Petr Komárek, přišel se zajímavým návrhem zahájit novou tradici na počest nejen astronomicky, ale i historicky velmi zajímavé osobnosti Pardubicka, barona Artura Krause. Pardubický rodák byl svobodný baron, který miloval astronomii stejně jako hory a sport. Zjista by si zasloužil nějakou tradici na jeho počest, takže Petr Komárek a já jsme absolvovali první ročník tzv. Krausových pochodů. Navíc dosavadní a dlouholetý vedoucí hvězdárny Václav Knoll je nyní vážně nemocný, takže bychom mu rádi touto cestou popřáli pevné nervy v boji se svou nemocí a co možná nejrychlejší uzdravení, protože nám všem chybí.



19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

záře nad Srbkou

13.5.2024

Další informace »