Astronomové z University of Texas, Austin a Wesleyan University použili dalekohled Hobby-Eberly Telescope na UT Austin’s McDonald Observatory k potvrzení předpokladu, že se exoplanety velikosti Jupiteru v blízkých planetárních soustavách vypařují (i když nesmírně pomalu), protože jsou ovlivňovány mateřskou hvězdou. Jejich objev může astronomům pomoci lépe porozumět vzájemným interakcím mezi hvězdou a planetou v jiných planetárních soustavách, kde by se mohl vyskytovat život.
HIP 11952 - nejstarší planetární soustava ve vesmíruSkupina evropských astronomů objevila prastarou planetární soustavu, která je pravděpodobně pozůstatkem z období mladého vesmíru, z doby před 13 miliardami roků. Soustavu tvoří hvězda s označením HIP 11952 a dvě planety, které kolem hvězdy oběhnou jednou za 7 dnů, respektive za 290 dnů. Zatímco planetární soustavy se obvykle formují z materiálu prachoplynných oblaků obsahujících těžké chemické prvky, hvězda HIP 11952 obsahuje pouze nepatrné množství jiných prvků než vodík a hélium. Výzkum soustavy může vrhnout nové světlo na vznik planet v mladém vesmíru - za podmínek zcela odlišných, než za jakých mnohem později vznikaly další planetární soustavy včetně té naší.
Exoplaneta 55 Cancri e obíhající kolem mateřské hvězdy - kresbaPomocí Spitzerova kosmického dalekohledu (Spitzer Space Telescope, NASA) astronomové detekovali vůbec poprvé světlo vyzařované "super-Zemí" daleko za hranicemi Sluneční soustavy. Přestože exoplaneta není obyvatelná, toto pozorování je historickým krokem pro případné hledání stop života na jiných planetách.
Snímek pořízený pomocí přístroje ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) zachycuje prachový prstenec kolem jasné hvězdy Fomalhaut. Modrá část obrázku (vlevo) představuje starší záběr získaný dalekohledem HST (NASA/ESA, Hubble Space Telescope). Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (016/2012): Nová observatoř, ačkoli se ještě staví, již umožnila astronomům pochopit a popsat blízký planetární systém, a poskytla jim cenné údaje o tom, jak takové systémy vznikají a vyvíjejí se. Astronomové za použití dalekohledu ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) objevili, že planety obíhající kolem hvězdy Fomalhaut musí být mnohem menší, než se původně soudilo. Jedná se o první publikovaný vědecký výsledek z první fáze pozorování, která byla otevřena všem astronomům.
Umělecká představa protoplanetárního disku v okolí mladé hvězdyAstronomové určili poloměr protoplanetárního disku, z kterého se v dávných dobách vytvořila naše Sluneční soustava. Jeho vnější okraj se nacházel ve vzdálenosti 80krát větší, než je vzdálenost Země od Slunce. Vědecká práce o tomto objevu byla přijata k publikování v časopise The Astronomical Journal.
Exoplaneta GJ1214b při přechodu před mateřskou hvězdouPozorování pomocí Hubblova kosmického dalekohledu HST (NASA) vedla k objevu nové třídy planet. Jedná se o vodní planetu obklopenou hustou atmosférou, která obsahuje velké množství páry. Je menší než Uran, avšak větší než Země.
Exoplaneta v systému trojhvězdy GJ 667Mezinárodní tým astronomů pravděpodobně objevil obyvatelnou super-Zemi obíhající kolem blízké hvězdy. Při oběžné době kolem 28 dnů a minimální hmotnosti 4,5krát převyšující hmotnost naší Země obíhá nová planeta uvnitř tzv. obyvatelné zóny v okolí hvězdy, kde ani příliš vysoká, ani příliš nízká teplota umožňuje výskyt kapalné vody na povrchu planety. Vědci získali důkazy přinejmenším o existenci jedné, možná však až dvou či tří dalších planet obíhajících kolem hvězdy, která je od Země vzdálena 22 světelných roků.
Západ slunce na planetě HD 209458bČasto si v duchu představujeme, jak by něco mohlo vypadat či jak by něco mohlo probíhat. Jedna taková zhmotnělá představa je od profesora Frederica Ponta (University of Exeter), který si představoval, jak by ve skutečnosti mohl vypadat západ slunce, pokud by člověk byl schopen navštívit nějakou jinou vzdálenou planetu, zde se posadit a v klidu pozorovat, jak zdejší slunce zapadá (jak to často děláme na Zemi).
Planetárnou soustava u hvězdy KOI-961Astronomové zpracovávající data z americké družice Kepler objevili tři vůbec nejmenší exoplanety, jaké byly doposud pozorovány u jiných hvězd, než je naše Slunce. Planety krouží kolem osamělé hvězdy s označením KOI-961. Velikosti planet dosahují 0,78; 0,73 a 0,57 průměru Země. Nejmenší z exoplanet je jen nepatrně větší než planeta Mars.
Zákryt hvězdy pravděpodobným prstencem exoplanety - představa malířeSkupina astronomů z University of Rochester objevila v souhvězdí Kentaura hvězdný systém se soustavou prstenců, které nápadně připomínají prstence planety Saturn.
Tým astronomů, jehož vedoucím byl Eric Mamajek (University of Rochester a Cerro Tololo Inter-American Observatory), použil data z mezinárodních projektů SuperWASP (Wide Angle Search for Planets) a ASAS (All Sky Automated Survey) ke studiu světelné křivky mladé hvězdy podobné Slunci nacházející se ve hvězdné asociaci Scorpius-Centaurus (v oblasti souhvězdí Štír a Kentaur) - což je nejbližší oblast nedávné tvorby hmotných hvězd.
Cirkumbinární tranzitující exoplaneta Kepler-16(AB) b
Kosmický dalekohled NASA Kepler, zaměřený na hledání exoplanet, přinesl na Zemi data o dalším unikátním vesmírném tělese. Přesněji řečeno o třech tělesech. Na tiskové konferenci, kterou k tomuto objevu NASA uspořádala byl dokonce přítomen i člověk z Hvězdných válek.
Exoplaneta v trojhvězdném systému Gliese 667Ještě donedávna byli astronomové skeptičtí při úvahách, zda mohou existovat planety ve vícenásobných hvězdných soustavách. Předpokládalo se, že neustále se měnící gravitační síly by nakonec vedly k vyvržení planet mimo planetární systém. Avšak navzdory všem pochybnostem astronomové objevili několik planet právě v takovýchto hvězdných soustavách. Nedávno astronomové oznámili objev planety v systému trojnásobné hvězdné soustavy (trojhvězdy) HD 132563.
Exoplaneta HAT-P-7b v představě malířeHubblův kosmický dalekohled HST překonal další milník své kosmické anabáze při výzkumu blízkého i vzdáleného vesmíru. Vesmírný dalekohled kroužící kolem Země uskutečnil v pondělí 4. července 2011 již miliónté vědecké pozorování. Jednalo se konkrétně o pátrání po přítomnosti vody v atmosféře exoplanety, která je od Země vzdálena 1000 světelných roků.
Planetární soustava kolem dvojhvězdy UZ FornaxTým astronomů, jehož členem byl i Gavin Ramsay (Armagh Observatory), našel důkazy, které naznačují existenci pozoruhodné planetární soustavy. Dvě obří planety, jak se zdá, obíhají v různých vzdálenostech kolem kompaktního binárního systému známého jako UZ For, který se skládá ze dvou malých hvězd obíhajících ve velmi malé vzdálenosti navzájem kolem sebe.
Volně plující planeta mezihvězdným prostorem (planetární bezdomovec)Astronomové objevili novou třídu exoplanet velikosti Jupiteru, které osamoceně plují temným vesmírem, přičemž se vzdalují od světla hvězd. Členové týmu se domnívají, že tyto osamocené světy byly pravděpodobně vyvrženy z vyvíjejících se planetárních soustav.
Představa exoplanety 55 Cnc eMezinárodní tým astronomů odhalil detaily "super-exotické" exoplanety, která by se mohla podobat na planetu Pandora z filmu Avatar. Planeta pojmenovaná 55 Cancri e má o 60 % větší průměr než Země, avšak je 8krát hmotnější. Dvakrát vyšší hustota než u Země - téměř tak hustá jako olovo - to je nejhustější známá pevná planeta, jak prohlásili členové týmu astronomů z Massachusetts Institute of Technology (MIT), University of British Columbia (UBC), Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics a University of California at Santa Cruz (UCSC).
Předpokládaná planetární soustava u hvězdy Kepler 11Naše Galaxie může obsahovat až 50 miliard planet. K takovému závěru dospěli astronomové na základě zpracování dat z astronomické družice Kepler. Článek o tom byl přijat k publikování v časopise Astrophysical Journal.
KOI-730 - dvě exoplanety na jedné oběžné dráze (kresba)Ukryta v přívalu dat z astronomické družice Kepler byla planetární soustava velmi odlišná od těch doposud objevených. Dvě z jejích předpokládaných planet sdílejí stejnou oběžnou dráhu kolem své mateřské hvězdy. Pokud se tento objev potvrdí, podepřelo by to teorii, že Země kdysi "okupovala" svoji oběžnou dráhu kolem Slunce společně s tělesem velikosti Marsu, které se s ní později srazilo, což mělo za následek vznik našeho Měsíce.
Tranzitující exoplanety u hvězdy Kepler-11Astronomická družice s názvem Kepler (NASA, start 7. 3. 2009) objevila první kandidáty na exoplanety velikosti Země a první pravděpodobné exoplanety obíhající v tzv. obyvatelné zóně, což je oblast v okolí hvězdy, kde může na povrchu planety existovat voda v kapalném stavu. Pět z předpokládaných exoplanet jsou tělesa o velikosti srovnatelné se Zemí a zároveň obíhající v obyvatelné zóně menších a chladnějších hvězd, než je naše Slunce.
Vznikající hvězda se dvěma protilehlými výtrysky.
Nenechte si ujít přednášky předních českých odborníků, prezentaci zajímavých výsledků amatérských astronomů nebo práce studentů. To vše v prostředí Štefánikovy hvězdárny v Praze od 19. do 21. listopadu.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek
„IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč
Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme
