Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety

Exoplanety



František Martinek Exoplanety

Planety zemského typu mohou být běžné

W. M. Keck Observatory (Mauna Kea, Havajské ostrovy)
W. M. Keck Observatory (Mauna Kea, Havajské ostrovy)
Přibližně jedna ze čtyř hvězd podobných Slunci může vlastnit planety podobné velikosti, jako je naše Země. Vyplývá to z nových výzkumů uskutečněných NASA a University of California. Tato studie je nejrozsáhlejším a nejdetailnějším "sčítáním planet" podle jejich hlavní charakteristiky.

Václav Kalaš Exoplanety

Nová exoplaneta podobná Zemi

Červený trpaslík Gliese 581
Červený trpaslík Gliese 581
Američtí astronomové ohlásili objev další exoplanety, obíhající kolem červeného trpaslíka Gliese 581. Díky tomu se rozrostl planetární systém této hvězdy na šest těles a stal se tak momentálně spolu se systémem u hvězdy HD 10180 rekordmanem v počtu planet. Prvenství si ale zřejmě dlouho neudrží, protože to vypadá, že u HD 10180 byla nalezena již sedmá, byť ještě nepotvrzená planeta.

František Martinek Exoplanety

Objevíme sopky na exoplanetách?

Umělecká představa vulkanické činnosti na měsíci, obíhajícím kolem obří exoplanety
Umělecká představa vulkanické činnosti na měsíci, obíhajícím kolem obří exoplanety
Tato umělecká představa zachycuje mimořádně vulkanický měsíc obíhající kolem obří plynné exoplanety v cizí planetární soustavě. Nedávné studie naznačují, že by astronomové možná mohli za použití připravovaného nového kosmického dalekohledu JWST (James Webb Space Telescope) detekovat vulkanickou aktivitu na vzdálených exoplanetách velikostí srovnatelných se Zemí, a to měřením přítomnosti vulkanických plynů v jejich atmosféře.

František Martinek Exoplanety

Výzkum atmosfér u exoplanet

Observatoř Gran Telescopio Canarias
Observatoř Gran Telescopio Canarias
Na úvodním obrázku je pohled na dalekohled Gran Telescopio Canarias, který se nachází na Kanárských ostrovech (Španělsko). S průměrem hlavního zrcadla 10,4 m se jedná o dalekohled s největší sběrnou plochou. Astronomové University of Florida jej použili k analýze záření procházejícího skrz horní vrstvy atmosféry u obří exoplanety HD 80606b, která je od Země vzdálena 190 světelných roků. Podařilo se jim zjistit, že zcela určitě obsahuje draslík.

František Martinek Exoplanety

Nová planetární soustava

Planetární soustava u hvězdy HD 10180
Planetární soustava u hvězdy HD 10180
Astronomům se podařilo pomocí nejdokonalejšího přístroje HARPS na dalekohledu ESO objevit planetární soustavu obsahující přinejmenším 5 planet, obíhajících kolem hvězdy podobné Slunci s názvem HD 10180. Výzkumníci rovněž doufají, že se potvrdí předpokládaná existence ještě dalších dvou planet, z nichž jedna má zatím nejnižší předpokládanou hmotnost ze všech 485 známých exoplanet. Tento systém vytváří planetární soustavu podobnou Sluneční soustavě alespoň co do počtu planet. Zatím jich bylo identifikováno 7 (kolem Slunce krouží 8 planet). Kromě toho vědci získali důkazy, že vzdálenosti exoplanet od jejich mateřské hvězdy kopírují obvyklý model (Titius Bodeův zákon), jaký je znám v naší Sluneční soustavě.

František Martinek Exoplanety

Hnědý trpaslík doprovází hvězdu podobnou Slunci

Hnědý trpaslík doprovázející hvězdu podobnou Slunci PZ Tel A v souhvězdí Dalekohledu
Hnědý trpaslík doprovázející hvězdu podobnou Slunci PZ Tel A v souhvězdí Dalekohledu
Astronomům se podařilo zobrazit velmi mladého hnědého trpaslíka ("nepodařenou" hvězdu), který obíhá v těsném sousedství kolem mladé blízké hvězdy podobné Slunci. Předpokládá se, že tento objev může vrhnout nové světlo na počáteční fázi formování naší Sluneční soustavy.

Luboš Brát Exoplanety

Mimořádně: Družice KEPLER - U pěti hvězd jsou pozorovány tranzity více planet!

GM_Aurigae.jpg
Po ročním pozorování stovky tisíc hvězd v souhvězdí Labutě oznámil tým kolem družice Kepler objev již 700 možných exoplanet. A aby toho nebylo málo, podařilo se zjistit, že u pěti hvězd tranzity vykonává více planet! Znamená to, že všechny planety u těchto hvězd se pohybují téměř přesně ve stejné rovině a tato rovina (v terminologii naší sluneční soustavy jde o rovinu ekliptiky) je rovnoběžná se směrem k naší Zemi. Tento přelomový objev zveřejnil ve své práci 14. června 2010 Jason H. Steffen a kol.

František Martinek Exoplanety

Planetární soustava v souhvězdí Andromedy

Planetární soustava u hvězdy ypsilon Andromedae
Planetární soustava u hvězdy ypsilon Andromedae
Astronomové informovali o objevu planetární soustavy, v níž roviny oběžných drah dvou exoplanet jsou navzájem skloněny vůči sobě v ostrém úhlu. "Toto zjištění znamená, že studium exoplanetárních soustav bude mnohem složitější. Astronomové nemohou dále předpokládat, že všechny planety obíhají kolem svých mateřských hvězd v jedné rovině, jak to známe z naší Sluneční soustavy," říká Barbara McArthur[ová] (University of Texas, Austin's McDonald Observatory).

František Martinek Exoplanety

HST pozoroval hvězdu pojídající svoji planetu

Hvězda pojídá materiál z exoplanety WASP-12b
Hvězda pojídá materiál z exoplanety WASP-12b
Pravděpodobně nejteplejší známá planeta v Mléčné dráze může mít před sebou jen krátký život. K smrti odsouzené těleso je postupně pojídáno svojí mateřskou hvězdou. Vyplývá to z pozorování, uskutečněných novým přístrojem na palubě Hubblova kosmického dalekohledu HST. Tím přístrojem je kamera COS (Cosmic Origins Spectrograph). Z výpočtů vyplývá, že nejpozději za 10 miliónů roků pozře hvězda poslední sousto a planeta přestane existovat.

František Martinek Exoplanety

Hnědý trpaslík a záhadný průvodce

Hnědý trpaslík s planetou na základě pozorování HST
Hnědý trpaslík s planetou na základě pozorování HST
Pokud by naše dalekohledy byly mnohem výkonnější než dnes, astronomové by pozorovali objekty, které takřka odporují zdravému rozumu. Posledním příkladem je objev tělesa podobného planetě, které obíhá kolem hnědého trpaslíka, jehož hmotnost je odhadována na 20 hmotností planety Jupiter. Hmotnost průvodce byla odhadnuta na 5 až 10 hmotností Jupiteru. Avšak toto těleso se vytvořilo za dobu kratší než 1 milión roků - což je přibližné stáří hnědého trpaslíka - tedy mnohem rychleji, než je předpokládaná doba pro vznik planet podle současných teorií.

František Martinek Exoplanety

Objevena nejmladší exoplaneta

Kresba předpokládané exoplanety BD+20°1790b
Kresba předpokládané exoplanety BD+20°1790b
Astronomům se podařilo překonat problémy při pozorování velmi aktivní mladé hvězdy podobné Slunci. Byli tak schopni určit, že jimi objevená exoplaneta je doposud nejmladší, jakou známe. Obdržela označení BD+20°1790b a je stará pouhých 35 miliónů roků (stáří Země je zhruba 4,5 miliardy let). Nachází se ve vzdálenosti 83 světelné roky od Země, v souhvězdí Blíženců. Doposud nejmladší exoplaneta byla "stará" 100 miliónů roků (obíhá kolem hvězdy HD 70573). Výzkum těchto mladých exoplanet pomůže astronomům pochopit jejich evoluci.

Jiří Srba Exoplanety

VLT pořídil první přímé spektrum exoplanety!

prime spektrum exoplanety - eso 02/2010
prime spektrum exoplanety - eso 02/2010
Při studiu planetárního systému se třemi tělesy, který svým vzhledem připomíná zvětšenou Sluneční soustavu, se astronomům poprvé podařilo pořídit přímé spektrum planety obíhající kolem cizí hvězdy. Získání tohoto 'chemického otisku prstu' exoplanety přináší nový pohled na její vznik a složení. Zároveň představuje významný pokrok ve snahách o nalezení života jinde ve vesmíru.

Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (002/2010).

František Martinek Exoplanety

Když se srazí exoplanety

Srážka exoplanet u hvězdy HD 131488
Srážka exoplanet u hvězdy HD 131488
Pomocí dalekohledu Gemini South Telescope (Chile) objevili astronomové University of California (UCLA) přítomnost prachu jako důkaz vzniku mladých kamenných planet v okolí hvězdy, vzdálené od Země asi 500 světelných roků. Tato pravděpodobná extrasolární soustava je však od naší Sluneční soustavy velmi odlišná.

František Martinek Exoplanety

I hmotné hvězdy mohou mít planety

Předpokládané exoplanety u hvězdy spektrální třídy A
Předpokládané exoplanety u hvězdy spektrální třídy A
Většina lovců planet u jiných hvězd (tzv. exoplanet) se zaměřuje především na hvězdy podobné Slunci. Astronomové byli v poslední době úspěšní a doposud se jim podařilo objevit více než 400 exoplanet. Avšak hvězdy podobné Slunci nejsou jediné, kolem nichž mohou obíhat planety. Nové studie, které provedli astronomové z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics (CfA) a National Optical Astronomy Observatory (NOAO) potvrzují, že vznik planet je přirozeným produktem vzniku hvězd. A to dokonce i u hvězd, které jsou mnohem hmotnější než Slunce.

František Martinek Exoplanety

Když exoplaneta svléká kabát

Exoplaneta CoRoT-7b v představě malíře
Exoplaneta CoRoT-7b v představě malíře
Většina exoplanet podobných Zemi, doposud objevených u jiných hvězd, může být kamennými pozůstatky plynných obrů velikosti Saturnu. Vyplývá to z výzkumů, prezentovaných 6. 1. 2010 na zasedání Americké astronomické společnosti ve Washingtonu.

Petr Sobotka Exoplanety

Rozhovor: Jiří Grygar - Definice exoplanet

Exoplaneta s měsícem v představě malíře
Exoplaneta s měsícem v představě malíře
Už více jak 3 roky existuje přesná definice toho, co je to planeta. Ale na planety u jiných hvězd, tzv. exoplanety, se nevztahuje. Proč je tak obtížné se na definici exoplanety shodnout a kdy ji můžeme očekávat? Na tyto i další otázky odpovídá astrofyzik Jiří Grygar.

František Martinek Exoplanety

HR 8799: chaotická planetární soustava

Prachový disk kolem hvězdy HR 8799
Prachový disk kolem hvězdy HR 8799
Ještě předtím, než se planety naší Sluneční soustavy usadily na stabilních kruhových oběžných drahách kolem Slunce, vrtěly se a strkaly do sebe jako rozpustilé neklidné děti. Nyní Spitzerův kosmický dalekohled NASA pozoroval mladou hvězdu a podal důkazy stejného druhu orbitální hyperaktivity. Mladé planety kroužící kolem hvězdy jsou patrně "ohrožovány" malými tělesy podobnými kometárním jádrům. V důsledku těchto kolizí a vzájemných srážek došlo k vytvoření obrovského halo, tvořeného vzniklými drobnými úlomky a jemným prachem.

Roman Mikušinec Exoplanety

Anomálne tranzity exoplanéty OGLE-TR-10b

Červený trpaslík z blízké planety. Autor: I. Nielsen.
Červený trpaslík z blízké planety. Autor: I. Nielsen.
Astronómovia pomocou tranzitou exoplanét určujú priemery exoplanét, ktoré tranzitujú materskú hviezdu. Počas meraní sa však na svetelných krivkách môžu objaviť aj anomálne zjasnenia, ktoré môže spôsobovať prítomnosť hviezdnych škvŕn na povrchu materskej hviezdy, hviezdna aktivita alebo aj vplyv atmosféry tranzitujúcej exoplanéty.

Vít Straka Exoplanety

Astronomové objevili organické molekuly v atmosféře exoplanety

Malířova představa exoplanety
Malířova představa exoplanety
Vědeckému týmu NASA se nedávno už podruhé v poměrně krátké době podařilo detekovat v atmosféře planety, jež se nachází mimo náš solární systém, organické látky, konkrétně šlo o vodu, metan a oxid uhličitý, tyto látky jsou pro vznik života na dané planetě velmi důležité. V tomto případě se bohužel nepodaří na dotyčné planetě vypátrat i zelené mužíky, protože je neobyvatelná. Tento objev ale znamená důležitý krok k budoucím technologiím, které budou schopny případný život vypátrat.
Václav Kalaš Exoplanety

Exotická exoplaneta CoRoT-7b

Jak by mohl vypadat pohled z exoplanety na místní slunce
Jak by mohl vypadat pohled z exoplanety na místní slunce
V únoru 2009 oznámili vědci, že našli v souhvězdí Jednorožce, u hvězdy s označením TYC 4799-1733-1 (případně CoRoT-7) malou exoplanetu. Objev uskutečnila družice Corot (COnvection, ROtation & planetary Transits), která je přímo určena pro hledání planet mimo naši sluneční soustavu a provozuje ji několik evropských států ve vzájemné spolupráci. Hvězda, kolem které planeta obíhá, je vzdálená asi 490 světelných let, má jasnost 11,7 mag a její stáří se odhaduje na 1,5 miliardy let. Je o něco menší a chladnější než naše Slunce, spektrální třídy G9V.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Sluneční skvrny

Další informace »