Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Zemřel astronom Václav Bumba

Zemřel astronom Václav Bumba

Václav Bumba v roce 2000
Autor: Michal Sobotka

Ve věku 92 let nás opustil člověk, který věnoval svůj život poznávání naší nejbližší hvězdy, Slunce a zasloužil se o rozvoj české sluneční fyziky. Byl také v minulosti ředitelem Astronomického ústavu Československé akademie věd.

Václav Bumba se narodil v roce 1925 v Domažlicích, po válce vystudoval astronomii na Karlově univerzitě v Praze a v prosinci 1948 nastoupil na ondřejovskou hvězdárnu. V roce 1955 odjel na Krymskou astrofyzikální observatoř, kde se tři roky jako doktorand zabýval sluneční spektroskopií. V roce 1964 byl na ročním pobytu na hvězdárnách Mt. Wilson a Palomar, kde spolu s Dr. Howardem sestavil první synoptické mapy slunečního magnetického pole. Během své vědecké kariéry se zabýval studiem vývoje slunečních magnetických polí, aktivních oblastí na Slunci a slunečních skvrn, a vybudoval první sluneční magnetograf v Ondřejově.

V sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století vedl sluneční oddělení a patnáct let byl ředitelem Astronomického ústavu. Během této doby byly postaveny horizontální sluneční spektrografy, desetimetrový radioteleskop, nová kopule 60 cm dalekohledu a také velká budova kosmické laboratoře. Staral se o mladé vědecké pracovníky a využíval svých vědeckých kontaktů k jejich prosazení na mezinárodní úrovni.

Byl členem korespondentem Československé akademie věd a zastával v ní četné důležité funkce, stejně jako v Mezinárodní astronomické unii a redakční radě časopisu Solar Physics. I po odchodu do důchodu žil vědeckou prací, dokud mu to zdraví dovolilo. Zanechal po sobě přes 380 vědeckých publikací.

Doktor Bumba strávil na ondřejovské hvězdárně 69 let svého života. A byla to léta plodná, jejichž výsledky máme stále před očima. Čest jeho památce.

Životopis

Bumba, Václav, 1925-2018, RNDr., DrSc.
* Domažlice - 14.8.1925, + Benešov - 13.1.2018

Absolvent Přírodovědecké fakulty UK v Praze, obor matematika - fyzika a astronomie. V letech 1948-1990 pracoval v Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově, od r. 1975 ředitelem. Od r. 1950 vědecký pracovník Státní hvězdárny ČSR. Vědecký sekretář a místopředseda Čs. komise Interkosmos, předseda Čs. národního komitétu astronomického a Čs. astronautické komise. V letech 1971-1979 čs. delegát vědecko-technického výboru OSN pro kosmický prostor v New Yorku a Ženevě. Víceprezident a od r. 1979 prezident 10. komise Mezinárodní astronomické unie. Člen redakční rady časopisu Solar Physics. Držitel řady ocenění v oblasti fyzikálních věd.


Prováděl výzkum meteorů, jako první upozornil na těsnou vazbu slunečních erupcí s hranicemi polarit magnetického pole aktivních oblastí. Spolu s R. Howardem poprvé ukázal existenci, strukturu a dynamiku vývoje slunečních, tzv. "pozaďových" magnetických polí Slunce. Autor řady vědeckých prací a referátů přednesených na mezinárodních konferencích. Žil a pracoval v Ondřejově.


Zaměření: Globální a lokální magnetická a rychlostní pole na Slunci, dynamika jejich změn ve vztahu k různým projevům sluneční aktivity.

1949 - obhájení diplomové práce - Univerzita Karlova.
1950 - RNDr. - Univerzita Karlova.
1955 - 1958 - doktorandské studium na Krymské astrofyzikální observatoři.
1960 - obhájení kandidátské disertační práce.
1964 - pobyt na hvězdárnách Mt. Wilson a Mt. Palomar (UNESCO and Carnegie Inst. Scholarships), Pasadena.
1967 - DrSc., Moskevská státní univerzita.
1975 - člen korespondent ČSAV.

1972 - 1980 - vědecký sekretář, 1980 - 1983 - místopředseda Československé komise Interkosmos.
1963 - člen, 1976 - 1989 předseda Vědeckého kolegia pro astronomii a geofyziku ČSAV.
1960 - člen Mezinárodní astronomické unie, 1974-1986 - člen výkonného výboru, místopředseda, předseda 10. komise - sluneční aktivita.
1972-1979 - čs. delegát na zasedání Vědeckého a technického podvýboru Výboru pro využití kosmického prostoru při OSN.
1980 - člen Mezinárodní astronautické akademie.
1988 - zahraniční člen Ruské akademie věd.
1967 - člen, 1998 čestný člen redakční rady časopisu Solar Physics.

Od roku 1948 na Astronomickém ústavu (tehdy Státní hvězdárna).
1970-1987 - zástupce vedoucího a vedoucí Slunečního oddělení.
1968-1975 - zástupce ředitele.
1975-1990 - ředitel Astronomického ústavu.

1953, 1967 - Cena Československé Akademie věd.
1961 - Československá státní cena.
2007 - čestný člen České astronomické společnosti.
2007 - emeritní pracovník AV ČR.




O autorovi

Štítky: Václav Bumba


13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P na soumračném nebi

Když počasí nespolupracuje.

Další informace »