Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Na výletě u protinožců: Nejkrásnější část Mléčné dráhy

Na výletě u protinožců: Nejkrásnější část Mléčné dráhy

Člověk by si mohl podvědomě myslet, že nejjasnější část Mléčné dráhy najde někde v okolí centra Galaxie, tedy v souhvězdí Střelce. Omyl. Nejzajímavější část na nebi a nejjasnější skvrnka vůbec se totiž ukrývá v okolí "hvězdy" η Carinae. Ve skutečnosti se jedná o velmi nápadnou mlhovinu NGC 3372, v jejímž středu leží hvězdička pouze šesté velikosti. Jak ale dokládají historická pozorování, tak slabá vždycky nebyla. Roku 1677 měla dle pozorování Edmonda Halleyho asi čtvrtou velikost, avšak v dubnu 1843 už -0,8 mag a byla na nějakou dobu po Siriovi druhou nejjasnější stálicí. Nakonec však nastal "pád z výsluní". Roku 1868 přestala být viditelná bez dalekohledu a nyní se její hvězdná velikost pohybuje kolem šesti magnitud.

Pokles jasnosti jedné z nejhmotnějších známých hvězd se zdůvodňuje jednak tím, že nemohla dlouhodobě udržet enormní zářivý výkon, jednak proto, že se tehdy η Carinae zahalila do vlastního prachu a plynu. Dvojici vyfouknutých obálek o velikosti naší Sluneční soustavy dokonce sledoval Hubblův kosmický dalekohled.

Hvězda η Carinae leží ve vzdálenosti kolem sedmi a půl tisíce světelných roků a patří tak mezi nejhmotnější, nejsvítivější a také značně nestabilní známé stálice. Její zářivý výkon se odhaduje na pět milionů Sluncí a zcela jistě spěje k neodvratnému konci supernovy či ještě větší hypernovy. Má za sebou zhruba tři miliony roků zářivé existence a k její explozi může dojít v nejbližších deseti tisících letech.

Bizardní je, že s největší pravděpodobností hned dvakrát! Je totiž důležité poznamenat, že η Carinae nejspíš tvoří hned dvě hvězdy o hmotnosti kolem sedmdesáti Sluncí, které oběhnou kolem společného těžiště jednou za pět a půl roku!

Mlhovina NGC 3372 v triedru i v malém dalekohledu jasností i úhlovými rozměry předčí M 42 v Orionu. Rozhodně není rovnoměrně světlá, nýbrž je v ní patrná celá řada temných zálivů a průlivů zabírajících oblast o průměru až čtyři stupně! Nepřehlédnutelná je především temná mlhovina Klíčová dírka. Kolem oranžové η Carinae se navíc rozkládá nápadná mlhovina široká asi 15 úhlových minut, přezdívaná též Homunculus tedy Trpaslík). S rostoucím zvětšením se uprostřed této dominanty objeví nápadné stelární centrum o průměru asi dvě úhlové vteřiny. Pozorování přitom dokazují, že se Homunculus zvětšuje rychlostí sedm úhlových vteřin za století.

NGC 3372 v triedru i v malém dalekohledu jasností i úhlovými rozměry předčí M 42 v Orionu. Rozhodně není rovnoměrně světlá, nýbrž je v ní patrná celá řada temných zálivů a průlivů zabírajících oblast o průměru až čtyři stupně! Nepřehlédnutelná je především temná mlhovina Klíčová dírka. Kolem oranžové η Carinae se navíc rozkládá nápadná mlhovina široká asi 15 úhlových minut, přezdívaná též Homunculus tedy Trpaslík). S rostoucím zvětšením se uprostřed této dominanty objeví nápadné stelární centrum o průměru asi dvě úhlové vteřiny. Pozorování přitom dokazují, že se Homunculus zvětšuje rychlostí sedm úhlových vteřin za století.

Krásu této oblasti doplňují velmi nápadné hvězdokupy viditelné i bez dalekohledu. Severovýchodně od η Carinae se nachází NGC 3293, ve které jsou hvězdy natěsnány do oblasti o průměru jen osm úhlových minut. Na západ od η Carinae leží NGC 3532, tvarem připomínající ragbyový míč o průměru přes půl stupně. Právě tato hvězdokupa byla prvním objektem, na který se podíval Hubblův kosmický dalekohled, aby zjistil, že má špatně vytvarované hlavní zrcadlo. Naopak jižně od η Carinae uvidíte skupinku jasných hvězd IC 2602, přezdívanou Jižní Plejády. Její nejjasnější, mírně naoranžovělá hvězda theta Carinae má jasnost 2,8 mag, tedy jen o trochu více než Alkyóne ze skutečných Plejád. Dále obsahuje asi šedesát hvězd mezi čtvrtou a devátou velikostí, z nichž nejméně devět je jasnějších 6,5 magnitudy. IC 2602 je však v porovnání s Plejádami o sto světelných let dál a tak na obloze zabírá o něco méně než jeden stupeň. Celkovou kompozici nakonec doplňuje široká dvojhvězda T Carinae: T1 Car je zřetelně naoranžovělá, zatímco T2 Car čistě bílá.

Předchozí části:
Na výletě u protinožců: Největší kulová hvězdokupa
Na výletě u protinožců: Velký a malý býk
Na výletě u protinožců: Roztrhaná galaxie
Na výletě u protinožců: Proxima

Zdroj: denik.hvezdarna.cz




Seriál

  1. Na výletě u protinožců: Velký a malý býk
  2. Na výletě u protinožců: Největší kulová hvězdokupa
  3. Na výletě u protinožců: Roztrhaná galaxie
  4. Na výletě u protinožců: Proxima
  5. Na výletě u protinožců: Nejkrásnější část Mléčné dráhy
  6. Na výletě u protinožců: Na moře
  7. Na výletě u protinožců: Jižní Kříž
  8. Na výletě u protinožců: Outsideři?


O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971 Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc

Měsíc

Další informace »