Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Na výletě u protinožců: Nejkrásnější část Mléčné dráhy

Na výletě u protinožců: Nejkrásnější část Mléčné dráhy

Člověk by si mohl podvědomě myslet, že nejjasnější část Mléčné dráhy najde někde v okolí centra Galaxie, tedy v souhvězdí Střelce. Omyl. Nejzajímavější část na nebi a nejjasnější skvrnka vůbec se totiž ukrývá v okolí "hvězdy" η Carinae. Ve skutečnosti se jedná o velmi nápadnou mlhovinu NGC 3372, v jejímž středu leží hvězdička pouze šesté velikosti. Jak ale dokládají historická pozorování, tak slabá vždycky nebyla. Roku 1677 měla dle pozorování Edmonda Halleyho asi čtvrtou velikost, avšak v dubnu 1843 už -0,8 mag a byla na nějakou dobu po Siriovi druhou nejjasnější stálicí. Nakonec však nastal "pád z výsluní". Roku 1868 přestala být viditelná bez dalekohledu a nyní se její hvězdná velikost pohybuje kolem šesti magnitud.

Pokles jasnosti jedné z nejhmotnějších známých hvězd se zdůvodňuje jednak tím, že nemohla dlouhodobě udržet enormní zářivý výkon, jednak proto, že se tehdy η Carinae zahalila do vlastního prachu a plynu. Dvojici vyfouknutých obálek o velikosti naší Sluneční soustavy dokonce sledoval Hubblův kosmický dalekohled.

Hvězda η Carinae leží ve vzdálenosti kolem sedmi a půl tisíce světelných roků a patří tak mezi nejhmotnější, nejsvítivější a také značně nestabilní známé stálice. Její zářivý výkon se odhaduje na pět milionů Sluncí a zcela jistě spěje k neodvratnému konci supernovy či ještě větší hypernovy. Má za sebou zhruba tři miliony roků zářivé existence a k její explozi může dojít v nejbližších deseti tisících letech.

Bizardní je, že s největší pravděpodobností hned dvakrát! Je totiž důležité poznamenat, že η Carinae nejspíš tvoří hned dvě hvězdy o hmotnosti kolem sedmdesáti Sluncí, které oběhnou kolem společného těžiště jednou za pět a půl roku!

Mlhovina NGC 3372 v triedru i v malém dalekohledu jasností i úhlovými rozměry předčí M 42 v Orionu. Rozhodně není rovnoměrně světlá, nýbrž je v ní patrná celá řada temných zálivů a průlivů zabírajících oblast o průměru až čtyři stupně! Nepřehlédnutelná je především temná mlhovina Klíčová dírka. Kolem oranžové η Carinae se navíc rozkládá nápadná mlhovina široká asi 15 úhlových minut, přezdívaná též Homunculus tedy Trpaslík). S rostoucím zvětšením se uprostřed této dominanty objeví nápadné stelární centrum o průměru asi dvě úhlové vteřiny. Pozorování přitom dokazují, že se Homunculus zvětšuje rychlostí sedm úhlových vteřin za století.

NGC 3372 v triedru i v malém dalekohledu jasností i úhlovými rozměry předčí M 42 v Orionu. Rozhodně není rovnoměrně světlá, nýbrž je v ní patrná celá řada temných zálivů a průlivů zabírajících oblast o průměru až čtyři stupně! Nepřehlédnutelná je především temná mlhovina Klíčová dírka. Kolem oranžové η Carinae se navíc rozkládá nápadná mlhovina široká asi 15 úhlových minut, přezdívaná též Homunculus tedy Trpaslík). S rostoucím zvětšením se uprostřed této dominanty objeví nápadné stelární centrum o průměru asi dvě úhlové vteřiny. Pozorování přitom dokazují, že se Homunculus zvětšuje rychlostí sedm úhlových vteřin za století.

Krásu této oblasti doplňují velmi nápadné hvězdokupy viditelné i bez dalekohledu. Severovýchodně od η Carinae se nachází NGC 3293, ve které jsou hvězdy natěsnány do oblasti o průměru jen osm úhlových minut. Na západ od η Carinae leží NGC 3532, tvarem připomínající ragbyový míč o průměru přes půl stupně. Právě tato hvězdokupa byla prvním objektem, na který se podíval Hubblův kosmický dalekohled, aby zjistil, že má špatně vytvarované hlavní zrcadlo. Naopak jižně od η Carinae uvidíte skupinku jasných hvězd IC 2602, přezdívanou Jižní Plejády. Její nejjasnější, mírně naoranžovělá hvězda theta Carinae má jasnost 2,8 mag, tedy jen o trochu více než Alkyóne ze skutečných Plejád. Dále obsahuje asi šedesát hvězd mezi čtvrtou a devátou velikostí, z nichž nejméně devět je jasnějších 6,5 magnitudy. IC 2602 je však v porovnání s Plejádami o sto světelných let dál a tak na obloze zabírá o něco méně než jeden stupeň. Celkovou kompozici nakonec doplňuje široká dvojhvězda T Carinae: T1 Car je zřetelně naoranžovělá, zatímco T2 Car čistě bílá.

Předchozí části:
Na výletě u protinožců: Největší kulová hvězdokupa
Na výletě u protinožců: Velký a malý býk
Na výletě u protinožců: Roztrhaná galaxie
Na výletě u protinožců: Proxima

Zdroj: denik.hvezdarna.cz




Seriál

  1. Na výletě u protinožců: Velký a malý býk
  2. Na výletě u protinožců: Největší kulová hvězdokupa
  3. Na výletě u protinožců: Roztrhaná galaxie
  4. Na výletě u protinožců: Proxima
  5. Na výletě u protinožců: Nejkrásnější část Mléčné dráhy
  6. Na výletě u protinožců: Na moře
  7. Na výletě u protinožců: Jižní Kříž
  8. Na výletě u protinožců: Outsideři?


O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.



9. vesmírný týden 2018

9. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 26. 2. do 4. 3. 2018. Měsíc bude v úplňku. Po západu Slunce je nad západem jasná Venuše a Merkur. Nad jihozápadem je Uran. V druhé polovině noci a nad ránem je vidět Jupiter a Mars, vylézá i Saturn. Z objektů noční oblohy se podíváme na nejjasnější hvězdu ze souhvězdí Vozky. Falcon 9 z Kalifornie odstartoval úspěšně a podařilo se i dovézt do přístavu aerodynamické kryty. Druhý Falcon z Floridy má na poslední chvíli odklad na neurčito, H-IIA v Japonsku asi dva dny kvli počasí. Z ISS se vrátí část posádky v lodi Sojuz MS-06. Z Floridy má letět raketa Atlas V s družicí GOES-S. Před čtyřiceti lety odstartoval ke stanici Saljut 6 Sojuz 28 s prvním československým kosmonautem Vladimírem Remkem a Alexejem Gubarevem. V Brně k tomu chystají vzpomínkovou akci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M17 (HST paleta)

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2018 obdržel snímek „M 17“, jehož autorem je Michal Bouček     Název vítězného snímku lednového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce je pro astronomicky nezasvěcené čtenáře možná poněkud záhadný. Již pouhé jeho vyťukání na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Aldebaran těsně po zákrytu Měsícem

teleskop z lidlu (Bresser 900mm) , homemade redukce na Nikon D5500, 10 fotek zprůměrovaných v registax6, finální úpravy v lightroom

Další informace »