Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Na výletě u protinožců: Největší kulová hvězdokupa

Na výletě u protinožců: Největší kulová hvězdokupa

Omega Centauri (NGC 5139) je tak nápadná, že si ji lidé všimli už ve starověku, vždyť se o jejím zvláštním charakteru zmiňuje i Klaudius Ptolemaios. Její pravou podstatu však objevil až dvacetiletý Edmond Halley za pobytu na ostrově Svaté Heleny v letech 1676 a 1677, kde pracoval na famózním Katalogu jižních hvězd. V pamětech z roku 1715 doslova uvádí: "Čtvrtá byla objevena Dr. Edm. Halleym roku 1677, když pracoval na Katalogu jižních hvězd. Leží v Centaurovi, Ptolemaius ji popsal oepi thz tou uwtou ekfusewz pojmenoval in dorso Equino Nebula, a Bayer ω; jeví se mezi čtvrtou a pátou magnitudou; na svoji velikost má vcelku malý jas, a je bez výrazného zjasnění; v Anglii nikdy nevychází." Ostatně 14. dubna 1677 prošla Halleyova kometa jenom čtyři stupně od ω Centauri. Právě tehdy ji také Edmond Halley sledoval.

Kulová hvězdokupa ω Centauri vypadá při pohledu bez dalekohledu jako rozostřená hvězda čtvrté velikosti severně od spojnice ζ, ξ1,2 Centauri. Dalekohledem by měla být viditelná už ze 42. stupně severní zeměpisné šířky, bez něj ze musíte přesunout nejméně o sedm stupňů jižnějších. Za to, že je ω Centauri nejjasnější kulovou hvězdokupou, přestože není zdaleka nejbližší (17 tisíc světelných roků), vděčí své mohutnosti. Hmotnost tohoto objektu se totiž odhaduje na pět milionů Sluncí! Což je něco mezi obří kulovou hvězdokupou a trpasličí eliptickou galaxií. Existují dokonce zcela oprávněné představy, že se jedná o jádro trpasličí galaxie, které před několika miliardami roků zachytala naše mnohem větší Galaxie.

Ostatně nechejme promluvit pozorovací deník: Vršek Oriona -- tak mi při kulminaci trochu připadala severní část Centaura, kterého jsme mohli po několik nocí sledovat. V něm se nalézal jeden z trháků od nás ještě neviditelné a z Maroka naopak už dobře sledovatelné oblohy -- kulová hvězdokupa ω Centauri, NGC 5139. Poprvé jsme ji spatřili hned první noc, když jsme nocovali u městečka Moulay Idriss. Podmínky však tehdy nebyly nejlepší, mezní hvězdná velikost 20 stupňů nad obzorem 5 magnitud, jižní obzor dost přesvětlen, a tak jsme ji spíš tušili, než viděli.

Cituji: "Po velkém úsilí jsem v Sometu binaru 25x100 těsně nad obzorem nalezl ω Cen -- vyblitá, rozlehlá, téměř neviditelná. Nic moc, ale jsem rád, že ji mohu zařadit do sbírky spatřených objektů." O dvě noci později, tentokrát severně od královského sídla Rabatu, už byly podmínky mnohem lepší.

Opět cituji: "Na první pohled, v Sometu binaru výrazně větší než M 4, ne však tak koncentrovaná; celkově mi připadá slabší, ale nápadnější -- především díky své velikosti; do středu se zjasňuje jen mírně, věřím tomu, že je vidět i bez dalekohledu; zdá se zrnitá, resp. obsahuje v centru světlejší skvrny."

To už tedy bylo jinší kafe. Ovšem jako vyvrcholení přišla nádherná noc po neúspěšném zatmění, kdy jsme spali u městečka Ouarzazate, což bylo také nejjižnější místo, kam jsme se vůbec s naší výpravou dostali (31. stupeň severní šířky): "Velmi pěkná noc, na jakou se nezapomíná. Mezní hvězdná velikost kolem 6,5 mag, Mlékárna zářila, jak jsem ještě v životě neviděl. Dohlednost vynikající. Po západu Slunce jsem bez dalekohledu spatřil těsně nad pohořím Atlas úzký srpek Měsíce 25 hodin starý, Merkur a Venuši. Ještě za soumraku v Lodní zádi NGC 2451 -- seskupení pár jasnějších hvězd (spíš pro triedr než Somet), kterému vévodí zřetelně naoranžovělá c Puppis -- a γ Velorum -- byla těsně nad obzorem, a tak byla nápadně naoranžovělá, a na jihu měla slabšího průvodce.

V první půli noci jsme pak na kratší dobu těsně nad obzorem viděli γ Crux -- nejsevernější hvězdu Jižního kříže. Též se pro nás stalo všední nádherné zodiakální světlo. Sama ω Centauri je bez problémů vidět jako mlhavá hvězda 4. velikosti i bez dalekohledu; v Sometu binaru 25x100 je víc než nápadným objektem, se kterým se M 4 nedá vůbec srovnávat; je evidentně zrnitá, na okrajích z ní vystupuje několik slabších hvězd; tentokráte žádná zjasnění, jen mi při bočním pohledu připadala protáhlá na jihovýchod (ale to je nejisté). Během 1:22 - 1:36 jsem sledoval, jak zapadá za obzor!"

Zdroj: denik.hvezdarna.cz




Seriál

  1. Na výletě u protinožců: Velký a malý býk
  2. Na výletě u protinožců: Největší kulová hvězdokupa
  3. Na výletě u protinožců: Roztrhaná galaxie
  4. Na výletě u protinožců: Proxima
  5. Na výletě u protinožců: Nejkrásnější část Mléčné dráhy
  6. Na výletě u protinožců: Na moře
  7. Na výletě u protinožců: Jižní Kříž
  8. Na výletě u protinožců: Outsideři?


O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971 Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.



48. vesmírný týden 2016

48. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 28. 11. do 4. 12. 2016. Měsíc bude v novu, večer projde kolem Venuše, která je krásně vidět jako jasná hvězda na jihozápadě. Večer je vidět také Mars, ráno Jupiter. Na Slunci se objevila skvrnka. Čeká nás start nákladní lodi Progress k ISS.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

VdB149, VdB150, LDN1235 - prach v souhvězdí Cephea

Souhvězdí Cephea je cirkumpolárním souhvězdím naší severní oblohy. Podobně jako například Velká medvědice, jejíž část označujeme lidovým jménem Velký vůz. Ale přeci … Velký vůz pozná téměř každý, o Cepheovi mnoho z „neastronomů“ možná ani neví. A astronom? Ten nás většinou odbude větou typu:

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

ISS

Stanice ISS nad jižním obzorem

Další informace »