Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Zobrazování hvězdné oblohy - díl čtvrtý

Zobrazování hvězdné oblohy - díl čtvrtý

Obr. 5: Válcové zobrazení Marinovo (Školní zeměpisný atlas, Praha 1952)
Obr. 5: Válcové zobrazení Marinovo (Školní zeměpisný atlas, Praha 1952)
V předchozích dílech tohoto seriálu jsme se zabývali azimutárními zobrazenímu. Dnes začneme další kapitolu. Podíváme se na zobrazení válcová. Mezi nimi bude řeč například o Marinově zobrazení nebo zobrazení Mercantově. Dozvíme se také, jaké zobrazení užíval Antonín Bečvář při tvorbě svých slavných hvězdných atlasů.

2.2. Zobrazení válcová

V základní poloze se válcová plocha (pokud je tečná) dotýká rovníku. Tehdy kartografické poledníky splývají s deklinačními kružnicemi, totéž platí o rovnoběžkách. Poloha bodů na mapě je určena souřadnicemi x, y, pro něž platí

x = R.arcα,

jestliže je obraz rovníku délkojevný (α je rektascenze) a počátek souřadné soustavy je v jarním bodě;

y = R.f(δ).

Při výpočtu zkreslení porovnáváme délky rovnoběžek 2πRcosδ s délkou jejich obrazů, kdežto poledníkové zkreslení vypočteme derivací funkce f podle deklinace.

2.2.1. Válcové zobrazení čtvercové (Marinovo)

Jedná se o zobrazení, v němž rovník a deklinační kružnice zachovávají svoji délku. Rovnoběžky ovšem délkojevné nejsou. Platí

y = R.arc.α

Pro zkreslení platí

kr = cos-1δ

kp = 1

Zobrazení lze zařadit mezi vyrovnávací. Není opět zobrazením v matematickém smyslu, neboť obrazy pólů jsou úsečky.

Zobrazení hlavní kružnice:
Rovnice hlavní kružnice procházející jarním bodem se sklonem i k rovníku zní:

y = arctg[tgi.sin(x/R)],

takže obraz hlavní kružnice lze považovat za sinusoidu do té hodnoty sklonu, do jaké lze zanedbat rozdíly mezi velikosti úhlu v radiánech a funkcí tangens úhlu.

Užití:
Uvedené zobrazení je v astronomických mapách užíváno běžně pro zobrazení rovníkových oblastí Setkáme se s ním např. u Bečvářových atlasů (Atlas eclipticalis, Atlas coeli).

Obr. 5: Válcové zobrazení Marinovo (Školní zeměpisný atlas, Praha 1952)
Obr. 5: Válcové zobrazení Marinovo (Školní zeměpisný atlas, Praha 1952)

2.2.2. Válcové zobrazení Mercatorovo

Je to patrně nejznámější válcové zobrazení, používané hlavně pro mapu světa, třebaže v základní poloze nelze zobrazit polární oblasti. Souřadnice y je určena vztahem

y = R.ln[cotg(p/2)],

kde symbol ln (logaritmus naturalis = přirozený logaritmus) je logaritmus při základu e = 2,71828182 (Eulerovo číslo), p je pólová vzdálenost. Z rovnice plyne, že vzdálenosti rovnoběžek rostou s deklinací. Zkreslení jsou

kp = kr = cos-1δ

a mapa je tudíž úhlojevná. Tato vlastnost je však vykoupená velkým zkreslením ploch, které směrem k pólům narůstá do nekonečna. Pól se zobrazí jako úsečka ležící v nekonečnu.

V minulosti měl tento druh zeměpisných map velký význam pro nautiku, neboť umožňoval stanovení kurzu plavby se stálým azimutem podél trasy (tato trajektorie se nazývá loxodroma a není částí hlavní kružnice, tedy není nejkratší spojnici místa vyplutí a cíle).

Zobrazení hlavní kružnice:
Za výše uvedeného předpokladu je hlavní kružnice zobrazena čarou o rovnici

y = R.ln{cotg[π/2-arctg(tg i.sin(x/R))]/}

Užití:
Použití této mapy je patrně vzácné, našel jsem ho pouze v Lovellově Meteorické astronomii.

Obr. 6: Válcové zobrazení Mercatorovo
Obr. 6: Válcové zobrazení Mercatorovo

Reference
[1] Budějický J., Plavcová Z., Plavec M., Radioastronomie (ČSAV, Praha 1962)
[2] Internet, www.wikipedia.org
[3] Lovell B., Meteornaja astronomija (Moskva 1958)
[4] Rükl A., Constelations et Planetes (Gründ, Paříž 1988)
[5] Rükl A., soukromé sdělení
[6] Šulc M., Povídání o mapách, KR 1997, No 2, No 3, KR 1998, No 1.




Seriál

  1. Zobrazování hvězdné oblohy - díl první
  2. Zobrazování hvězdné oblohy - díl druhý
  3. Zobrazování hvězdné oblohy - díl třetí
  4. Zobrazování hvězdné oblohy - díl čtvrtý
  5. Zobrazování hvězdné oblohy - díl pátý
  6. Zobrazování hvězdné oblohy - díl šestý


O autorovi

Miroslav Šulc

Miroslav Šulc

Narozen 1941, v roce 1963 promoval na přírodovědecké fakultě Univerzity J. E. Purkyně (dříve a nyní Masarykova univerzita) v oboru matematika-fyzika (s titulem promovaný fyzik-učitel). Od té doby zaměstnán jako učitel na střední škole. Od r. 1954 do r. 1986 externí spolupracovník brněnské hvězdárny. Od r. 1959 člen České astronomické společnosti. Od r. 1996 hospodář výboru SMPH. Od r. 2006 v definitivním důchodu.

Štítky: Souřadnice


33. vesmírný týden 2017

33. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 14. 8. do 20. 8. 2017. Měsíc bude v poslední čtvrti. Dojde k zákrytu Hyád a ve dne také Aldebaranu. Jupiter mizí večer na jihozápadě. Saturn je za soumraku nad jihozápadem. V druhé polovině noci uvidíme Neptun a Uran. Ráno se ukazuje Venuše. Aktivita Slunce je opět nízká. Očekáváme start Falconu 9 s Dragonem k ISS, Atlasu V s komunikační družicí TDRS-M a Proton-M by měl vynést komunikační družici Blagovest.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Střecha Slovenska

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2017 obdržel snímek „Střecha Slovenska“, jehož autorem je Václav Hýža. Pilíř noci, rozlité mléko bohyně Héry, bývalá cesta slunce, která je dnes v popelu. Také nebeská řeka Inků, most čínských milenců, ale i věčný svit duší, které opustily svět.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Přiblížení hvězdy k Měsíci

Další informace »