Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  49. vesmírný týden 2020

49. vesmírný týden 2020

Mapa oblohy 2. prosince 2020 v 18:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 11. do 6. 12. 2020. Měsíc bude ubývat z úplňku k poslední čtvrti. Večer jsou nízko nad jihozápadem Jupiter a Saturn a vysoko nad jihem Mars. Ráno je relativně nízko jasná Venuše. Aktivita Slunce je zvýšená, na povrchu stále najedeme skvrny. Čínská sonda Chang’e 5 míří k odběru vzorků z povrchu Měsíce. Raketa Falcon 9 má na kontě už 100 startů a jeden první stupeň letěl a přistál už sedmkrát. Před 495 lety se narodil Tadeáš Hájek z Hájku a před 25 lety startovala sluneční observatoř SOHO.

Obloha

Měsíc bude v úplňku 30. listopadu v 10:30 SEČ.

Planety:
Jupiter (−2 mag) a Saturn (0,6 mag) jsou večer nízko nad jihozápadem a jejich vzdálenost od sebe na obloze klesla asi na čtyři měsíční úplňky, tedy kolem 2°. Mars (−1 mag) je vidět večer vysoko nad jižním obzorem. Ráno září nízko nad jihovýchodem jasná planeta Venuše (−3,9 mag).

Aktivita Slunce zůstává zvýšená. Největší skvrny byly v aktivní oblasti AR2786, která má i komplikované magnetické pole, což vede k slabším erupcím. Další menší skvrny  se objevují i na jiných částech slunečního kotouče. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO. Ostatní snímky této vesmírné observatoře jsou zde.

Zelený záblesk na zapadajícím Slunci se skvrnami Autor: Lukáš Dorko
Zelený záblesk na zapadajícím Slunci se skvrnami
Autor: Lukáš Dorko

Kosmonautika

Sonda Chang'e 5 při testech na Zemi Autor: CNSA
Sonda Chang'e 5 při testech na Zemi
Autor: CNSA
Čína míří k odběru vzorků z Měsíce. Raketa CZ-5 vynesla sondu Chang’e 5 na dráhu k Měsíci v pondělí 23. listopadu. Sonda byla v sobotu 28. 11. navedena na oběžnou dráhu kolem Měsíce a 29. 11. byla její dráha upravena na kruhovou. Nyní tedy čekáme na oznámení o času přistání, zatím jsou náznaky, že by to mohlo být v úterý odpoledne našeho času.

25. listopadu byl proveden úspěšný statický zážeh tří motorů Raptor pod zkušebním exemplářem Starship SN8. Očekáváme, že v průběhu týdne může být proveden testovací let do výšky 15 km.

25. listopadu došlo k sedmému opakovanému použití prvního stupně rakety Falcon 9 včetně úspěšného přistání. Zatím žádný neletěl více než šestkrát. Raketa vynesla další várku družic Starlink, čímž se jejich počet na obloze přiblížil tisícovce. Šlo také o stý start rakety Falcon 9.

V neděli 29. listopadu v 8:15 SEČ z japonské Tanegašimy úspěšně odstartovala raketa H-IIA s přenosovou geostacionární družicí JDRS-1.

30. listopadu má startovat z Kourou ve Francouzské Guayáně v Jižní Americe raketa Sojuz-ST-A s urychlovacím stupněm Fregat-M s družicí Falcon Eye 2.

5. 12. má startovat Falcon 9 s nákladní verzí Crew Dragonu k ISS. V nehermetizované části má být Bishop (NanoRacks Airlock Module – přechodová komora pro vypouštění malých družic).

Startovat má také čínská raketa CZ-3B (5. 12. s družicí Gaofen-14) nebo odložená raketa Sojuz 2-1b z Plesecka s trojicí družic Gonets-M.

Raketa CZ-5 (Dlouhý pochod 5) startuje s měsíční sondou Chang'e 5 Autor: CNSA/CASC/CLEP
Raketa CZ-5 (Dlouhý pochod 5) startuje s měsíční sondou Chang'e 5
Autor: CNSA/CASC/CLEP

Výročí

1. prosince 1525 (495 let) se narodil významný český astronom Tadeáš Hájek z Hájku. Jeho záznamy polohy komety z roku 1577 porovnal se svými Tycho Brahe a nade vší pochybnost umístil komety mimo zemskou atmosféru. Podobně Tychonova supernova z roku 1572, u níž nebyla zjištěna paralaxa, ukázala, že vesmír není neměnný a že se zde zjevují objekty, které narušují poklidný řád nebeských sfér. Tadeáš Hájek také zorganizoval stěhování Tychona do Prahy a také příjezd Keplera, čímž přispěl k významnému pokroku středověké astronomie.

1. prosince 1580 (440 let) se narodil francouzský astronom Nicholas-Claude Fabri de Peiresc. V minulém týdnu jsme jej zmiňovali s výročím objevu mlhoviny v Orionu. Byl to tedy jeden z prvních pozorovatelů oblohy pomocí dalekohledu. Díky pozorováním zatmění Měsíce napříč Středozemním mořem se mu podařilo specifikovat, že moře je asi o 1000 km menší.

1. prosince 1960 (60 let) odstartoval Korabl-Sputnik 3 (Sputnik 6) se psy Pčelka a Muška, dalšími zvířaty, rostlinami a také televizní kamerou. Jednalo se o další test kabiny lodi Vostok. Vzhledem k navigační chybě se Sputnik rozpadl při návratu a vše živé na palubě zahynulo. Úspěchem mise bylo alespoň předání telemetrie a televizního signálu z průběhu mise.

2. prosince 1995 (25 let) odstartovala sluneční observatoř SOHO. Tato veleúspěšná družice je stále v provozu. Jedná se zároveň o nejlepšího objevitele komet (k 15. 6. 2020 už 4 000). Většina komet patří k těm, které se přibližují Slunci a tam zanikají. Nejčastěji jde o členy tzv. Kreutzovy rodiny komet, o níž se předpokládá, že vznikla rozpadem jedné obří komety. Poslední jasnější sluneční „kamikaze“ (sungrazer) byla kometa C/2011 W3 (Lovejoy), ta však svůj těsný průlet nad povrchem Slunce poměrně nečekaně přežila, a proto byla tak jasná.

4. prosince 1965 (55 let) odstartovali v lodi Gemini 7 Frank Borman a Jim Lovell. Let byl úspěšnou přípravou na budoucí mise Apollo. Nadto se podařil první let dvou kosmických lodí ve formaci, když se přiblížili k lodi Gemini 6A. Oba se poté vydali k Měsíci na palubě Apollo 8, který obletěli na Štědrý den 1968. Zatímco Frank se již k Měsíci znovu nevydal, Jim Lovell sice letěl, ale zrovna na palubě Apolla 13

Výhled na příští týden 

  • přistání pouzdra Hayabusy 2
  • výročí: Supernova SN185
  • výročí: Gerard Kuiper
  • výročí: sonda Galileo u Jupiteru
  • výročí: objev planetky Astraea
  • výročí: Ladislav Křivský

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Gemini 7, SOHO, Nicholas-Claude Fabri de Peiresc, Tadeáš Hájek, Vesmírný týden


18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Sluneční skvrny

Další informace »