Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  VII. expedice SAROS (7): Raemaru aneb Hledej červený šátek

VII. expedice SAROS (7): Raemaru aneb Hledej červený šátek

Kapradina na vrcholovém skalním masivu. Autor: Petr Horálek
Kapradina na vrcholovém skalním masivu.
Autor: Petr Horálek
Den sedmý, 9. července 2010 (pátek)

Dopoledne a část odpoledne byly ve znamení dobalení potřebných věcí a doladění skriptů pro fotografování slunečního zatmění. Navečer jsme se rozhodli pro malou túru na místní kopeček Raemaru (dle mapy 340 metrů nad mořem, dle GPS asi 369 metrů). Jde o „stolový“ masív s nepříliš výraznou vegetací na vrcholu a slibující tak krásné výhledy do okolí. K jeho výstupu pro svou náročnost mapa doporučovala průvodce. Dost těžko jsme ale chápali proč, a to i poté, co jsme jej zdolali.

Raemara za křesťanským kostelem. Autor: Petr Horálek
Raemara za křesťanským kostelem.
Autor: Petr Horálek
Výstup na Raemaru se skládá ze tří částí – prašná cesta s mírným stoupáním, prudší cesta pralesem bez značení, výstup po zavěšeném laně po skále na vrcholovou louku. Cesta nahoru trvá asi hodinu a půl, cesta dolů je o něco kratší. Bylo jasné, že při stmívání už musíme být na cestě dolů, protože ve tmě se ve spletitých cestách lesa člověk i s baterkou ztratí.

Hanka vylézá po laně k vrcholu Raemary. Autor: Petr Horálek
Hanka vylézá po laně k vrcholu Raemary.
Autor: Petr Horálek
Ve druhé fázi výstupu se nám odkryl obzor s výhledem na západ, který věštil krásný západ Slunce. Celou tu cestu jsme si prošli v letních pásových pantoflích a trochu těžší tak bylo až šplhání na laně po skále. Ani ne proto, že by to vyžadovalo pevnější opření se o skálu, ale prostě proto – kvůli lokaci v deštném lese – že to po skále klouzalo. Hanka přesně vytipovala okamžik západu Slunce, který jsme chtěli spatřit při cestě dolů na vybraném místě, a tak bylo třeba dobýt vrchol (samotná louka měla ještě svůj vlastní vrchol) a běžet zpátky dolů. Nahoře se ukázal rozhled nejen ke vzdáleným obzorům oceánu, ale taky k zalesněným horám ve vnitroostroví. Bylo to jako koukat do oázy. Stovky palem, bílí ptáci a zelená tak výrazná, jakou neumí vykreslit žádná plazmová televize.

Červený šátek na větvi v křoví ukazuje cestu nahoru. Autor: Petr Horálek
Červený šátek na větvi v křoví ukazuje cestu nahoru.
Autor: Petr Horálek
Pár vrcholových fotek a hurá po louce zpátky k lanům. No jo, ale kde to vlastně bylo? Cestou se jsem si všiml, že na jednom stromu visí velký červený hadr. Tak mě právě v tuhle chvíli napadlo, že to asi nebude náhoda. Zatímco Hanka se orientovala podle výskytu nehezkých pavouků a tvaru cest v louce, já hledal hadr. A ukázalo se, že místní koumáci tu nic nenechají náhodě – je to skutečně tak. Hadr ukázal cestu. Bezpečně jsme slezli a vydali se na pozorovací stanoviště. Hanka odhlídala čas naprosto přesně, protože při dobytí stanoviště bylo právě asi 5 minut před západem Slunce.

Západ Slunce z podvrcholové pěšiny. Autor: Petr Horálek
Západ Slunce z podvrcholové pěšiny.
Autor: Petr Horálek
K našemu údivu ale čas západu nastal o asi 4 minuty později. Chyba nebyla ve výpočtu, pouze v uvědomění. Naše odhady totiž nezahrnovaly výšku pozorovacího stanoviště (mimochodem: Hurá, stojím nad úrovní Pardubic!), díky níž se nulový obzor nacházel mírně nad skutečným obzorem. Slunce tak pobylo na obloze o něco déle, než se nenávratně utopilo ve vzdálených kumulech nad růžovým oceánem. Do nebezpečného setmění jsme pak byli bezpečně daleko od matoucí lesní stezky.

  •  




Seriál

  1. VII. expedice SAROS (1): Úvod do svědectví z ráje
  2. VII. expedice SAROS (2): Dny prvních příjemných ran
  3. VII. expedice SAROS (3): Přeministrovaná Avarua a kopeček u nemocnice...
  4. VII. expedice SAROS (4): Laguna, šátky a ženy
  5. VII. expedice SAROS (5): Blízká setkání s Trumpetovou rybou
  6. VII. expedice SAROS (6): Vysmátý George, váhové limity a tanečnice
  7. VII. expedice SAROS (7): Raemaru aneb Hledej červený šátek
  8. VII. expedice SAROS (8): Mangaia znamená Mír
  9. VII. expedice SAROS (9): Den, který bych chtěl vymazat z paměti
  10. VII. expedice SAROS (10): Švýcaři a turecký Měsíc
  11. VII. expedice SAROS (11): Cross island a božský hlas
  12. VII. expedice SAROS (12): Bible a věda v obchodě s hudbou
  13. VII. expedice SAROS (13): Cesta domů a Aere Ra!


O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Expedice


34. vesmírný týden 2017

34. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 21. 8. do 27. 8. 2017. Měsíc bude v novu, nastává americké úplné zatmění Slunce. Jupiter mizí večer na západě. Saturn je za soumraku nad jihozápadem. V druhé polovině noci uvidíme Neptun a Uran. Ráno se ukazuje Venuše. Aktivita Slunce je střední a je co pozorovat. Po čtveřici startů raket v minulém týdnu očekáváme další dva starty, kterým bude dominovat start Falconu 9 s družicí Formosat-5. Rusové při výstupu na ISS vyzkoušeli nový skafandr.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Střecha Slovenska

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2017 obdržel snímek „Střecha Slovenska“, jehož autorem je Václav Hýža. Pilíř noci, rozlité mléko bohyně Héry, bývalá cesta slunce, která je dnes v popelu. Také nebeská řeka Inků, most čínských milenců, ale i věčný svit duší, které opustily svět.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Pár vteřin před C2

Bailyho perly těsně před začátkem úplné fáze.

Další informace »