Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  08. prosinec 2014

Astronomický snímek dne (APOD) - 08. prosinec 2014

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Tuláci

Uznání videa: Visuals: Erik Wernquist; Music: Christian Sandquist Words & Voice: Carl Sagan

Jak daleko bude lidstvo zkoumat? Pokud je směs opravdových obrazů vesmíru a fiktivních kosmických vizualizací v tomto videu na správné stopě, tak přinejmenším ve Sluneční soustavě. Některé ze skvělých sekvencí tohoto videa popisují budoucí putování lidí přes Saturnovy prstence, zkoumání v blízkosti Jupiteru z kosmické lodi a seskoky z vysokého útesu Uranova měsíce v nízké gravitaci. I když budoucnost nikdo znát nemůže, tak toulání se a zkoumání mimo hranice, ať už fyzikální, nebo intelektuální, je součástí lidského ducha a v minulosti často lidstvu dobře posloužilo.
Poznámka překladatele: Text z knihy Carla Sagana Pale Blue Dot ve videu

For all its material advantages, the sedentary life has left us edgy, unfulfilled.
Even after 400 generations in villages and cities, we haven’t forgotten.
The open road still softly calls, like a nearly forgotten song of childhood.
We invest far-off places with a certain romance.
This appeal, I suspect, has been meticulously crafted by natural selection as an essential element in our survival. Long summers, mild winters, rich harvests, plentiful game—none of them lasts forever.
Your own life, or your band’s, or even your species’ might be owed to a restless few—drawn, by a craving they can hardly articulate or understand, to undiscovered lands and new worlds.”
Herman Melville, in Moby Dick, spoke for wanderers in all epochs and meridians: “I am tormented with an everlasting itch for things remote. I love to sail forbidden seas…”
Maybe it’s a little early.
Maybe the time is not quite yet.
But those other worlds— promising untold opportunities—beckon.
Silently, they orbit the Sun, waiting.

Přes všechny materiální výhody nás usedlý život zcela nenaplňuje a nechává nás neklidné.
Ani po čtyřech stech generacích ve vesnicích a ve městech jsme nezapomněli.
Daleká cesta nás stále vábí, jako skoro zapomenutá píseň z dětství.
Vzdálená místa odíváme jistou dávkou romantiky.
Toto volání pečlivě utvořil přírodní výběr jako základní podmínku našeho přežití. Dlouhá léta, mírné zimy, bohatá úroda, hojné úlovky, nic z toho netrvá pořád.
Za život váš, vaší tlupy či dokonce druhu možná vděčíme těm několika neposedným, které žene touha po neobjevených krajinách a světech, kterou je těžké popsat nebo jí porozumět.
Herman Melville v knize Bílá velryba mluví za tuláky všech časů a odkudkoliv: “Trýzní mě věčná touha po dálkách. Miluji plavbu po zakázaných mořích…”
Možná je ještě trochu brzy.
Možná ještě nenastal čas.
Ale ty jiné světy, které slibují nevýslovné příležitosti, lákají.
Tiše obíhají (svá) slunce a čekají.

Štítky: Video, Sluneční soustava, Space exploration, Wanderers


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »