Jas z mlhoviny Srdce

Co to je uvnitř mlhoviny Srdce? Zaprvé, velká emisní mlhovina zvaná IC 1805, která vcelku vypadá jako lidské srdce. Mlhovina jasně září červeným světlem emitovaným jejím hlavním prvkem: vodíkem. Tu červenou záři a celkový tvar způsobuje malá skupina hvězd ve středu mlhoviny. Ve středu mlhoviny Srdce se totiž nacházejí mladé hvězd z otevřené hvězdokupy Melotte 15, které svým energetickým světlem a větry erodují pryč několik malebných prachových pilířů. Hvězdokupa obsahuje několik opravdu jasných hvězd, které jsou skoro 50 krát hmotnější, než Slunce, mnoho slabých hvězd o zlomku hmotnosti Slunce a žádný mikrokvazar, který byl nejspíš vyvržen už před milióny let. Mlhovina Srdce leží asi 7500 světelných let daleko v souhvězdí Kasiopeji (Cassiopeia). Vpravo nahoře je doprovodná mlhovina Rybí hlava.

Autoři a správci: Robert Nemiroff (MTU) & Jerry Bonnell (UMCP); český překlad Josef Chlachula
NASA Official: Phillip Newman Specific rights apply. NASA Web Privacy Policy and Important Notices
A service of: ASD at NASA / GSFC & Michigan Tech. U.

Odkaz na originální APOD

Náhodný APOD

Kalendář na rok 2022

Nabízíme vám poslední kusy astronomického kalendáře ASTROFOTO 2022, který vydala Západočeská pobočka České astronomické společnosti. Kalendář obsahuje snímky českých a slovenských astrofotografů. Kalendář je ve formátu A3 a skládá se z 13 tematických listů plus jednoho informačního. Více informací na www.zpcas.cz Vaše případné objednávky či dotazy zasílejte na pobočkový e-mail info@zpcas.cz

Efemerida JWST

Na JPL portálu Horizons System je možné získat efemeridu dalekohledu Jamese Webba. Jako cílové těleso (Target Body) je vhodné zadat JWST. Dalekohled míří do blízkosti bodu L2, který je pochopitelně na opačné straně od Slunce. Zde je uvedena geocentrická efemerida pro 0h UT pro dny do konce roku 2021, v Orionu:

Rektascenze Deklinace hh mm ss ° ' " Dec-27 05 42 56 -00 14 09 Dec-28 05 55 42 +00 00 53 Dec-29 06 03 10 +00 10 48 Dec-30 06 08 21 +00 18 56 Dec-31 06 12 16 +00 26 32

Dalekohled Jamese Webba je ve vesmíru!

Start rakety Ariane 5 s dalekohledem Jamese Webba proběhl 25. 12. 2021, nosná raketa pracovala bezchybně a dopravila velice cenný náklad na určenou dráhu. Nyní dalekohled letí již samostatně k libračnímu bodu L2, který je 1,5 milionu km od Země. Dva týdny se bude dalekohled postupně rozkládat a za 29 dní by měl dorazit na místo určení, tedy k bodu L2, kolem kterého bude dalekohled obíhat. Pak bude následovat série zkoušek a kalibrací. Nic z toho se nesmí pokazit, oprava na místě není možná. Prvních snímků pořízených dalekohledem bychom se měli dočkat za pár měsíců. Zde odkaz na animaci startu a postupného rozkládání dalekohledu.

Vláčky Starlink nezmizely

Na jaře byly sítě zahlceny hlášeními pozorování zvláštních skupin teček na obloze v jakémsi vláčku. Jedná se o družice Starlink krátce po vypuštění. Ty nezmizely. SpaceX však delší dobu nevypouštěla nové, ale to se opět mění s novou generací družic. Aktuální vláček natočil 30. listopadu Drew Pierson. U nás jejich viditelnost není tak dobrá kvůli počasí a tomu, že Slunce většinu noci družice neosvěcuje, jako v létě. Astronomové se tedy budou muset se Starlinky vypořádat i v budoucnu.

Silná erupce na Slunci

Za roky nízké aktivity jsme již odvykli nejsilnějším erupcím kategorie X. Taková nastala 28. 10. 2021 a uvolnil se i oblak plasmatu do vesmírného prostoru. Nyní se čeká na snímky ze SOHO, zda část oblaku částic doletí i k Zemi a mohla by tedy způsobit silnější polární záři.

Astronomický snímek dne (APOD) - 27. říjen 2015

Jas z mlhoviny Srdce

2. vesmírný týden 2022

Česká astrofotografie měsíce

Poslední čtenářská fotografie

Zajímavé odkazy

Další astronomické informace

Vybrané weby ČAS