Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  09. prosinec 2015

Astronomický snímek dne (APOD) - 09. prosinec 2015

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Arp 87: Srážka galaxií z Hubbla

Uznání: NASA, ESA, Hubble Space Telescope; Processing: Douglas Gardner

Toto je tanec smrti. Jak spolu tyto dvě velké galaxie zápasí, ta je zároveň spojuje kosmický most hvězd, plynu a prachu, který se táhne přes 75 000 světelných let. Most samotný je silným důkazem, že oba tyto nesmírné systémy hvězd prošly blízko sebe a podstoupily bouřlivé slapy vyvolané vzájemnou gravitací. Dalším důkazem je to, že zepředu viděná galaxie NGC 3808A vykazuje mnoho mladých modrých hvězdokup, které se zrodily při překotném vzniku hvězd. Zdá se, že ta z boku viděná galaxie vlevo (NGC 3808B) je obalená do materiálu, který přemosťuje galaxie a je kolem ní podivný polární prstenec. Dohromady je tato soustava známa jako Arp 87 a technicky se morfologicky klasifikuje jako pekuliární. Takovéto interakce se táhnou přes miliardy let, přičemž opakované blízké průchody by nakonec měly vyústit do smrti jedné z galaxií v tom smyslu, že zůstane nakonec jen jedna galaxie. I když tento scénář vypadá podivně (pekuliárně), tak galaktické srážky se považují za běžné a Arp 87 představuje krok v takovém nevyhnutelném procesu. Pár galaxií Arp 87 je asi 300 miliónů světelných let daleko v souhvězdí Lva. Ta výrazná, z boku viděná spirála daleko vlevo, se zdá být vzdálenější galaxie pozadí a s probíhající srážkou nesouvisí.

Štítky: Arp 87, Merging galaxies, Spirální galaxie


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »