V centru tohoto ostrého teleskopického zorného pole se v kosmickém objetí prolínají dvě velké galaxie. Vzájemně se ovlivňující systém katalogizovaný jako Arp 93 je na obloze planety Země asi 200 milionů světelných roků daleko v souhvězdí Vodnáře (Aquarius). Jednotlivé galaxie mají označení NGC...
Velké galaxie rostou tím, že požírají malé. I naše vlastní Galaxie se účastní jakéhosi galaktického kanibalismu, pohlcuje malé galaxie, které jsou příliš blízko a jsou zachyceny gravitací Mléčné dráhy. Tato praxe je ve skutečnosti ve vesmíru běžná a ilustruje ji tato pozoruhodná dvojice vzájemně...
Tento pár slučujících se galaxií vzdálený zhruba 500 milionů světelných roků v souhvězdí Delfína (Delphinus) je jasný na infračervených vlnových délkách. Kosmický propletenec je vidět na pozadí ještě vzdálenějších galaxií s příležitostnými hvězdami v popředí. Samotné slučování galaxií na tomto...
Velké galaxie rostou pojídáním těch menších. Dokonce i naše vlastní galaxie se účastní svého druhu galaktického kanibalismu, absorbuje totiž menší galaxie, které jsou příliš blízko a jsou tak zachyceny gravitací Mléčné dráhy. Taková praxe je ve vesmíru běžná a ilustruje ji...
Velké galaxie rostou požíráním těch menších. Dokonce i naše vlastní Galaxie praktikuje galaktický kanibalismus, pohlcuje menší galaxie, které se dostanou příliš blízko a gravitace Mléčné dráhy je zachytí. Tato praxe je ve vesmíru běžná a ilustruje ji tento pár interagujících galaxií na...
Kde vznikají hvězdy, když dojde ke srážce galaxií? Astronomové zobrazili blízké sloučení galaxií NGC 2623 s vysokým rozlišením Hubblovým kosmickým dalekohledem, aby pomohli s odpovědí na tuto otázku. Analýza tohoto a dalších snímků z Hubbla, stejně tak jako analýza snímků NGC 2623...
Velké galaxie rostou pojídáním těch menších. Dokonce i naše vlastní galaxie praktikuje galaktický kanibalismus a absorbuje menší galaxie, které se dostaly příliš blízko a gravitace Mléčné dráhy je zachytila. Tato praxe je ovšem ve vesmíru běžná, a ilustruje ji tento pár interagujících galaxií...
Toto je tanec smrti. Jak spolu tyto dvě velké galaxie zápasí, ta je zároveň spojuje kosmický most hvězd, plynu a prachu, který se táhne přes 75 000 světelných let. Most samotný je silným důkazem, že oba tyto nesmírné systémy hvězd prošly blízko sebe a podstoupily bouřlivé slapy...
Eliptická galaxie NGC 760 se co do velikosti podobá Mléčné dráze a je vzdálená asi 160 miliónů světelných let. Na tomto hloubkovém snímku NGC 7600 zabírá na obloze v souhvězdí Vodnáře asi 1/2 stupně a vykazuje pozoruhodné vnější halo do sebe vložených obálek a rozsáhlejších okolních galaktických...
Velké galaxie rostou pojídáním těch malých. Dokonce i naše vlastní galaxie praktikuje galaktický kanibalismus a absorbuje menší galaxie, které se dostanou příliš blízko a jsou zachyceny gravitací Mléčné dráhy. Tato praxe je ve vesmíru běžná a ilustruje ji tento pár interagujících galaxií z...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč 12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
