Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  27. červenec 2023

Astronomický snímek dne (APOD) - 27. červenec 2023

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Galaxie v Řece Eridanus

Uznání a license: CTIO/NOIRLab/DOE/NSF/AURA; R. Colombari, M. Zamani & D. de Martin (NSF's NOIRLab)

Velké galaxie rostou tím, že požírají malé. I naše vlastní Galaxie se účastní jakéhosi galaktického kanibalismu, pohlcuje malé galaxie, které jsou příliš blízko a jsou zachyceny gravitací Mléčné dráhy. Tato praxe je ve skutečnosti ve vesmíru běžná a ilustruje ji tato pozoruhodná dvojice vzájemně se ovlivňujících galaxií z břehů jižního souhvězdí Řeka Eridanus. Velká, deformovaná spirální galaxie NGC 1532 ve vzdálenosti 50 miliónů světelných roků svádí gravitační zápas s trpasličí galaxií NGC 1531, který menší galaxie nakonec prohraje. Z boku viděná spirální galaxie NGC 1532 měří asi 100 000 světelných roků. Slučující se galaxie jsou zachyceny na tomto ostrém snímku kamerou DEC (Dark Energy Camera) na čtyřmetrovém dalekohledu Blanco organizace National Science Foundation na Meziamerické observatoři v Cerro Tololo v Chile. Dvojice NGC 1532/1531 je považována za podobnou dobře prozkoumanému systému ze předu viděné spirální galaxie a malého průvodce známé jako M51.

Seznam odkazů v popisu

  1. APOD: 2005-05-29 Slapový proud Trpaslíka ve Střelci
  2. Cosmotography.com: Spiral Galaxies devour their satellites
  3. arXiv.org: A 2MASS All-Sky View of the Sagittarius Dwarf Galaxy: IV. Modeling the Sagittarius Tidal Tails
  4. NASA: Hubble Catches a Galaxy Duo by the "Hare"
  5. APOD: 2016-01-02 Světla novoroční oblohy
  6. HawAstSoc.org: Constellations: Eridanus -- The River claimed by Everyone
  7. APOD: 2008-06-19 Proudy hvězd z NGC 5907
  8. NOIRLab.edu: Dark Energy Camera Captures Galaxies in Lopsided Tug of War, a Prelude to Merger
  9. APOD: 2022-09-02 M51: Vírová galaxie

Štítky: Ngc1532, Ngc1531, Eridanus, Galaxie, Interacting galaxies, Merging galaxies


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »