Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  29. srpen 2016

Astronomický snímek dne (APOD) - 29. srpen 2016

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Mladá slunce v NGC 7129

Uznání a copyright: Robert Gendler,
Roberto Colombari, Eric Recurt, Adam Block - Additional Data: Subaru (NAOJ)

Uvnitř prašné NGC 7129, asi 3000 světelných let daleko v královském souhvězdí Kefeus (Cepheus), jsou stále mladá slunce. Zatímco tyto hvězdy jsou poměrně mladistvého věku, pouhých pár miliónů let, tak je velice pravděpodobné, že naše vlastní Slunce vzniklo v podobné hvězdné porodnici asi před pěti miliardami let. Na ostrém snímku stojí nejvíc za pozornost nádherná modravá prachová mračna, která odrážejí světlo mladistvých hvězd. Ale kompaktní, temně červené srpkovité útvary také znamenají energetické mladé stelární objekty. Jsou známy jako Herbig-Harovy objekty a jejich tvar a barva je charakteristická zářícím vodíkem, který byl stlačen rázem z výtrysků proudících pryč z nově zrozených hvězd. Bledší rozsáhlejší vlákna červené emise se propojují s modravými mračny, která vznikají z prachových zrn efektivně konvertujících ultrafialové světlo na viditelné červené světlo fotoluminiscencí. Zárodečný plyn a prach v této oblasti se nakonec rozptýlí a jak budou volně vázané kupy obíhat kolem středu Mléčné dráhy, tak se hvězdy rozptýlí. Při zpracování tohoto pozoruhodného kompozitního obrazu se ukázala slabá vlákna červené emise vpravo nahoře. Nedávno byly rozpoznány jako pravděpodobné pozůstatky supernov a nyní je analyzuje Bo Reipurth (Havajská univerzita), který získal obrazová data z dalekohledu Subaru. Pohled v odhadované vzdálenosti NGC 7129 zabírá přes 40 světelných let.

Štítky: Star-formation, Ngc7129, Herbig-Harovy objekty, Photoluminesence


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »