Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  30. srpen 2016

Astronomický snímek dne (APOD) - 30. srpen 2016

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Polární záře nad islandským zlomem

Uznání a copyright: Juan Carlos Casado (TWAN, Earth and Stars)

Obdivujte krásu, ale bojte se zvířete. Tou krásou je polární záře nad hlavou ve tvaru velké zelené spirály, která je vidět mezi malebnými mraky s jasným Měsícem po straně a s hvězdami v pozadí. Tím zvířetem je vlna nabitých částic, která tu polární záři vytvořila, ale jednoho dne by mohla mít dopad na celou civilizaci. Přesně tento týden v roce 1859 po pozoruhodných polárních zářích, které byly vidět po celém světě, přišel pulz nabitých částic z koronálního výtrysku hmoty CME (coronal mass ejection) spojený se slunečním vzplanutím a který dopadl do zemské magnetosféry takovou silou, že dal vzniknout Carringtonově události. Poměrně přímá dráha mezi Sluncem a Zemí už mohla být vyčištěna předchozí CME. Jisté je to, že Carringtonova událost stlačila magnetické pole Země tak prudce, že v telegrafních drátech vznikly proudy tak velké, že mnoho drátů jiskřilo a dávalo operátorům telegrafů rány. Pokud by k takové události Carringtonovy třídy došlo na Zemi dnes, tak se odhaduje, že by mohla vzniknout škoda globálním elektrickým sítím a elektronice v dosud nevídaném měřítku. Polární záře, na kterou se díváte, byla zachycena minulý týden nad jezerem Thingvallavatn na Islandu, které zčásti vyplňuje zlom, který odděluje velké euroasijské a severoamerické tektonické desky.
Oprava: Na překlep ve století upozornila Jana Dvořáčková. Událost nastala v 19. století v roce 1859.

Stáhněte si zdarma: Kalendář APOD 2017 se snímky NASA

Štítky: Iceland, Polární záře, Zlom


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars a hvězdokupa Jesličky

Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.

Další informace »