Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  26. únor 2018

Astronomický snímek dne (APOD) - 26. únor 2018

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Průlet kolem Jupiteru

Uznání videa licence: NASA, Juno, SwRI, MSSS, Gerald Eichstadt; Music: Moonlight Sonata (Ludwig van Beethoven)

A zase jednou přichází Jupiter. Kosmická sonda agentury NASA Juno pokračuje v oběhu na své 53 denní velmi protáhlé dráze kolem největší planety Sluneční soustavy. Video, na které se můžete podívat, pochází z 11. průletu perijovem sondy Juno od jejího příletu k Jupiteru v polovině roku 2016. Toto časosběrné a barevně zpracované video pokrývá asi 4 hodiny a morfuje mezi 36 snímky z kamery JunoCam. Video začíná východem Jupiteru, jak se sonda Juno přibližuje ze severu. Když Juno dosáhne nejbližšího pohledu ze vzdálenosti asi 3500 kilometrů od vrcholů mračen Jupiteru, tak dokáže zachytit i jemné podrobnosti. Juno prolétá nad světlými zónami a tmavými pásy mračen, které planetu obepínají, stejně jako nad četnými vířícími kruhovými bouřemi, z nichž mnohé jsou větší, než hurikány na Zemi. Po perijovu Jupiter ubíhá do dálky a nyní jsou zase vidět neobvyklá mračna nad jihem Jupiteru. Aby sonda Juno získala potřebná vědecká data, tak prolétá natolik blízko Jupiteru, že její přístroje mohou vzhledem k vysokým dávkám radiace brzy selhat. Z části i z tohoto důvodu je nyní v plánu misi Juno ukončit v polovině roku 2018 při 14. perijovu, kdy bude tato kosmická sonda navedena do atmosféry Jupiteru a roztaví se.

Štítky: Mračna, Jupiter, Juno


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »