Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  10. březen 2018

Astronomický snímek dne (APOD) - 10. březen 2018

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Fáze Měsíce

Uznání a copyright: Jean-Francois Gout, Tom Polakis

Podívejte se každou noc na Měsíc a uvidíte, jak se jeho Sluncem osvětlená viditelná část mění. Fáze postupují od novu k úplňku a zase zpátky k novu a tento lunární cyklus neboli lunace trvá asi 29,5 dne. Obrázky odshora vlevo dolů doprava ukazují měsíční fáze po 25 následujících nocí počínaje 18. lednem, takže se jedná o téměř úplnou lunaci. Vynechány jsou dva dny po novu a další dva dny před novem, kdy jsou lunární fáze přinejlepším úzkým srpečkem blízko Slunci a je opravdu těžké je spatřit. K dokončení celého tohoto cyklu přispěly většinou jasné noci nad Arizonou a pomoc od kamaráda při snímkování brzy z večera po první polovinu a pozdě večer a časně ráno po druhou polovinu lunace. Ústřední částí celého cyklu je navíc úplněk 31. ledna. Jednalo se už o druhý lednový úplněk, kdy byl Měsíc na své dráze téměř v perigeu a při úplném zatmění nabral tmavě červenou barvu.

Štítky: Lunace, Phase, Lunární cyklus, Lunární zatmění


36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M27 Dumbel

Činka (také Messier 27, M27 nebo NGC 6853) je známá jasná planetární mlhovina v souhvězdí Lištičky. Objevil ji Charles Messier 12. června 1764 jako vůbec první z tohoto druhu vesmírných objektů. Jméno jí dal John Herschel ve svém popisu. Mlhovina Činka se dá velmi snadno nalézt přibližně 3° severně od hvězdy Gama Sagittae (γ Sge) s magnitudou 3,5 v sousedním souhvězdí Šípu. Je snadno viditelná i triedrem 10x50 a pod průzračně tmavou oblohou i menším triedrem 8x30. Dalekohled o průměru 114 mm pomůže ukázat její základní tvar, který vzdáleně připomíná přesýpací hodiny, protože mlhovina obsahuje dvě velké jasné oblasti. Ještě větší dalekohledy, případně vybavené vhodným astronomickým filtrem, umožňují pozorovat mnoho podrobností a odstínů. Ústřední hvězda má magnitudu 13,6 a její viditelnost se často používá jako zkouška průzračnosti hvězdné oblohy, pokud se použije dalekohled o průměru 200 mm.

Další informace »