Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  29. duben 2018

Astronomický snímek dne (APOD) - 29. duben 2018

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Tuláci

Uznání videa: Visuals: Erik Wernquist; Music: Christian Sandquist Words & Voice: Carl Sagan

Jak daleko bude lidstvo zkoumat? Pokud je směs opravdových obrazů vesmíru a fiktivních kosmických vizualizací v tomto videu na správné stopě, tak přinejmenším ve Sluneční soustavě. Některé ze skvělých sekvencí tohoto videa popisují budoucí putování lidí přes Saturnovy prstence, zkoumání v blízkosti Jupiteru z kosmické lodi a seskoky z vysokého útesu v nízké gravitaci měsíce Uranu. I když nikdo nezná budoucnost, tak toulání se a zkoumání mimo hranice, ať už fyzikální, nebo intelektuální, je součástí lidského ducha a v minulosti často lidstvu dobře posloužilo.

Poznámka překladatele: Text z knihy Carla Sagana Pale Blue Dot ve videu

For all its material advantages, the sedentary life has left us edgy, unfulfilled.
Even after 400 generations in villages and cities, we haven’t forgotten.
The open road still softly calls, like a nearly forgotten song of childhood.
We invest far-off places with a certain romance.
This appeal, I suspect, has been meticulously crafted by natural selection as an essential element in our survival. Long summers, mild winters, rich harvests, plentiful game—none of them lasts forever.
Your own life, or your band’s, or even your species’ might be owed to a restless few—drawn, by a craving they can hardly articulate or understand, to undiscovered lands and new worlds.”
Herman Melville, in Moby Dick, spoke for wanderers in all epochs and meridians: “I am tormented with an everlasting itch for things remote. I love to sail forbidden seas…”
Maybe it’s a little early.
Maybe the time is not quite yet.
But those other worlds— promising untold opportunities—beckon.
Silently, they orbit the Sun, waiting.

Přes všechny materiální výhody nás usedlý život zcela nenaplňuje a nechává nás neklidné.
Ani po čtyřech stech generacích ve vesnicích a ve městech jsme nezapomněli.
Daleká cesta nás stále vábí, jako skoro zapomenutá píseň z dětství.
Vzdálená místa odíváme jistou dávkou romantiky.
Toto volání pečlivě utvořil přírodní výběr jako základní podmínku našeho přežití. Dlouhá léta, mírné zimy, bohatá úroda, hojné úlovky, nic z toho netrvá pořád.
Za život váš, vaší tlupy či dokonce druhu možná vděčíme těm několika neposedným, které žene touha po neobjevených krajinách a světech, kterou je těžké popsat nebo jí porozumět.
Herman Melville v knize Bílá velryba mluví za tuláky všech časů a odkudkoliv: “Trýzní mě věčná touha po dálkách. Miluji plavbu po zakázaných mořích…”
Možná je ještě trochu brzy.
Možná ještě nenastal čas.
Ale ty jiné světy, které slibují nevýslovné příležitosti, lákají.
Tiše obíhají (svá) slunce a čekají.

Štítky: Carl Sagan, Animation, Space exploration


42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »