Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  28. leden 2019

Astronomický snímek dne (APOD) - 28. leden 2019

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Dlouhý plynový ohon spirální galaxie D100

Uznání a copyright: NASA, ESA, Hubble, Subaru Telescope, W. Cramer (Yale) et al., M. Yagi, J. DePasquale

Proč má tato galaxie dlouhý červený pruh? Pruh je tvořen především zářícím vodíkem, který byl systematicky očesáván, jak se galaxie pohybovala okolním horkým plynem v kupě galaxií. Jedná se o spirální galaxii D100 a tou kupou je Kupa galaxií ve Vlasech Bereniky. Červený pruh je spojen se středem D100, protože vnější, gravitací méně držený plyn, už byl odtržen pryč rázovým tlakem. Rozsáhlý plynový ohon je dlouhý asi 200 000 světelných let, obsahuje hmotu asi 400 000 Sluncí a vznikají v něm hvězdy. Od D100 vlevo dole je vidět galaxie D99, která vypadá červená, protože září především světlem starých červených hvězd, mladé modré hvězdy už nemohou vznikat, protože hvězdotvorný plyn už byl z D99 očesán. Obraz ve falešných barvách je digitálně zpracovaným kompozitním obrazem ze snímků Hubblova dalekohledu na oběžné dráze a pozemského dalekohledu Subaru. Studium takovýchto pozoruhodných systémů zlepšuje naše chápání, jak se v kupách vyvíjely galaxie.

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: H-alpha
  2. SDSS.org: Spiral Galaxies
  3. APOD: 2018-03-26 Kupa galaxií ve Vlasech Bereniky
  4. Youtu.be: Animation of Ram Pressure Stripping ESO 137 001
  5. Wikipedia: Ram pressure
  6. NASA: What Is a Light-Year?
  7. NASA: Our Sun in depth
  8. APOD: 2006-07-04 Eliptická galaxie Centaurus A z CFHT
  9. APOD: 2018-08-25 Očesávání ESO 137-001
  10. STScI.edu: HST Overview
  11. SubaruTelescope.org: Subaru Telescope
  12. Harvard.edu: Spectacular Hubble Space Telescope Observations of the Coma Galaxy D100 and Star Formation in Its Ram Pressure–stripped Tail

Štítky: Ram pressure, Spirální galaxie, Plyn


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »