Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  28. leden 2019

Astronomický snímek dne (APOD) - 28. leden 2019

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Dlouhý plynový ohon spirální galaxie D100

Uznání a copyright: NASA, ESA, Hubble, Subaru Telescope, W. Cramer (Yale) et al., M. Yagi, J. DePasquale

Proč má tato galaxie dlouhý červený pruh? Pruh je tvořen především zářícím vodíkem, který byl systematicky očesáván, jak se galaxie pohybovala okolním horkým plynem v kupě galaxií. Jedná se o spirální galaxii D100 a tou kupou je Kupa galaxií ve Vlasech Bereniky. Červený pruh je spojen se středem D100, protože vnější, gravitací méně držený plyn, už byl odtržen pryč rázovým tlakem. Rozsáhlý plynový ohon je dlouhý asi 200 000 světelných let, obsahuje hmotu asi 400 000 Sluncí a vznikají v něm hvězdy. Od D100 vlevo dole je vidět galaxie D99, která vypadá červená, protože září především světlem starých červených hvězd, mladé modré hvězdy už nemohou vznikat, protože hvězdotvorný plyn už byl z D99 očesán. Obraz ve falešných barvách je digitálně zpracovaným kompozitním obrazem ze snímků Hubblova dalekohledu na oběžné dráze a pozemského dalekohledu Subaru. Studium takovýchto pozoruhodných systémů zlepšuje naše chápání, jak se v kupách vyvíjely galaxie.

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: H-alpha
  2. SDSS.org: Spiral Galaxies
  3. APOD: 2018-03-26 Kupa galaxií ve Vlasech Bereniky
  4. Youtu.be: Animation of Ram Pressure Stripping ESO 137 001
  5. Wikipedia: Ram pressure
  6. NASA: What Is a Light-Year?
  7. NASA: Our Sun in depth
  8. APOD: 2006-07-04 Eliptická galaxie Centaurus A z CFHT
  9. APOD: 2018-08-25 Očesávání ESO 137-001
  10. STScI.edu: HST Overview
  11. SubaruTelescope.org: Subaru Telescope
  12. Harvard.edu: Spectacular Hubble Space Telescope Observations of the Coma Galaxy D100 and Star Formation in Its Ram Pressure–stripped Tail

Štítky: Ram pressure, Spirální galaxie, Plyn


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »