Temná mlhovina Koňská hlava a zářící mlhovina Orion představují kontrastní kosmické pohledy. Obě mlhoviny od sebe dělí 1500 světelných roků v jednom z nejrozpoznatelnějších souhvězdí noční oblohy a na této úžasné mozaice jsou v opačných rozích. Dobře známá mlhovina Koňská hlava je vidět jako...
Proč má tato galaxie dlouhý červený pruh? Pruh je tvořen především zářícím vodíkem, který byl systematicky očesáván, jak se galaxie pohybovala okolním horkým plynem v kupě galaxií. Jedná se o spirální galaxii D100 a tou kupou je Kupa galaxií ve Vlasech Bereniky. Červený pruh je spojen se...
Hvězdy nejsou samy. V disku naší Mléčné dráhy je asi 10 procent viditelné hmoty ve formě plynu zvaného mezihvězdné médium (ISM - interstellar medium). ISM není uniformní, ale vykazuje skvrnitost, dokonce i v okolí našeho Slunce. Detekovat místní ISM může být docela obtížné,...
Co se děje uvnitř galaxie? Pro odpověď na tuto otázku astronomové z týmu přehlídky emisních čar Magellanových mračen (Magellanic Cloud Emission Line Survey) zobrazili naši sousední galaxii LMC do úžasných podrobností a zvýraznili velmi specifické barvy světla vyzařovaného zářícím...
Disk naší Galaxie Mléčná dráhy je domovem horkých mlhovin, studeného prachu a miliard hvězd. Červené mlhoviny, které jsou vidět nahoře na snímku se zlepšeným kontrastem, jsou především emisní mlhoviny, zářící mračna vodíku zahřívaného okolními jasnými mladými hvězdami. Modré mlhoviny jsou...
Proč se od spirální galaxie NGC 4388 odvíjí obrovská mračna plynu? Před dalekohledem Subaru, který pořídil snímek nahoře, se takový rozsah plynných mračen, přes 100 000 světelných let neočekával. NGC 4388 má jasné energetické jádro a tak se klasifikuje jako aktivní galaxie. Poměrně...
Při pátrání po galaxiích na obloze identifikoval kanadský astronom Paul Hickson se svými kolegy asi 100 kompaktních skupin galaxií, jež se nyní nazývají Hicksonovi kompaktní skupiny (Hickson Compact Groups - HCGs). S pouze několika členy ve skupině jsou HGS mnohem menší než nesmírné kupy...
Na jižní obloze planety Země září ve vzdálenosti 8000 světelných let bouřlivé mraky v mlhovině Carina (Lodní kýl). Tento výrazný a podrobný snímek části slavné mlhoviny je kombinací expozic přes šest různých filtrů pořízených širokoúhlou planetární kamerou kosmického dalekohledu HST 2.dubna...
Kde jsou tato tak rychle se pohybující plynná mračna? Vysokorychlostní mračna (High Velocity Clouds - HVCs) plynu jsou pozorována po celá desetiletí, ale jejich původ a vývoj zůstává záhadou. Nedávná měření lokalizovala alespoň jeden z těchto oblaků do hala naší Galaxie Mléčné dráhy a zase jiná...
Temná mlhovina Koňská hlava a zářící mlhovina Orion představují kontrastní kosmické pohledy. Obě mlhoviny od sebe dělí 1500 světelných roků v jednom z nejrozpoznatelnějších souhvězdí noční oblohy a na této úžasné mozaice jsou v opačných rozích. Dobře známá mlhovina Koňská hlava je vidět jako...
Proč má tato galaxie dlouhý červený pruh? Pruh je tvořen především zářícím vodíkem, který byl systematicky očesáván, jak se galaxie pohybovala okolním horkým plynem v kupě galaxií. Jedná se o spirální galaxii D100 a tou kupou je Kupa galaxií ve Vlasech Bereniky. Červený pruh je spojen se...
Hvězdy nejsou samy. V disku naší Mléčné dráhy je asi 10 procent viditelné hmoty ve formě plynu zvaného mezihvězdné médium (ISM - interstellar medium). ISM není uniformní, ale vykazuje skvrnitost, dokonce i v okolí našeho Slunce. Detekovat místní ISM může být docela obtížné,...
Co se děje uvnitř galaxie? Pro odpověď na tuto otázku astronomové z týmu přehlídky emisních čar Magellanových mračen (Magellanic Cloud Emission Line Survey) zobrazili naši sousední galaxii LMC do úžasných podrobností a zvýraznili velmi specifické barvy světla vyzařovaného zářícím...
Disk naší Galaxie Mléčná dráhy je domovem horkých mlhovin, studeného prachu a miliard hvězd. Červené mlhoviny, které jsou vidět nahoře na snímku se zlepšeným kontrastem, jsou především emisní mlhoviny, zářící mračna vodíku zahřívaného okolními jasnými mladými hvězdami. Modré mlhoviny jsou...
Proč se od spirální galaxie NGC 4388 odvíjí obrovská mračna plynu? Před dalekohledem Subaru, který pořídil snímek nahoře, se takový rozsah plynných mračen, přes 100 000 světelných let neočekával. NGC 4388 má jasné energetické jádro a tak se klasifikuje jako aktivní galaxie. Poměrně...
Při pátrání po galaxiích na obloze identifikoval kanadský astronom Paul Hickson se svými kolegy asi 100 kompaktních skupin galaxií, jež se nyní nazývají Hicksonovi kompaktní skupiny (Hickson Compact Groups - HCGs). S pouze několika členy ve skupině jsou HGS mnohem menší než nesmírné kupy...
Na jižní obloze planety Země září ve vzdálenosti 8000 světelných let bouřlivé mraky v mlhovině Carina (Lodní kýl). Tento výrazný a podrobný snímek části slavné mlhoviny je kombinací expozic přes šest různých filtrů pořízených širokoúhlou planetární kamerou kosmického dalekohledu HST 2.dubna...
Kde jsou tato tak rychle se pohybující plynná mračna? Vysokorychlostní mračna (High Velocity Clouds - HVCs) plynu jsou pozorována po celá desetiletí, ale jejich původ a vývoj zůstává záhadou. Nedávná měření lokalizovala alespoň jeden z těchto oblaků do hala naší Galaxie Mléčné dráhy a zase jiná...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten
Jde o koláž mnoha snímků, datumy jsou vepsané přímo do fotek. Jde o mix záběrů z astromodifikovaného Canonu 60D, 200 mm F2.8 USM II (Crop) + Seestaru S50. Comet aligned v Pixinsight a další post produkce klasická pro komety. Vyhradil jsem si na ní prakticky všechny jasné noci. Překvapením byla trhlina v oblačnosti trvající asi 1,5 hodiny v noci na 7.10, kdy se po úmorné práci podařilo kometu z dat vydolovat. Situaci značně komplikoval Měsíc. Zajímavostí je nedaleká galaxie NGC 3180.
