Temná mlhovina Koňská hlava a zářící mlhovina Orion představují kontrastní kosmické pohledy. Obě mlhoviny od sebe dělí 1500 světelných roků v jednom z nejrozpoznatelnějších souhvězdí noční oblohy a na této úžasné mozaice jsou v opačných rozích. Dobře známá mlhovina Koňská hlava je vidět jako...
Proč má tato galaxie dlouhý červený pruh? Pruh je tvořen především zářícím vodíkem, který byl systematicky očesáván, jak se galaxie pohybovala okolním horkým plynem v kupě galaxií. Jedná se o spirální galaxii D100 a tou kupou je Kupa galaxií ve Vlasech Bereniky. Červený pruh je spojen se...
Hvězdy nejsou samy. V disku naší Mléčné dráhy je asi 10 procent viditelné hmoty ve formě plynu zvaného mezihvězdné médium (ISM - interstellar medium). ISM není uniformní, ale vykazuje skvrnitost, dokonce i v okolí našeho Slunce. Detekovat místní ISM může být docela obtížné,...
Co se děje uvnitř galaxie? Pro odpověď na tuto otázku astronomové z týmu přehlídky emisních čar Magellanových mračen (Magellanic Cloud Emission Line Survey) zobrazili naši sousední galaxii LMC do úžasných podrobností a zvýraznili velmi specifické barvy světla vyzařovaného zářícím...
Disk naší Galaxie Mléčná dráhy je domovem horkých mlhovin, studeného prachu a miliard hvězd. Červené mlhoviny, které jsou vidět nahoře na snímku se zlepšeným kontrastem, jsou především emisní mlhoviny, zářící mračna vodíku zahřívaného okolními jasnými mladými hvězdami. Modré mlhoviny jsou...
Proč se od spirální galaxie NGC 4388 odvíjí obrovská mračna plynu? Před dalekohledem Subaru, který pořídil snímek nahoře, se takový rozsah plynných mračen, přes 100 000 světelných let neočekával. NGC 4388 má jasné energetické jádro a tak se klasifikuje jako aktivní galaxie. Poměrně...
Při pátrání po galaxiích na obloze identifikoval kanadský astronom Paul Hickson se svými kolegy asi 100 kompaktních skupin galaxií, jež se nyní nazývají Hicksonovi kompaktní skupiny (Hickson Compact Groups - HCGs). S pouze několika členy ve skupině jsou HGS mnohem menší než nesmírné kupy...
Na jižní obloze planety Země září ve vzdálenosti 8000 světelných let bouřlivé mraky v mlhovině Carina (Lodní kýl). Tento výrazný a podrobný snímek části slavné mlhoviny je kombinací expozic přes šest různých filtrů pořízených širokoúhlou planetární kamerou kosmického dalekohledu HST 2.dubna...
Kde jsou tato tak rychle se pohybující plynná mračna? Vysokorychlostní mračna (High Velocity Clouds - HVCs) plynu jsou pozorována po celá desetiletí, ale jejich původ a vývoj zůstává záhadou. Nedávná měření lokalizovala alespoň jeden z těchto oblaků do hala naší Galaxie Mléčné dráhy a zase jiná...
Temná mlhovina Koňská hlava a zářící mlhovina Orion představují kontrastní kosmické pohledy. Obě mlhoviny od sebe dělí 1500 světelných roků v jednom z nejrozpoznatelnějších souhvězdí noční oblohy a na této úžasné mozaice jsou v opačných rozích. Dobře známá mlhovina Koňská hlava je vidět jako...
Proč má tato galaxie dlouhý červený pruh? Pruh je tvořen především zářícím vodíkem, který byl systematicky očesáván, jak se galaxie pohybovala okolním horkým plynem v kupě galaxií. Jedná se o spirální galaxii D100 a tou kupou je Kupa galaxií ve Vlasech Bereniky. Červený pruh je spojen se...
Hvězdy nejsou samy. V disku naší Mléčné dráhy je asi 10 procent viditelné hmoty ve formě plynu zvaného mezihvězdné médium (ISM - interstellar medium). ISM není uniformní, ale vykazuje skvrnitost, dokonce i v okolí našeho Slunce. Detekovat místní ISM může být docela obtížné,...
Co se děje uvnitř galaxie? Pro odpověď na tuto otázku astronomové z týmu přehlídky emisních čar Magellanových mračen (Magellanic Cloud Emission Line Survey) zobrazili naši sousední galaxii LMC do úžasných podrobností a zvýraznili velmi specifické barvy světla vyzařovaného zářícím...
Disk naší Galaxie Mléčná dráhy je domovem horkých mlhovin, studeného prachu a miliard hvězd. Červené mlhoviny, které jsou vidět nahoře na snímku se zlepšeným kontrastem, jsou především emisní mlhoviny, zářící mračna vodíku zahřívaného okolními jasnými mladými hvězdami. Modré mlhoviny jsou...
Proč se od spirální galaxie NGC 4388 odvíjí obrovská mračna plynu? Před dalekohledem Subaru, který pořídil snímek nahoře, se takový rozsah plynných mračen, přes 100 000 světelných let neočekával. NGC 4388 má jasné energetické jádro a tak se klasifikuje jako aktivní galaxie. Poměrně...
Při pátrání po galaxiích na obloze identifikoval kanadský astronom Paul Hickson se svými kolegy asi 100 kompaktních skupin galaxií, jež se nyní nazývají Hicksonovi kompaktní skupiny (Hickson Compact Groups - HCGs). S pouze několika členy ve skupině jsou HGS mnohem menší než nesmírné kupy...
Na jižní obloze planety Země září ve vzdálenosti 8000 světelných let bouřlivé mraky v mlhovině Carina (Lodní kýl). Tento výrazný a podrobný snímek části slavné mlhoviny je kombinací expozic přes šest různých filtrů pořízených širokoúhlou planetární kamerou kosmického dalekohledu HST 2.dubna...
Kde jsou tato tak rychle se pohybující plynná mračna? Vysokorychlostní mračna (High Velocity Clouds - HVCs) plynu jsou pozorována po celá desetiletí, ale jejich původ a vývoj zůstává záhadou. Nedávná měření lokalizovala alespoň jeden z těchto oblaků do hala naší Galaxie Mléčné dráhy a zase jiná...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
