Temná mlhovina Koňská hlava a zářící mlhovina Orion představují kontrastní kosmické pohledy. Obě mlhoviny od sebe dělí 1500 světelných roků v jednom z nejrozpoznatelnějších souhvězdí noční oblohy a na této úžasné mozaice jsou v opačných rozích. Dobře známá mlhovina Koňská hlava je vidět jako...
Proč má tato galaxie dlouhý červený pruh? Pruh je tvořen především zářícím vodíkem, který byl systematicky očesáván, jak se galaxie pohybovala okolním horkým plynem v kupě galaxií. Jedná se o spirální galaxii D100 a tou kupou je Kupa galaxií ve Vlasech Bereniky. Červený pruh je spojen se...
Hvězdy nejsou samy. V disku naší Mléčné dráhy je asi 10 procent viditelné hmoty ve formě plynu zvaného mezihvězdné médium (ISM - interstellar medium). ISM není uniformní, ale vykazuje skvrnitost, dokonce i v okolí našeho Slunce. Detekovat místní ISM může být docela obtížné,...
Co se děje uvnitř galaxie? Pro odpověď na tuto otázku astronomové z týmu přehlídky emisních čar Magellanových mračen (Magellanic Cloud Emission Line Survey) zobrazili naši sousední galaxii LMC do úžasných podrobností a zvýraznili velmi specifické barvy světla vyzařovaného zářícím...
Disk naší Galaxie Mléčná dráhy je domovem horkých mlhovin, studeného prachu a miliard hvězd. Červené mlhoviny, které jsou vidět nahoře na snímku se zlepšeným kontrastem, jsou především emisní mlhoviny, zářící mračna vodíku zahřívaného okolními jasnými mladými hvězdami. Modré mlhoviny jsou...
Proč se od spirální galaxie NGC 4388 odvíjí obrovská mračna plynu? Před dalekohledem Subaru, který pořídil snímek nahoře, se takový rozsah plynných mračen, přes 100 000 světelných let neočekával. NGC 4388 má jasné energetické jádro a tak se klasifikuje jako aktivní galaxie. Poměrně...
Při pátrání po galaxiích na obloze identifikoval kanadský astronom Paul Hickson se svými kolegy asi 100 kompaktních skupin galaxií, jež se nyní nazývají Hicksonovi kompaktní skupiny (Hickson Compact Groups - HCGs). S pouze několika členy ve skupině jsou HGS mnohem menší než nesmírné kupy...
Na jižní obloze planety Země září ve vzdálenosti 8000 světelných let bouřlivé mraky v mlhovině Carina (Lodní kýl). Tento výrazný a podrobný snímek části slavné mlhoviny je kombinací expozic přes šest různých filtrů pořízených širokoúhlou planetární kamerou kosmického dalekohledu HST 2.dubna...
Kde jsou tato tak rychle se pohybující plynná mračna? Vysokorychlostní mračna (High Velocity Clouds - HVCs) plynu jsou pozorována po celá desetiletí, ale jejich původ a vývoj zůstává záhadou. Nedávná měření lokalizovala alespoň jeden z těchto oblaků do hala naší Galaxie Mléčné dráhy a zase jiná...
Temná mlhovina Koňská hlava a zářící mlhovina Orion představují kontrastní kosmické pohledy. Obě mlhoviny od sebe dělí 1500 světelných roků v jednom z nejrozpoznatelnějších souhvězdí noční oblohy a na této úžasné mozaice jsou v opačných rozích. Dobře známá mlhovina Koňská hlava je vidět jako...
Proč má tato galaxie dlouhý červený pruh? Pruh je tvořen především zářícím vodíkem, který byl systematicky očesáván, jak se galaxie pohybovala okolním horkým plynem v kupě galaxií. Jedná se o spirální galaxii D100 a tou kupou je Kupa galaxií ve Vlasech Bereniky. Červený pruh je spojen se...
Hvězdy nejsou samy. V disku naší Mléčné dráhy je asi 10 procent viditelné hmoty ve formě plynu zvaného mezihvězdné médium (ISM - interstellar medium). ISM není uniformní, ale vykazuje skvrnitost, dokonce i v okolí našeho Slunce. Detekovat místní ISM může být docela obtížné,...
Co se děje uvnitř galaxie? Pro odpověď na tuto otázku astronomové z týmu přehlídky emisních čar Magellanových mračen (Magellanic Cloud Emission Line Survey) zobrazili naši sousední galaxii LMC do úžasných podrobností a zvýraznili velmi specifické barvy světla vyzařovaného zářícím...
Disk naší Galaxie Mléčná dráhy je domovem horkých mlhovin, studeného prachu a miliard hvězd. Červené mlhoviny, které jsou vidět nahoře na snímku se zlepšeným kontrastem, jsou především emisní mlhoviny, zářící mračna vodíku zahřívaného okolními jasnými mladými hvězdami. Modré mlhoviny jsou...
Proč se od spirální galaxie NGC 4388 odvíjí obrovská mračna plynu? Před dalekohledem Subaru, který pořídil snímek nahoře, se takový rozsah plynných mračen, přes 100 000 světelných let neočekával. NGC 4388 má jasné energetické jádro a tak se klasifikuje jako aktivní galaxie. Poměrně...
Při pátrání po galaxiích na obloze identifikoval kanadský astronom Paul Hickson se svými kolegy asi 100 kompaktních skupin galaxií, jež se nyní nazývají Hicksonovi kompaktní skupiny (Hickson Compact Groups - HCGs). S pouze několika členy ve skupině jsou HGS mnohem menší než nesmírné kupy...
Na jižní obloze planety Země září ve vzdálenosti 8000 světelných let bouřlivé mraky v mlhovině Carina (Lodní kýl). Tento výrazný a podrobný snímek části slavné mlhoviny je kombinací expozic přes šest různých filtrů pořízených širokoúhlou planetární kamerou kosmického dalekohledu HST 2.dubna...
Kde jsou tato tak rychle se pohybující plynná mračna? Vysokorychlostní mračna (High Velocity Clouds - HVCs) plynu jsou pozorována po celá desetiletí, ale jejich původ a vývoj zůstává záhadou. Nedávná měření lokalizovala alespoň jeden z těchto oblaků do hala naší Galaxie Mléčné dráhy a zase jiná...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
Snímek zachycuje hvězdu Alcyone (\eta Tauri), nejjasnějšího člena slavné otevřené hvězdokupy Plejády (M45) v souhvězdí Býka. Alcyone je horký modrobílý obr, který září přibližně 2 400krát svítivěji než naše Slunce a nachází se ve vzdálenosti zhruba 440 světelných let. Hvězda je obklopena jemným mezihvězdným prachem, který odráží její intenzivní modré světlo a vytváří tak charakteristickou reflexní mlhovinu typickou pro celou tuto hvězdokupu.
