Temná mlhovina Koňská hlava a zářící mlhovina Orion představují kontrastní kosmické pohledy. Obě mlhoviny od sebe dělí 1500 světelných roků v jednom z nejrozpoznatelnějších souhvězdí noční oblohy a na této úžasné mozaice jsou v opačných rozích. Dobře známá mlhovina Koňská hlava je vidět jako...
Proč má tato galaxie dlouhý červený pruh? Pruh je tvořen především zářícím vodíkem, který byl systematicky očesáván, jak se galaxie pohybovala okolním horkým plynem v kupě galaxií. Jedná se o spirální galaxii D100 a tou kupou je Kupa galaxií ve Vlasech Bereniky. Červený pruh je spojen se...
Hvězdy nejsou samy. V disku naší Mléčné dráhy je asi 10 procent viditelné hmoty ve formě plynu zvaného mezihvězdné médium (ISM - interstellar medium). ISM není uniformní, ale vykazuje skvrnitost, dokonce i v okolí našeho Slunce. Detekovat místní ISM může být docela obtížné,...
Co se děje uvnitř galaxie? Pro odpověď na tuto otázku astronomové z týmu přehlídky emisních čar Magellanových mračen (Magellanic Cloud Emission Line Survey) zobrazili naši sousední galaxii LMC do úžasných podrobností a zvýraznili velmi specifické barvy světla vyzařovaného zářícím...
Disk naší Galaxie Mléčná dráhy je domovem horkých mlhovin, studeného prachu a miliard hvězd. Červené mlhoviny, které jsou vidět nahoře na snímku se zlepšeným kontrastem, jsou především emisní mlhoviny, zářící mračna vodíku zahřívaného okolními jasnými mladými hvězdami. Modré mlhoviny jsou...
Proč se od spirální galaxie NGC 4388 odvíjí obrovská mračna plynu? Před dalekohledem Subaru, který pořídil snímek nahoře, se takový rozsah plynných mračen, přes 100 000 světelných let neočekával. NGC 4388 má jasné energetické jádro a tak se klasifikuje jako aktivní galaxie. Poměrně...
Při pátrání po galaxiích na obloze identifikoval kanadský astronom Paul Hickson se svými kolegy asi 100 kompaktních skupin galaxií, jež se nyní nazývají Hicksonovi kompaktní skupiny (Hickson Compact Groups - HCGs). S pouze několika členy ve skupině jsou HGS mnohem menší než nesmírné kupy...
Na jižní obloze planety Země září ve vzdálenosti 8000 světelných let bouřlivé mraky v mlhovině Carina (Lodní kýl). Tento výrazný a podrobný snímek části slavné mlhoviny je kombinací expozic přes šest různých filtrů pořízených širokoúhlou planetární kamerou kosmického dalekohledu HST 2.dubna...
Kde jsou tato tak rychle se pohybující plynná mračna? Vysokorychlostní mračna (High Velocity Clouds - HVCs) plynu jsou pozorována po celá desetiletí, ale jejich původ a vývoj zůstává záhadou. Nedávná měření lokalizovala alespoň jeden z těchto oblaků do hala naší Galaxie Mléčné dráhy a zase jiná...
Temná mlhovina Koňská hlava a zářící mlhovina Orion představují kontrastní kosmické pohledy. Obě mlhoviny od sebe dělí 1500 světelných roků v jednom z nejrozpoznatelnějších souhvězdí noční oblohy a na této úžasné mozaice jsou v opačných rozích. Dobře známá mlhovina Koňská hlava je vidět jako...
Proč má tato galaxie dlouhý červený pruh? Pruh je tvořen především zářícím vodíkem, který byl systematicky očesáván, jak se galaxie pohybovala okolním horkým plynem v kupě galaxií. Jedná se o spirální galaxii D100 a tou kupou je Kupa galaxií ve Vlasech Bereniky. Červený pruh je spojen se...
Hvězdy nejsou samy. V disku naší Mléčné dráhy je asi 10 procent viditelné hmoty ve formě plynu zvaného mezihvězdné médium (ISM - interstellar medium). ISM není uniformní, ale vykazuje skvrnitost, dokonce i v okolí našeho Slunce. Detekovat místní ISM může být docela obtížné,...
Co se děje uvnitř galaxie? Pro odpověď na tuto otázku astronomové z týmu přehlídky emisních čar Magellanových mračen (Magellanic Cloud Emission Line Survey) zobrazili naši sousední galaxii LMC do úžasných podrobností a zvýraznili velmi specifické barvy světla vyzařovaného zářícím...
Disk naší Galaxie Mléčná dráhy je domovem horkých mlhovin, studeného prachu a miliard hvězd. Červené mlhoviny, které jsou vidět nahoře na snímku se zlepšeným kontrastem, jsou především emisní mlhoviny, zářící mračna vodíku zahřívaného okolními jasnými mladými hvězdami. Modré mlhoviny jsou...
Proč se od spirální galaxie NGC 4388 odvíjí obrovská mračna plynu? Před dalekohledem Subaru, který pořídil snímek nahoře, se takový rozsah plynných mračen, přes 100 000 světelných let neočekával. NGC 4388 má jasné energetické jádro a tak se klasifikuje jako aktivní galaxie. Poměrně...
Při pátrání po galaxiích na obloze identifikoval kanadský astronom Paul Hickson se svými kolegy asi 100 kompaktních skupin galaxií, jež se nyní nazývají Hicksonovi kompaktní skupiny (Hickson Compact Groups - HCGs). S pouze několika členy ve skupině jsou HGS mnohem menší než nesmírné kupy...
Na jižní obloze planety Země září ve vzdálenosti 8000 světelných let bouřlivé mraky v mlhovině Carina (Lodní kýl). Tento výrazný a podrobný snímek části slavné mlhoviny je kombinací expozic přes šest různých filtrů pořízených širokoúhlou planetární kamerou kosmického dalekohledu HST 2.dubna...
Kde jsou tato tak rychle se pohybující plynná mračna? Vysokorychlostní mračna (High Velocity Clouds - HVCs) plynu jsou pozorována po celá desetiletí, ale jejich původ a vývoj zůstává záhadou. Nedávná měření lokalizovala alespoň jeden z těchto oblaků do hala naší Galaxie Mléčné dráhy a zase jiná...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
