Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  20. únor 2019

Astronomický snímek dne (APOD) - 20. únor 2019

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

K zániku odsouzená hvězda Eta Carinae

Uznání: NASA, ESA, Hubble; Processing & License: Judy Schmidt

Eta Carinae může každou chvíli vybuchnout. Nikdo ale neví kdy, může to být příští rok, nebo to může být za milión let. Hmotnost hvězdy Eta Carinae je asi 100 krát větší, než je hmotnost našeho Slunce a to z ní činí skvělého kandidáta na opravdovou supernovu. Historické záznamy ukazují, že Eta Carinae asi před 170 lety prošla neobvyklým vzplanutím, které z ní učinilo jednu z nejjasnějších hvězd na jižní obloze. Eta Carinae se nachází v mlhovině Klíčová dírka, a je to jenom jediná hvězda, o které se předpokládá, že emituje přirozené laserové záření. Snímek, na který se díváte, přináší podrobnosti této neobvyklé mlhoviny, která tuto zvláštní hvězdu obklopuje. Ze středu Eta Carinae vycházejí dalekohledem způsobované difrakční paprsky, které jsou vidět ve více barvách. Kolem horké centrální oblasti jsou dva jednotlivé laloky mlhoviny Homunculus a v červené barvě jsou vidět doprava sahající podivné radiální pruhy. Laloky jsou vyplněny pásy plynu a prachu, který absorbuje ze středu emitované modré a ultrafialové světlo. Ty pásy ovšem zůstávají bez vysvětlení.

Seznam odkazů v popisu

  1. APOD: 1999-10-11 Eta Carina v rentgenu
  2. APOD: Sun
  3. NASA: Supernovae
  4. Wikipedia: Eta_Carinae
  5. Wisc.edu: The Brightest Stars, as Seen from the Earth
  6. APOD: 2000-06-18 Mléčná dráha poblíž Jižního kříže
  7. SEDS.org: Eta Carinae
  8. APOD: 2016-08-14 Klíčová dírka v mlhovině v Lodním kýlu
  9. Youtube.com: Zoom on Eta Carinae
  10. APOD: 1997-11-29 Lasers in Eta Carinae
  11. Flickr.com: Judy Schmidt: Eta Carinae
  12. Youtube.com: Chandra X-ray Observatory: Chapter 4: Eta Carinae
  13. Harvard.edu: Eta Carinae and Its Environment
  14. APOD: 2001-04-15 Difrakční paprsky aneb když hvězdy vypadají jak kříže
  15. 445L.121C: First detection of x-ray variability of eta carinae
  16. APOD: 2014-07-17 Mlhovina Homunkulus v 3D
  17. NASA: NASA's NuSTAR Mission Proves Superstar Eta Carinae Shoots Cosmic Rays
  18. APOD: 2003-07-06 Fraktální mezihvězdný prach zblízka
  19. NASA: Ultraviolet Waves
  20. Bcdn.biz: Foto: pejsek :-)

Štítky: Eta Carinae, Eta Carinae, Supernova, Supernova, Hvězda, Hvězda


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M42 Veľká hmlovina v Orióne

Hmlovina v Orióne (známa aj ako Messier 42, M42 alebo NGC 1976) je difúzna hmlovina v Mliečnej ceste, ktorá sa nachádza južne od Oriónovho pásu v súhvezdí Orión a je známa ako stredná „hviezda“ v „meči“ Orióna. Patrí medzi najjasnejšie hmloviny a je viditeľná voľným okom na nočnej oblohe so zdanlivou magnitúdou 4,0. Je vzdialená 1 344 ± 20 svetelných rokov (412,1 ± 6,1 pc) a je najbližšou oblasťou masívnej hviezdotvorby k Zemi. Priemer hmloviny M42 sa odhaduje na 24 svetelných rokov (takže jej zdanlivá veľkosť zo Zeme je približne 1 stupeň). Jej hmotnosť je približne 2 000-krát väčšia ako hmotnosť Slnka. V starších textoch sa hmlovina v Orióne často označuje ako Veľká hmlovina v Orióne. Hmlovina v Orióne je jedným z najsledovanejších a najfotografovanejších objektov nočnej oblohy a patrí medzi najintenzívnejšie skúmané nebeské útvary. Hmlovina odhalila veľa o procese vzniku hviezd a planetárnych systémov z kolabujúcich oblakov plynu a prachu. Astronómovia priamo pozorovali protoplanetárne disky a hnedých trpaslíkov v hmlovine, intenzívne a turbulentné pohyby plynu a fotoionizačné účinky masívnych blízkych hviezd v hmlovine. Hmlovina v Orióne je viditeľná voľným okom aj z oblastí postihnutých svetelným znečistením. Je viditeľná ako stredná „hviezda“ v „meči“ Orióna, čo sú tri hviezdy nachádzajúce sa južne od Oriónovho pásu. „Hviezda“ sa bystrým pozorovateľom zdá rozmazaná a hmlovina je zrejmá v ďalekohľade alebo malom teleskope. Maximálna povrchová jasnosť centrálnej oblasti M42 je približne 17 Mag/arcsec2 a vonkajšia modrastá žiara má maximálnu povrchovú jasnosť 21,3 Mag/arcsec2. V hmlovine Orión sa nachádza veľmi mladá otvorená hviezdokopa, známa ako Trapézová hviezdokopa vďaka asterizmu jej štyroch primárnych hviezd v priemere 1,5 svetelného roka. Dve z nich možno za nocí s dobrou viditeľnosťou rozlíšiť na ich zložené dvojhviezdy, čo dáva spolu šesť hviezd. Hviezdy Trapézovej hviezdokopy spolu s mnohými ďalšími hviezdami sú ešte len na začiatku svojej existencie. Hviezdokopa Trapez je súčasťou oveľa väčšej hviezdokopy Hmlovina v Orióne, ktorá je združením približne 2 800 hviezd s priemerom 20 svetelných rokov. Hmlovinu Orion zasa obklopuje oveľa väčší komplex molekulárnych mrakov Orión, ktorý má stovky svetelných rokov a rozprestiera sa v celom súhvezdí Orión. Pred dvoma miliónmi rokov mohla byť kopa hmloviny Orión domovom unikajúcich hviezd AE Aurigae, 53 Arietis a Mu Columbae, ktoré sa v súčasnosti od hmloviny vzďaľujú rýchlosťou viac ako 100 km/s (62 míľ/s). Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 1100x30 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 745x60 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, 97x120 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Hutech IDAS NB3, master bias, 300 flats, master darks, master darkflats 12.10. až 1.12.2024

Další informace »