Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  20. únor 2019

Astronomický snímek dne (APOD) - 20. únor 2019

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

K zániku odsouzená hvězda Eta Carinae

Uznání: NASA, ESA, Hubble; Processing & License: Judy Schmidt

Eta Carinae může každou chvíli vybuchnout. Nikdo ale neví kdy, může to být příští rok, nebo to může být za milión let. Hmotnost hvězdy Eta Carinae je asi 100 krát větší, než je hmotnost našeho Slunce a to z ní činí skvělého kandidáta na opravdovou supernovu. Historické záznamy ukazují, že Eta Carinae asi před 170 lety prošla neobvyklým vzplanutím, které z ní učinilo jednu z nejjasnějších hvězd na jižní obloze. Eta Carinae se nachází v mlhovině Klíčová dírka, a je to jenom jediná hvězda, o které se předpokládá, že emituje přirozené laserové záření. Snímek, na který se díváte, přináší podrobnosti této neobvyklé mlhoviny, která tuto zvláštní hvězdu obklopuje. Ze středu Eta Carinae vycházejí dalekohledem způsobované difrakční paprsky, které jsou vidět ve více barvách. Kolem horké centrální oblasti jsou dva jednotlivé laloky mlhoviny Homunculus a v červené barvě jsou vidět doprava sahající podivné radiální pruhy. Laloky jsou vyplněny pásy plynu a prachu, který absorbuje ze středu emitované modré a ultrafialové světlo. Ty pásy ovšem zůstávají bez vysvětlení.

Seznam odkazů v popisu

  1. APOD: 1999-10-11 Eta Carina v rentgenu
  2. APOD: Sun
  3. NASA: Supernovae
  4. Wikipedia: Eta_Carinae
  5. Wisc.edu: The Brightest Stars, as Seen from the Earth
  6. APOD: 2000-06-18 Mléčná dráha poblíž Jižního kříže
  7. SEDS.org: Eta Carinae
  8. APOD: 2016-08-14 Klíčová dírka v mlhovině v Lodním kýlu
  9. Youtube.com: Zoom on Eta Carinae
  10. APOD: 1997-11-29 Lasers in Eta Carinae
  11. Flickr.com: Judy Schmidt: Eta Carinae
  12. Youtube.com: Chandra X-ray Observatory: Chapter 4: Eta Carinae
  13. Harvard.edu: Eta Carinae and Its Environment
  14. APOD: 2001-04-15 Difrakční paprsky aneb když hvězdy vypadají jak kříže
  15. 445L.121C: First detection of x-ray variability of eta carinae
  16. APOD: 2014-07-17 Mlhovina Homunkulus v 3D
  17. NASA: NASA's NuSTAR Mission Proves Superstar Eta Carinae Shoots Cosmic Rays
  18. APOD: 2003-07-06 Fraktální mezihvězdný prach zblízka
  19. NASA: Ultraviolet Waves
  20. Bcdn.biz: Foto: pejsek :-)

Štítky: Eta Carinae, Eta Carinae, Supernova, Supernova, Hvězda, Hvězda


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »