Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  20. únor 2019

Astronomický snímek dne (APOD) - 20. únor 2019

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

K zániku odsouzená hvězda Eta Carinae

Uznání: NASA, ESA, Hubble; Processing & License: Judy Schmidt

Eta Carinae může každou chvíli vybuchnout. Nikdo ale neví kdy, může to být příští rok, nebo to může být za milión let. Hmotnost hvězdy Eta Carinae je asi 100 krát větší, než je hmotnost našeho Slunce a to z ní činí skvělého kandidáta na opravdovou supernovu. Historické záznamy ukazují, že Eta Carinae asi před 170 lety prošla neobvyklým vzplanutím, které z ní učinilo jednu z nejjasnějších hvězd na jižní obloze. Eta Carinae se nachází v mlhovině Klíčová dírka, a je to jenom jediná hvězda, o které se předpokládá, že emituje přirozené laserové záření. Snímek, na který se díváte, přináší podrobnosti této neobvyklé mlhoviny, která tuto zvláštní hvězdu obklopuje. Ze středu Eta Carinae vycházejí dalekohledem způsobované difrakční paprsky, které jsou vidět ve více barvách. Kolem horké centrální oblasti jsou dva jednotlivé laloky mlhoviny Homunculus a v červené barvě jsou vidět doprava sahající podivné radiální pruhy. Laloky jsou vyplněny pásy plynu a prachu, který absorbuje ze středu emitované modré a ultrafialové světlo. Ty pásy ovšem zůstávají bez vysvětlení.

Seznam odkazů v popisu

  1. APOD: 1999-10-11 Eta Carina v rentgenu
  2. APOD: Sun
  3. NASA: Supernovae
  4. Wikipedia: Eta_Carinae
  5. Wisc.edu: The Brightest Stars, as Seen from the Earth
  6. APOD: 2000-06-18 Mléčná dráha poblíž Jižního kříže
  7. SEDS.org: Eta Carinae
  8. APOD: 2016-08-14 Klíčová dírka v mlhovině v Lodním kýlu
  9. Youtube.com: Zoom on Eta Carinae
  10. APOD: 1997-11-29 Lasers in Eta Carinae
  11. Flickr.com: Judy Schmidt: Eta Carinae
  12. Youtube.com: Chandra X-ray Observatory: Chapter 4: Eta Carinae
  13. Harvard.edu: Eta Carinae and Its Environment
  14. APOD: 2001-04-15 Difrakční paprsky aneb když hvězdy vypadají jak kříže
  15. 445L.121C: First detection of x-ray variability of eta carinae
  16. APOD: 2014-07-17 Mlhovina Homunkulus v 3D
  17. NASA: NASA's NuSTAR Mission Proves Superstar Eta Carinae Shoots Cosmic Rays
  18. APOD: 2003-07-06 Fraktální mezihvězdný prach zblízka
  19. NASA: Ultraviolet Waves
  20. Bcdn.biz: Foto: pejsek :-)

Štítky: Eta Carinae, Eta Carinae, Supernova, Supernova, Hvězda, Hvězda


28. vesmírný týden 2026

28. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 7. do 12. 7. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti a 11. 7. bude poblíž hvězdokupy Plejády. Večer je nízko na západě Venuše a potká se s Regulem. Ráno je vidět Saturn se slabým Neptunem a velmi nízko už i Mars a Uran. Aktivita Slunce zůstává poměrně vysoká, i když velké skvrny již zapadají, protože další zajímavá aktivní oblast vylézá. Kolem planetky Torifune proletěla úspěšně japonská sonda Hayabusa, mezitím u jiné planetky Kamoʻoalewa kotví čínská Tianwen 2, ale o její misi zatím Čína mlčí. Do kosmu se chystá česká čistě studentská družice KOSTKA. Před 15 lety se na oběžnou dráhu vydal poslední raketoplán (Atlantis k ISS).

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Postupka komety R3 PANSTARRS v Orionu

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“ „Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

10P/Tempel 2

10P/Tempel 2 – návrat známej periodickej kométy V závere noci z 20. na 21. júna 2026, už nad ránom, som ako poslednú z trojice komét zachytil 10P/Tempel 2. Na snímke sa nachádza v blízkosti stredu záberu ako kompaktný zelenkastý difúzny obláčik s jasnejšou centrálnou kondenzáciou. Výrazný chvost tu nedominuje; viditeľná je skôr jemná koma, ktorá sa nenápadne rozplýva v bohatom hviezdnom poli. 10P/Tempel 2 patrí medzi krátkoperiodické kométy Jupiterovej rodiny. Nejde teda o jednorazového návštevníka z veľmi vzdialených oblastí Slnečnej sústavy, ale o teleso, ktoré sa k Slnku pravidelne vracia približne raz za 5,36 roka. Objavil ju 4. júla 1873 nemecký astronóm Ernst Wilhelm Leberecht Tempel. Rok 2026 je pre túto kométu veľmi priaznivým návratom. V čase snímania sa už postupne zjasňovala a približovala sa k perihéliu, ktorým má prejsť 2. augusta 2026 vo vzdialenosti približne 1,42 AU od Slnka. Najbližšie k Zemi sa dostane krátko nato, 3. augusta 2026, približne na 0,41 AU. V okolí 21. júna sa jej jasnosť odhadovala približne na 10. magnitúdu, takže išlo skôr o objekt pre fotografiu alebo väčší ďalekohľad než pre vizuálne pozorovanie malým prístrojom. Na rozdiel od dramatických komét s dlhými chvostmi pôsobí 10P/Tempel 2 na tejto fotografii pokojne a nenápadne. Práve to však dobre vystihuje jej povahu – pravidelne sa vracajúceho kometárneho telesa, ktoré pri každom priblížení k Slnku znova ožíva sublimáciou ľadu a uvoľňovaním prachu. Táto snímka uzatvára moju kometárnu trojicu z jednej júnovej noci: od slabších objektov v hustých hviezdnych poliach až po známu periodickú kométu, ktorá sa v roku 2026 vracia za veľmi priaznivých geometrických podmienok. Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 12x90sec. R, 12x90sec. G, 10x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 21.6.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »