Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  06. srpen 2019

Astronomický snímek dne (APOD) - 06. srpen 2019

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Místní prázdnota v blízkém vesmíru

Uznání: R. Brent Tully (U. Hawaii) et al.

Jak vypadá naše oblast ve Vesmíru? Jelikož jsou galaxie tak rozptýlené po obloze a jelikož naše Galaxie Mkéčná dráha zaclání část vzdáleného pohledu, tak bylo to těžko říci. Ovšem nyní byla s využitím velkorozměrových pohybů galaxií vytvořena nová mapa, která umožňuje odvodit, jak hmotné objekty musí svou gravitací působit v blízkém vesmíru. Mapa, na kterou se díváte, měří na straně něco přes 600 miliónů světelných let a ukazuje naši Galaxii Mléčnou dráhu z boku v Kupě galaxií v Panně, která je spojena s Velkým atraktorem, což je ještě větší uskupení galaxií. Blízko je také hmotná Kupa ve Vlasech Bereniky a rozsáhlá Nadkupa v Perseu a Rybách. My jsme naopak na okraji obrovské oblasti téměř bez galaxií známé jako Velká prázdnota. Odpudivý tlak od Místní prázdnoty spolu s gravitační přítažlivostí ve směru zvýšené hustoty galaxií a opačné straně oblohy vysvětluje část záhadně vysoké rychlosti naší Galaxie vůči kosmickému mikrovlnému záření pozadí, ale ne všechno. Zveme vás prozkoumat místní vesmír podle programu Cosmicflows-3 a v této interaktivní 3D vizualizaci si ho můžete přibližovat, vzdalovat i otáčet.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: The Milky Way Galaxy
  2. Harvard.edu: Cosmicflows-3: Cosmography of the Local Void
  3. APOD: 2011-06-14 Blízký vesmír
  4. Hawaii.edu: Astronomers map vast void in our cosmic neighborhood
  5. APOD: 2015-08-04 Kupa galaxií v Panně
  6. Wikipedia: Great_Attractor
  7. APOD: 2018-03-26 Kupa galaxií ve Vlasech Bereniky
  8. Wikipedia: Perseus-Pisces_Supercluster
  9. Wikipedia: Local_Void
  10. APOD: 2014-06-15 Dipól CMB: Úprk Vesmírem
  11. Wikipedia: Cosmic_microwave_background
  12. APOD: 2018-05-08 Pozorovatelný vesmír
  13. arXiv.org: Cosmicflows-3
  14. Skfb.ly: Cosmography of the Local Void versus NAM orbits

Štítky: Void, Galaxie, Vesmír


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »