Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  18. listopad 2019

Astronomický snímek dne (APOD) - 18. listopad 2019

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Průlet kolem planetky Arrokoth

Uznání videa: NASA, JHU APL, SwRI

Jaké by to bylo prolétat kolem planetky Arrokoth? Kosmická sonda New Horizons prolétla kolem Arrokothu v lednu, 3,5 roku po svém průletu kolem Pluta. Pokud vám toto jméno nepřipadá známé, tak to může být proto, protože tento objekt z Kuiperova pásu s dvěma laloky byl neoficiálně nazýván Ultima Thule a to až do oficiálního pojmenování: 486958 Arrokoth. Toto černobílé video animuje snímky Arrokothu, které při svém průletu z různých úhlů pořídila sonda New Horizons. Video zřetelně ukazuje dva laloky Arrokothu a dokonce i naznačuje, že větší lalok je výrazně zploštělý. Sonda New Horizons objevila, že se Arrokoth liší od kteréhokoliv známé planetky ve vnitřní Sluneční soustavě a nejspíš se skládá ze dvou planetesimál, ze stavebních bloků planety, které exitovaly před miliardami let. Sonda New Horizons nadále uhání naší Sluneční soustavou a každý rok se vzdaluje o tři další vzdálenosti Země - Slunce.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: New Horizons
  2. APOD: 2019-09-10 Pluto v opravdových barvách
  3. HealthNewsReview.org: confused-dog-400.jpg
  4. NASA: Kuiper Belt
  5. NASA: Far, Far Away in the Sky: New Horizons Kuiper Belt Flyby Object Officially Named 'Arrokoth'
  6. Wikipedia: 486958_Arrokoth
  7. JHUapl.edu: Press Briefing: Revealing the First Primordial Planetesimal
  8. APOD: 2019-01-04 Gif pootáčející se Ultima Thule
  9. APOD: 2019-05-22 Primordiální kontaktní podvojná planetka 2014 MU69
  10. Wikipedia: New_Horizons
  11. Wikipedia: Planetesimal
  12. Youtube.com: What Are Planetesimals?
  13. Wikipedia: Astronomical_unit

Štítky: Ultima Thule, Arrokoth, New horizons


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »