Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  27. listopad 2019

Astronomický snímek dne (APOD) - 27. listopad 2019

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Hoagův objekt: Blízká dokonale prstencová galaxie

Uznání: NASA, ESA, Hubble; Processing: Benoit Blanco

Je to jedna galaxie, nebo dvě? Tato otázka vyvstala v roce 1950, když astronom Arthur Hoag náhodou narazil na tento neobvyklý extragalaktický objekt. Na vnější straně má prstenec, kterému dominují jasné modré hvězdy, ale poblíž středu se nachází koule mnohem červenějších hvězd, které jsou nejspíše mnohem starší. Mezi oběma útvary je mezera, která se jeví téměř zcela tmavá. Jak Hoagův objekt vznikl, jak vznikl jeho téměř dokonalý kruhový prstenec hvězd a plynu, zůstává záhadou. K hypotézám o jeho vzniku patří srážka galaxií před mnoha miliardami let a gravitační efekt centrální příčky, která od té doby zmizela. Snímek pořídil Hubblův kosmický dalekohled a nedávno byl znovu zpracován s využitím algoritmu umělé inteligence na snížení šumu. Pozorování na rádiových vlnách ukazují, že Hoagův objekt v poslední miliardě let nepozřel žádnou menší galaxii. Hoagův objekt měří asi 100 000 světelných let a nachází se asi 600 miliónů světelných let daleko v souhvězdí Hada (Serpens). Vpravo je vidět mnoho vzdálených galaxií a v mezeře, asi na 7 hodinách, je náhodou vidět jiná, ale ještě vzdálenější prstencová galaxie.

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: Arthur_Allen_Hoag
  2. APOD: 2005-10-22 Prstencová galaxie AM 0644 741 z Hubbla
  3. APOD: 2004-07-02 Enckeho dělení: Zde prochází měsíc
  4. Youtu.be: Lets Go Round Again - Life Hacks for Drawing Circles
  5. CalTech.edu: GALAXY COLLISIONS
  6. APOD: 2008-06-22 Spirální galaxie s příčkou NGC 1300
  7. Harvard.edu: Hoag's object, remnant of a vanished bar?
  8. AstroBin.com: Benoit Blanco: AI denoised Hoag's object
  9. APOD: 2001-08-06 Dalekohled Hubble Space Telescope na oběžné dráze
  10. Wikipedia: Deep_Image_Prior
  11. NASA: Radio Waves
  12. Harvard.edu: H I in HO: Hoag's Object revisited
  13. Wikipedia: Hoag's Object
  14. Harvard.edu: Chandra: Note on Cosmic Distances
  15. NASA: What is a light-year and how is it used?
  16. Wisc.edu: What Are Constellations?
  17. Wikipedia: Serpens_(constellation)
  18. Whicdn.com: Foto: Kočka a kočička :-)
  19. APOD: 2015-04-19 Prstencová galaxie AM 0644 741 z Hubbla

Štítky: Prstencová galaxie, Hoag's Object, Elliptical galaxy


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »