Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  27. listopad 2019

Astronomický snímek dne (APOD) - 27. listopad 2019

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Hoagův objekt: Blízká dokonale prstencová galaxie

Uznání: NASA, ESA, Hubble; Processing: Benoit Blanco

Je to jedna galaxie, nebo dvě? Tato otázka vyvstala v roce 1950, když astronom Arthur Hoag náhodou narazil na tento neobvyklý extragalaktický objekt. Na vnější straně má prstenec, kterému dominují jasné modré hvězdy, ale poblíž středu se nachází koule mnohem červenějších hvězd, které jsou nejspíše mnohem starší. Mezi oběma útvary je mezera, která se jeví téměř zcela tmavá. Jak Hoagův objekt vznikl, jak vznikl jeho téměř dokonalý kruhový prstenec hvězd a plynu, zůstává záhadou. K hypotézám o jeho vzniku patří srážka galaxií před mnoha miliardami let a gravitační efekt centrální příčky, která od té doby zmizela. Snímek pořídil Hubblův kosmický dalekohled a nedávno byl znovu zpracován s využitím algoritmu umělé inteligence na snížení šumu. Pozorování na rádiových vlnách ukazují, že Hoagův objekt v poslední miliardě let nepozřel žádnou menší galaxii. Hoagův objekt měří asi 100 000 světelných let a nachází se asi 600 miliónů světelných let daleko v souhvězdí Hada (Serpens). Vpravo je vidět mnoho vzdálených galaxií a v mezeře, asi na 7 hodinách, je náhodou vidět jiná, ale ještě vzdálenější prstencová galaxie.

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: Arthur_Allen_Hoag
  2. APOD: 2005-10-22 Prstencová galaxie AM 0644 741 z Hubbla
  3. APOD: 2004-07-02 Enckeho dělení: Zde prochází měsíc
  4. Youtu.be: Lets Go Round Again - Life Hacks for Drawing Circles
  5. CalTech.edu: GALAXY COLLISIONS
  6. APOD: 2008-06-22 Spirální galaxie s příčkou NGC 1300
  7. Harvard.edu: Hoag's object, remnant of a vanished bar?
  8. AstroBin.com: Benoit Blanco: AI denoised Hoag's object
  9. APOD: 2001-08-06 Dalekohled Hubble Space Telescope na oběžné dráze
  10. Wikipedia: Deep_Image_Prior
  11. NASA: Radio Waves
  12. Harvard.edu: H I in HO: Hoag's Object revisited
  13. Wikipedia: Hoag's Object
  14. Harvard.edu: Chandra: Note on Cosmic Distances
  15. NASA: What is a light-year and how is it used?
  16. Wisc.edu: What Are Constellations?
  17. Wikipedia: Serpens_(constellation)
  18. Whicdn.com: Foto: Kočka a kočička :-)
  19. APOD: 2015-04-19 Prstencová galaxie AM 0644 741 z Hubbla

Štítky: Prstencová galaxie, Hoag's Object, Elliptical galaxy


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »