Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  11. leden 2020

Astronomický snímek dne (APOD) - 11. leden 2020

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

NGC 602 a dál

Image Credit: X-ray: Chandra: NASA/CXC/Univ.Potsdam/L.Oskinova et al;
Optical: Hubble: NASA/STScI; Infrared: Spitzer: NASA/JPL-Caltech

Na okraji Malého Magellanova mračna, satelitní galaxie vzdálené asi 200 000 světelných let, se nachází mladá hvězdokupa NGC 602 o stáří pouhých 5 miliónů let. NGC 602 obklopená zárodečným plynem a prachem je vidět na snímku této oblasti z Hubble doplněném o rentgenové snímky z Chandry a o infračervené snímky ze Spitzera. Fantastické hřebeny a dozadu obrácené tvary silně naznačují, že energetická radiace a rázové vlny z hmotných mladých hvězd v NGC 602 zerodovaly prach a vyvolaly vznik hvězd, který postupoval od středu kupy vně. Snímek v odhadované vzdálenosti Malého Magellanova mračna zabírá asi 200 světelných let a na ostrém multi barevném pohledu je vidět i úžasná aměs galaxií v pozadí. Galaxie v pozadí jsou stovky miliónů světelných let, nebo i více za NGC 602.

Seznam odkazů v popisu

  1. APOD: 2010-09-03 Malý oblak Magellanův
  2. Wikipedia: Stellar_evolution
  3. Youtube.com: NGC 602 in 60 Seconds
  4. Wikipedia: NGC_602
  5. HubbleSite.org: HUBBLE OBSERVES INFANT STARS IN NEARBY GALAXY
  6. Harvard.edu: Chandra
  7. NASA: Spitzer Space Telescope
  8. APOD: 2006-12-27 IC 5067: Emisní mlhovina podrobně
  9. STScI.edu: NGC 602: Ongoing Star Formation in a Young SMC Cluster
  10. Harvard.edu: NGC 602: Taken Under the "Wing" of the Small Magellanic Cloud
  11. Harvard.edu: NGC 602: Taken Under the "Wing" of the Small Magellanic Cloud
  12. HubbleSite.org: HUBBLE OBSERVES INFANT STARS IN NEARBY GALAXY
  13. APOD: 2014-06-05 Hubblovo ultrahluboké pole 2014

Štítky: Smc, Ngc602, Star-formation


39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »