Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  19. únor 2020

Astronomický snímek dne (APOD) - 19. únor 2020

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

UGC 12591: Nejrychleji rotující známá galaxie

Uznání: NASA, ESA, Hubble; Processing & Copyright: Leo Shatz

Proč se tato galaxie otáčí tak rychle? A vůbec, dokonce i identifikování jakého je typu UGC 12591 je obtížné, galaxie samotná je vidět vlevo dole, má tmavé prachové pásy jako spirální galaxie, ale velkou difúzní výduť hvězd jako u čočkovité galaxie. Pozorování překvapivě ukazují, že se UGC 12591 otáčí rychlostí asi 480 km/s, téměř dvakrát rychleji, než naše Mléčná dráha, což je dosud nejrychlejší změřená rotace. Hmotnost potřebná k tomu, aby tak rychle rotující galaxie držela pohromadě je několikanásobek hmotnosti naší Galaxie Mléčné dráhy. Scénáře vývoje UGC 12591 mohou být buď pomalý růst akrecí okolní hmoty, nebo rychlý růst při nedávné galaktické srážce či srážkách, budoucí pozorování mohou napovědět. Světlo, které vidíme dnes opustilo UGC 12591 asi před 400 milióny lety, když se na Zemi poprvé začaly vyvíjet stromy.

Seznam odkazů v popisu

  1. SpaceTelescope.org: A remarkable galactic hybrid
  2. APOD: 2002-04-08 Čočkovitá galaxie s příčkou NGC 2787
  3. Dvsjr.com: Home-alone-dog-destroys-toilet-paper.jpg
  4. Harvard.edu: The Formation History of UGC 12591 - the Most Massive Known Field S0 Galaxy
  5. NASA: Charting the Milky Way From the Inside Out
  6. NASA: Milky Way and Our Location
  7. Harvard.edu: UGC 12591: The Most Rapidly Rotating Disk Galaxy
  8. APOD: 2012-07-17 Simulace: Vznik galaktického disku
  9. APOD: 2015-04-19 Prstencová galaxie AM 0644 741 z Hubbla
  10. APOD: 2013-05-14 Srážky galaxií: Simulace versus pozorování
  11. Wikipedia: Devonian
  12. APOD: 2010-07-13 Mozaika: Vítejte na planetě Zemi
  13. Wikipedia: Tree

Štítky: Galaxie, Rotace, UGC 12591


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »