Jak se točí vaše oblíbená planeta? Otáčí se rychle kolem téměř svislé osy, nebo vodorovně, nebo obráceně? Ve videu jsou animovány snímky agentury NASA všech osmi planet v naší Sluneční soustavě, abyste je mohli vidět otáčet se vedle sebe a snadno je porovnat. Jeden pozemský den, jedna otáčka...
Na této sugestivní noční scenérii ve Velké Británii v Cambridge k obloze míří natáčivá parabolická anténa o průměru 18 m z Jednomílového radioteleskopu Mullardovy radioastronomické observatoře. Scéna byla zachycena po sobě jdoucími 30sekundovými expozicemi po dobu 90 minut. Kombinované expozice v...
V současnosti nikdo nemůže vidět Měsíc se takto otáčet. Je to proto, že Měsíc je k Zemi slapově vázán a ukazuje nám pouze jednu stranu. S moderní digitální technologii však v kombinaci s mnoha detailními snímky, které odeslala sonda LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter) mohl být sestaven...
Při úplném zatmění Slunce, které nastane příští měsíc, bude vidět jasná kometa. K této velmi neobvyklé shodě okolností dochází proto, že při úplném zatmění Slunce 8. dubna se kometa 12P/Pons-Brooks při svém návratu do vnitřní Sluneční soustavy bude nacházet pouze 25 stupňů od Slunce. V současné době...
Jupiter, vládnoucí plynný obr naší sluneční soustavy, je také nejrychleji rotující planetou, která se otočí jednou za méně než 10 hodin. Plynný obr však nerotuje jako pevné těleso. Den na Jupiteru trvá na pólech přibližně 9 hodin a 56 minut, ale v blízkosti rovníku se zkracuje na 9 hodin a 50...
Jupiter a jeho měsíce se pohybují podobně jak Slunce a jeho planety. Jupiter se otáčí a kolem krouží jeho měsíce. Rotace Jupiteru se dá pozorovat sledováním oběhu tmavých pásů a světlých zón. Velká rudá skvrna, největší známá bouře, se při otáčení stává viditelnou po asi 15. sekundě 48sekundového...
Pozorujte ladné víření největší planety naší Sluneční soustavy. Podrobně můžete sledovat mnoho zajímavých rysů záhadné Jupiterovy atmosféry včetně tmavých pásů a světelných zón. Při pečlivém pozorování zjistíte, že různé vrstvy mraků rotují mírně odlišnou rychlostí. Slavná Velká rudá skvrna není...
Mění Slunce svoji rotaci? Ano, a změny mohou být od těch malých až po velmi dramatické. Na časosběrné sekvenci je vidět, jak se otáčelo naše Slunce v průběhu celého měsíce roku 2014, tak jak je zaznamenala družice NASA SDO (Solar Dynamics Observatory). Na velkém snímku vlevo je...
Ne, nikdo v současnosti nemůže vidět Měsíc se takto otáčet. To proto, protože je pozemský Měsíc slapově vázán se Zemí a ukazuje nám pouze jednu stranu. S pomocí moderní digitální technologie je ovšem možné kombinovat spouty podrobných snímků odeslaných družicí LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter) a...
Proč se tato galaxie otáčí tak rychle? A vůbec, dokonce i identifikování jakého je typu UGC 12591 je obtížné, galaxie samotná je vidět vlevo dole, má tmavé prachové pásy jako spirální galaxie, ale velkou difúzní výduť hvězd jako u čočkovité galaxie. Pozorování překvapivě ukazují, že se UGC...
Tento obrázek není rozmazaný. Ukazuje do zřetelných podrobností, že největší satelitní galaxie naší Mléčné dráhy, Velké Magellanovo mračno (LMC), rotuje. Rotaci LMC poprvé detekoval Hubble a zde je vidět na základě precizních dat z družice Slunce Gaia. Gaia měří polohy hvězd tak přesně, že...
Nikdo v současnosti nemůže vidět Měsíc takto se otáčet. To proto, že pozemský Měsíc je slapově vázán se Zemí a tak k ní přivrací jen jednu stranu. Moderní digitální technologie ovšem umožňují kombinovat mnoho podrobných snímků, které odeslala družice LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter) ...
Nikdo nemůže vidět Měsíc se takto otáčet. To je proto, protože pozemský Měsíc je slapově vázán k Zemi a přivrací pouze jednu stranu. Ovšem za pomocí moderní digitální technologie kombinací mnoha podrobných snímků odeslaných družicí LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter) nyní vzniklo...
Neptun se otáčí kolem své osy asi jednou za 16 hodin. Tyto 4 snímky nejvzdálenější obří plynové planety Sluneční soustavy pořízené s odstupem asi 4 hodin tak pokrývají jeden Neptunův den. Snímky z Hubblova kosmického dalekohledu z konce června kombinují expozice ve viditelném a blízkém...
Jaké by to bylo prolétat kolem Jupiteru a sledovat jeho rotaci? Právě takovou zkušenost měla kosmická sonda New Horizons, když se v tomto roce přibližovala a prolétala kolem Jupiteru. Po kliknutí na obrázek se objeví film, co tato kosmická sonda viděla. Nahoře jsou v rozsáhlé...
While stirring a morning cup of coffee and thinking cosmic thoughts many astronomers would glance at this Hubble Space Telescope image of spiral galaxy NGC 4622 and assume that the galaxy was rotating counterclockwise in the picture. One hundred million light-years away in...
Mars už nebude vypadat tak dobře. Dnes a v několika příštích dnech, kdy je Mars ve svém nejtěsnějším přiblížení k Zemi za skoro 60 000 let, můžete uvidět nejlepší vůbec možný pohled na našeho planetárního souseda. Nečekejte ale prosím, že uvidíte tolik útvarů nebo že uvidíte jak se...
Když astronomové míchají svoji ranní kávu a myslí na své kosmické věci, tak mnozí z nich by pohlédli na tento snímek spirální galaxie NGC 4622 a odtušili by, že ta galaxie na obrázku rotuje proti směru hodinových ručiček. Galaxie NGC 4622 vzdálená dvě stě miliónů světelných let v...
Co činí jádro galaxie MCG-6-30-15 tak jasným? Někteří astronomové věří, že odpovědí je hmotná rotující černá díra. Pokud ano, tak by šlo o první pozorování ukazující, že je možné, aby černá díra působila jako baterie a aby do ní předávala svoji rotační energii. MCG-6-30-15 je...
Vrší se důkazy, že pod rozsáhlými ledovými pláněmi, jež pokrývají Europu leží voda, tekuté oceány, které by mohly být domovem cizího života. Europa je nejmenším z jupiterových galileovských měsíců, mezi než také patří Io, Ganymed a Kalisto. Hluboký vnitřek Europy je většinou tvořen ...
Povrch měsíce Io se trvale mění. Tento jupiterův měsíc je domovem mnoha silných sopek, jež jsou tak aktivní, že doslova obrací měsíc naruby. Časová sekvence snímků nahoře je složena ze snímků z dvou návštěv, které se přiblížily k nebezpečnému měsíci: Voyager a Galileo. Sekvence ukazuje úplnou...
Rotace oblačné pokrývky Saturna jednou za deset hodin je obzvlášť patrná z oběžné dráhy kolem obří plynné planety. Avšak s dostatečně dobrým dalekohledem je taková rotace pozorovatelná dokonce i ze Země, jak je vidět na této časové sekvenci z Hubble Space Telescope pořízené v listopadu...
Jak se točí vaše oblíbená planeta? Otáčí se rychle kolem téměř svislé osy, nebo vodorovně, nebo obráceně? Ve videu jsou animovány snímky agentury NASA všech osmi planet v naší Sluneční soustavě, abyste je mohli vidět otáčet se vedle sebe a snadno je porovnat. Jeden pozemský den, jedna otáčka...
Na této sugestivní noční scenérii ve Velké Británii v Cambridge k obloze míří natáčivá parabolická anténa o průměru 18 m z Jednomílového radioteleskopu Mullardovy radioastronomické observatoře. Scéna byla zachycena po sobě jdoucími 30sekundovými expozicemi po dobu 90 minut. Kombinované expozice v...
V současnosti nikdo nemůže vidět Měsíc se takto otáčet. Je to proto, že Měsíc je k Zemi slapově vázán a ukazuje nám pouze jednu stranu. S moderní digitální technologii však v kombinaci s mnoha detailními snímky, které odeslala sonda LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter) mohl být sestaven...
Při úplném zatmění Slunce, které nastane příští měsíc, bude vidět jasná kometa. K této velmi neobvyklé shodě okolností dochází proto, že při úplném zatmění Slunce 8. dubna se kometa 12P/Pons-Brooks při svém návratu do vnitřní Sluneční soustavy bude nacházet pouze 25 stupňů od Slunce. V současné době...
Jupiter, vládnoucí plynný obr naší sluneční soustavy, je také nejrychleji rotující planetou, která se otočí jednou za méně než 10 hodin. Plynný obr však nerotuje jako pevné těleso. Den na Jupiteru trvá na pólech přibližně 9 hodin a 56 minut, ale v blízkosti rovníku se zkracuje na 9 hodin a 50...
Jupiter a jeho měsíce se pohybují podobně jak Slunce a jeho planety. Jupiter se otáčí a kolem krouží jeho měsíce. Rotace Jupiteru se dá pozorovat sledováním oběhu tmavých pásů a světlých zón. Velká rudá skvrna, největší známá bouře, se při otáčení stává viditelnou po asi 15. sekundě 48sekundového...
Pozorujte ladné víření největší planety naší Sluneční soustavy. Podrobně můžete sledovat mnoho zajímavých rysů záhadné Jupiterovy atmosféry včetně tmavých pásů a světelných zón. Při pečlivém pozorování zjistíte, že různé vrstvy mraků rotují mírně odlišnou rychlostí. Slavná Velká rudá skvrna není...
Mění Slunce svoji rotaci? Ano, a změny mohou být od těch malých až po velmi dramatické. Na časosběrné sekvenci je vidět, jak se otáčelo naše Slunce v průběhu celého měsíce roku 2014, tak jak je zaznamenala družice NASA SDO (Solar Dynamics Observatory). Na velkém snímku vlevo je...
Ne, nikdo v současnosti nemůže vidět Měsíc se takto otáčet. To proto, protože je pozemský Měsíc slapově vázán se Zemí a ukazuje nám pouze jednu stranu. S pomocí moderní digitální technologie je ovšem možné kombinovat spouty podrobných snímků odeslaných družicí LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter) a...
Proč se tato galaxie otáčí tak rychle? A vůbec, dokonce i identifikování jakého je typu UGC 12591 je obtížné, galaxie samotná je vidět vlevo dole, má tmavé prachové pásy jako spirální galaxie, ale velkou difúzní výduť hvězd jako u čočkovité galaxie. Pozorování překvapivě ukazují, že se UGC...
Tento obrázek není rozmazaný. Ukazuje do zřetelných podrobností, že největší satelitní galaxie naší Mléčné dráhy, Velké Magellanovo mračno (LMC), rotuje. Rotaci LMC poprvé detekoval Hubble a zde je vidět na základě precizních dat z družice Slunce Gaia. Gaia měří polohy hvězd tak přesně, že...
Nikdo v současnosti nemůže vidět Měsíc takto se otáčet. To proto, že pozemský Měsíc je slapově vázán se Zemí a tak k ní přivrací jen jednu stranu. Moderní digitální technologie ovšem umožňují kombinovat mnoho podrobných snímků, které odeslala družice LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter) ...
Nikdo nemůže vidět Měsíc se takto otáčet. To je proto, protože pozemský Měsíc je slapově vázán k Zemi a přivrací pouze jednu stranu. Ovšem za pomocí moderní digitální technologie kombinací mnoha podrobných snímků odeslaných družicí LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter) nyní vzniklo...
Neptun se otáčí kolem své osy asi jednou za 16 hodin. Tyto 4 snímky nejvzdálenější obří plynové planety Sluneční soustavy pořízené s odstupem asi 4 hodin tak pokrývají jeden Neptunův den. Snímky z Hubblova kosmického dalekohledu z konce června kombinují expozice ve viditelném a blízkém...
Jaké by to bylo prolétat kolem Jupiteru a sledovat jeho rotaci? Právě takovou zkušenost měla kosmická sonda New Horizons, když se v tomto roce přibližovala a prolétala kolem Jupiteru. Po kliknutí na obrázek se objeví film, co tato kosmická sonda viděla. Nahoře jsou v rozsáhlé...
While stirring a morning cup of coffee and thinking cosmic thoughts many astronomers would glance at this Hubble Space Telescope image of spiral galaxy NGC 4622 and assume that the galaxy was rotating counterclockwise in the picture. One hundred million light-years away in...
Mars už nebude vypadat tak dobře. Dnes a v několika příštích dnech, kdy je Mars ve svém nejtěsnějším přiblížení k Zemi za skoro 60 000 let, můžete uvidět nejlepší vůbec možný pohled na našeho planetárního souseda. Nečekejte ale prosím, že uvidíte tolik útvarů nebo že uvidíte jak se...
Když astronomové míchají svoji ranní kávu a myslí na své kosmické věci, tak mnozí z nich by pohlédli na tento snímek spirální galaxie NGC 4622 a odtušili by, že ta galaxie na obrázku rotuje proti směru hodinových ručiček. Galaxie NGC 4622 vzdálená dvě stě miliónů světelných let v...
Co činí jádro galaxie MCG-6-30-15 tak jasným? Někteří astronomové věří, že odpovědí je hmotná rotující černá díra. Pokud ano, tak by šlo o první pozorování ukazující, že je možné, aby černá díra působila jako baterie a aby do ní předávala svoji rotační energii. MCG-6-30-15 je...
Vrší se důkazy, že pod rozsáhlými ledovými pláněmi, jež pokrývají Europu leží voda, tekuté oceány, které by mohly být domovem cizího života. Europa je nejmenším z jupiterových galileovských měsíců, mezi než také patří Io, Ganymed a Kalisto. Hluboký vnitřek Europy je většinou tvořen ...
Povrch měsíce Io se trvale mění. Tento jupiterův měsíc je domovem mnoha silných sopek, jež jsou tak aktivní, že doslova obrací měsíc naruby. Časová sekvence snímků nahoře je složena ze snímků z dvou návštěv, které se přiblížily k nebezpečnému měsíci: Voyager a Galileo. Sekvence ukazuje úplnou...
Rotace oblačné pokrývky Saturna jednou za deset hodin je obzvlášť patrná z oběžné dráhy kolem obří plynné planety. Avšak s dostatečně dobrým dalekohledem je taková rotace pozorovatelná dokonce i ze Země, jak je vidět na této časové sekvenci z Hubble Space Telescope pořízené v listopadu...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.
