Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  19. srpen 2020

Astronomický snímek dne (APOD) - 19. srpen 2020

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Slunce rotující

Uznání videa: SDO, NASA; Digital Composition: Kevin M. Gill

Mění Slunce svoji rotaci? Ano, a změny mohou být od těch malých až po velmi dramatické. Na časosběrné sekvenci je vidět, jak se otáčelo naše Slunce v průběhu celého měsíce roku 2014, tak jak je zaznamenala družice NASA SDO (Solar Dynamics Observatory). Na velkém snímku vlevo je sluneční chromosféra zachycená v ultrafialovém světle, zatímco menší a světlejší obraz vpravo nahoře ukazuje simultánně více známou sluneční fotosféru ve viditelném světle. Zbytek z vloženého panelu šesti snímků ukazuje rentgenovou emisi Slunce v relativním zastoupení atomů železa v různých výškách korony, to vše ve falešných barvách, aby se zdůraznily rozdíly. Jedna celá otočka Slunci trvá o něco méně než měsíc, přičemž se Slunce rychleji otáčí na rovníku. Na začátku videa se do pohledu natočí velká a aktivní oblast slunečních skvrn. K jemným jevům, které můžete vidět patří změny povrchové textury a tvary aktivních oblastí. K výrazným a dramatickým jevům patří četné záblesky v aktivních oblastech a plápolání a eruptivní protuberance viditelné kolem celého okraje Slunce. Slunce nyní prochází neobvykle tichým solárním minimem své aktivity během 11letého magnetického cyklu. Na konci videa se do pohledu natočí stejná velká skvrna a dříve zmíněná aktivní oblast slunečních skvrn, tentokrát ale vypadá jinak.

Seznam odkazů v popisu

  1. Youtube.com: The Sun - January 2014
  2. NASA: National Aeronautics and Space Administration
  3. NASA: About The SDO Mission
  4. NASA: The Chromosphere
  5. NASA: Ultraviolet Waves
  6. NASA: The Photosphere
  7. NASA: Visible Light
  8. NASA: X-Rays
  9. APOD: 2017-09-20 Velká korona
  10. Bbci.co.uk: Foto: Světle modrá kočka :-)
  11. Wikipedia: Solar_rotation
  12. APOD: 2003-10-27 Velké skupiny slunečních skvrn 10484 a 10486
  13. APOD: 2011-11-06 Těkající oranžové Slunce
  14. APOD: 2019-05-26 Sluneční protuberance z SDO
  15. NASA: Sun - Our Star
  16. APOD: 2019-10-28 Kosmická stanice přelétla Slunce bez skvrn
  17. NASA: Does the Solar Cycle Affect Earth's Climate?
  18. APOD: 2014-10-22 Sršení skupiny slunečních skvrn AR 2192 Crackles
  19. SpaceWeather.com: What's up in space

Štítky: Slunce, Rotace, Ultrafialový


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »