Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  19. červenec 2020

Astronomický snímek dne (APOD) - 19. červenec 2020

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Otáčející se Měsíc z LRO

Uznání videa: NASA, LRO, Arizona State U.

Ne, nikdo v současnosti nemůže vidět Měsíc se takto otáčet. To proto, protože je pozemský Měsíc slapově vázán se Zemí a ukazuje nám pouze jednu stranu. S pomocí moderní digitální technologie je ovšem možné kombinovat spouty podrobných snímků odeslaných družicí LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter) a vytvořit virtuální video otáčejícího se Měsíce s vysokým rozlišením. Časosběrné video začíná obvyklým pohledem na Měsíc ze Země. Do pohledu se ovšem rychle trochu pod rovníkem dostává Mare Orientale, velký kráter s tmavým středem, který je ze Země obtížné vidět. Celý lunární měsíc je zkondenzován do 24 sekund a video jasně ukazuje, že zemská strana Měsíce obsahuje hojnost tmavých lunárních moří, zatímco odvrácené straně dominuje jasná lunární pahorkatina. K Měsíci se nyní aktivně připravuje 19 nových misí z 8 různých zemí a většina z nich by měla odstartovat v příštích třech letech.

Pozoruhodná podání snímků komety NEOWISE do APODu: 18., 17., 16., 15., 14., 13., 12., 11., 10. července a dříve.

Seznam odkazů v popisu

  1. Youtube.com: The rotating dog!
  2. ASU.edu: LROC: Lunar Reconnaissance Orbiter Camera
  3. ASU.edu: A Unique View Of The Moon
  4. Youtube.com: Rotating Moon from LRO
  5. Google.com: Moon
  6. APOD: 2011-03-12 Východní moře
  7. UniverseToday.com: Does the Moon rotate?
  8. APOD: 2016-02-01 Najděte člověka na Měsíci
  9. Wikipedia: List_of_maria_on_the_Moon
  10. Wikipedia: Geology_of_the_Moon#Highlands
  11. Wikipedia: List_of_missions_to_the_Moon#Funded_lunar_probe_missions_currently_under_development

Štítky: Rotace, LRO, Měsíc


39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »