Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  20. červenec 2020

Astronomický snímek dne (APOD) - 20. červenec 2020

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Kometa NEOWISE a mlhoviny

Uznání a copyright: Jarek Oszywa

Dokázali byste čelit divokým zvířatům, abyste mohli vyfotografovat takovou oblohu? Jeden astrofotograf to dokázal a my se všichni můžeme těšit z výsledku. Zaprvé byly vidět tisíce hvězd a mnoho nejjasnějších bylo působivě modrých. Za další se dalo rozpoznat několik červeně zářících mlhovin, včetně mlhoviny Kalifornie zcela vpravo a mlhovin Srdce a Duše nad ní. Ovšem tím skutečným důvodem, proč být srdnatý vůči místním divokým zvířatům byla kometa NEOWISE, která je vidět vlevo. Na kompozitním obrazu z dlouhých expozic pořízených minulý týden míří přímo vzhůru modře zářící iontový ohon komety NEOWISE, pryč od vycházejícího Slunce a doprava ho sleduje sluneční světlo odrážející prachový ohon. Obraz kombinuje tři expozice následně pořízené během více než 10 minut ze stejného místa poblíž Międzygórze v Polsku. Prašnou cestu osvětluje měsíční světlo a na obzoru je vidět pohoří Kralického Sněžníku. Příští týden se kometa C/2020 F3 (NEOWISE) nejvíce přiblíží k Zemi a poté tato 5 kilometrů velká vypařující se ledová koule špíny při své pouti zpátky do vnější Sluneční soustavy zeslábne.

Pozoruhodná podání snímků komety NEOWISE do APODu: 19., 18., 17., 16., 15., 14., 13., 12., 11., 10. července a dříve.

Seznam odkazů v popisu

  1. APOD: 2019-08-23 NGC 1499: Mlhovina Kalifornie
  2. APOD: 2018-08-23 Kometa, Srdce a Duše
  3. NASA: How to See Comet NEOWISE
  4. Astro-Fotografia.eu: Kometa C/2020 F3 Neowise
  5. Swin.edu.au: Cometary Gas Tail
  6. NASA: What's Up: Skywatching Tips from NASA
  7. NASA: Sun - Our Star
  8. Swin.edu.au: Cometary Gas Tail
  9. Youtube.com: Międzygórze z lotu ptaka (Drone shots)
  10. Wikipedia: Poland
  11. Wikipedia: Śnieżnik Mountains
  12. Wikipedia: 2020_F3_(NEOWISE)
  13. Astrobio.net: ICY DIRTBALLS NOT DIRTY SNOWBALLS
  14. NASA: JPL Small-Body Database Browser: C/2020 F3 (NEOWISE)

Štítky: Nebulas, Kometa NEOWISE, California nebula


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »