Nikdo na Zemi nevidí, že by se Měsíc takto otáčel. Je to proto, že Měsíc je slapově uzamčen v synchronní rotaci a obyvatelům naší planety ukazuje pouze jednu stranu. Přesto lze kombinací moderní digitální technologie s mnoha detailními snímky, které odesílá sonda LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter),...
K sestavení tohoto velkolepého pohledu na známou tvář - měsíční přivrácenou stranu - bylo použito asi 1 300 snímků ze širokoúhlé kamery sondy Lunar Reconnaissance Orbiter. Proč ale existuje přivrácená strana Měsíce? Měsíc se otáčí kolem své osy a obíhá kolem Země stejnou rychlostí, přibližně...
Měsíc se slapově vázanou synchronní rotací ukazuje pozemšťanům vždy svou známou přivrácenou stranu. Z oběžné dráhy Měsíce se však může stát jeho odvrácená strana důvěrně známá. Ostatně tento ostrý obraz, mozaika ze širokoúhlé kamery družice LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter), má střed na odvrácené...
V současnosti nikdo nemůže vidět Měsíc se takto otáčet. Je to proto, že Měsíc je k Zemi slapově vázán a ukazuje nám pouze jednu stranu. S moderní digitální technologii však v kombinaci s mnoha detailními snímky, které odeslala sonda LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter) mohl být sestaven...
V úvahách nad osídlením Měsíce se pochopitelně nejvíce skloňuje obyvatelnost vybraných míst. Povrch je bombardován kosmickým zářením i slunečními erupcemi. Voda se v lepším případě vyskytuje vázaná v horninách, s výjimkou trvale zastíněných kráterů v polárních oblastech. Proto se pro budoucí...
Co je na tomto Měsíci jiného? Jsou to terminátory. Terminátor je dělící čára denního světla a noční tmy, ale na tomto snímku není přímo žádný terminátor vidět. To proto, že se jedná o digitální kompozit z 29 proužků poblíž lunárních terminátorů. U terminátoru jsou vidět nejdelší a...
Ne, nikdo v současnosti nemůže vidět Měsíc se takto otáčet. To proto, protože je pozemský Měsíc slapově vázán se Zemí a ukazuje nám pouze jednu stranu. S pomocí moderní digitální technologie je ovšem možné kombinovat spouty podrobných snímků odeslaných družicí LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter) a...
Co když by jediná cesta zpátky na Zemi vedla kolem odvrácené strany Měsíce? To bylo dilema posádky Apolla 13 v roce 1970, když se ve své nečekaně poškozené kosmické lodi snažila vrátit domů. Na jejich dobrodružné cestě s Měsícem uprostřed jim ztrátu rádiového kontaktu s řídícím střediskem NASA...
Nikdo v současnosti nemůže vidět Měsíc takto se otáčet. To proto, že pozemský Měsíc je slapově vázán se Zemí a tak k ní přivrací jen jednu stranu. Moderní digitální technologie ovšem umožňují kombinovat mnoho podrobných snímků, které odeslala družice LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter) ...
Měsíc se slapově vázanou synchronní rotací vždycky obyvatelům zeměkoule ukazoval jen svoji dobře známou přivrácenou stranu. Z oběžné dráhy Měsíce je ovšem možné dobře poznat i odvrácenou stranu. Tento ostrý obraz je mozaikou snímků z širokoúhlé kamery družice LRO (Lunar Reconnaissance...
Na Měsíci Země nikdy nevychází, ani nezapadá. Pokud byste byli na povrchu Měsíce, tak byste Zemi viděli jen viset na obloze. To proto, že Měsíc vždycky přivrací k Zemi stejnou stranu. Z toho důvodu je zvláštní, že na tomto obrázku Země nad měsíčním okrajem zapadá. To proto, že tento snímek...
Měsíc vzhledem ke slapově vázané synchronní rotaci ukazuje pozemšťanům vždycky jenom svoji dobře známou přivrácernou stranu. Z lunární orbity se nám ovšem může stát dobře známá i odvrácená strana Měsíce. Právě tato ostrá mozaika, složená ze snímků širokoúhlou kamerou družice LRO (Lunar...
Měsíc se slapově vázanou synchronní rotací obyvatelům planety Země vždycky ukazuje svoji dobře známou přivrácenou stranu. Z lunární orbity se ale může stát dobře známou i odvrácená strana. Tento ostrý obraz se středem na odvrácené straně je mozaikou ze snímků širokoúhlou kamerou družice...
K sestavení tohoto nádherného pohledu na dobře známou tvář - přivrácenou stranu Měsíce bylo použito asi 1 300 snímků pořízených širokoúhlou kamerou z kosmické sondy LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter). Ale proč vůbec přivrácená strana? Měsíc se otáčí kolem své osy a zároveň obíhá kolem...
Tato raketa míří k Měsíci. Na snímku nahoře z minulého týdne je vidět, jak velká raketa Atlas V za hřmotu opouští startovací rampu k první misi NASA k Měsíci po 10 letech. Tato raketa nese dvě kosmické sondy. Družice Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO) má vstoupit na orbitu a lépe...
Nikdo na Zemi nevidí, že by se Měsíc takto otáčel. Je to proto, že Měsíc je slapově uzamčen v synchronní rotaci a obyvatelům naší planety ukazuje pouze jednu stranu. Přesto lze kombinací moderní digitální technologie s mnoha detailními snímky, které odesílá sonda LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter),...
K sestavení tohoto velkolepého pohledu na známou tvář - měsíční přivrácenou stranu - bylo použito asi 1 300 snímků ze širokoúhlé kamery sondy Lunar Reconnaissance Orbiter. Proč ale existuje přivrácená strana Měsíce? Měsíc se otáčí kolem své osy a obíhá kolem Země stejnou rychlostí, přibližně...
Měsíc se slapově vázanou synchronní rotací ukazuje pozemšťanům vždy svou známou přivrácenou stranu. Z oběžné dráhy Měsíce se však může stát jeho odvrácená strana důvěrně známá. Ostatně tento ostrý obraz, mozaika ze širokoúhlé kamery družice LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter), má střed na odvrácené...
V současnosti nikdo nemůže vidět Měsíc se takto otáčet. Je to proto, že Měsíc je k Zemi slapově vázán a ukazuje nám pouze jednu stranu. S moderní digitální technologii však v kombinaci s mnoha detailními snímky, které odeslala sonda LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter) mohl být sestaven...
V úvahách nad osídlením Měsíce se pochopitelně nejvíce skloňuje obyvatelnost vybraných míst. Povrch je bombardován kosmickým zářením i slunečními erupcemi. Voda se v lepším případě vyskytuje vázaná v horninách, s výjimkou trvale zastíněných kráterů v polárních oblastech. Proto se pro budoucí...
Co je na tomto Měsíci jiného? Jsou to terminátory. Terminátor je dělící čára denního světla a noční tmy, ale na tomto snímku není přímo žádný terminátor vidět. To proto, že se jedná o digitální kompozit z 29 proužků poblíž lunárních terminátorů. U terminátoru jsou vidět nejdelší a...
Ne, nikdo v současnosti nemůže vidět Měsíc se takto otáčet. To proto, protože je pozemský Měsíc slapově vázán se Zemí a ukazuje nám pouze jednu stranu. S pomocí moderní digitální technologie je ovšem možné kombinovat spouty podrobných snímků odeslaných družicí LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter) a...
Co když by jediná cesta zpátky na Zemi vedla kolem odvrácené strany Měsíce? To bylo dilema posádky Apolla 13 v roce 1970, když se ve své nečekaně poškozené kosmické lodi snažila vrátit domů. Na jejich dobrodružné cestě s Měsícem uprostřed jim ztrátu rádiového kontaktu s řídícím střediskem NASA...
Nikdo v současnosti nemůže vidět Měsíc takto se otáčet. To proto, že pozemský Měsíc je slapově vázán se Zemí a tak k ní přivrací jen jednu stranu. Moderní digitální technologie ovšem umožňují kombinovat mnoho podrobných snímků, které odeslala družice LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter) ...
Měsíc se slapově vázanou synchronní rotací vždycky obyvatelům zeměkoule ukazoval jen svoji dobře známou přivrácenou stranu. Z oběžné dráhy Měsíce je ovšem možné dobře poznat i odvrácenou stranu. Tento ostrý obraz je mozaikou snímků z širokoúhlé kamery družice LRO (Lunar Reconnaissance...
Na Měsíci Země nikdy nevychází, ani nezapadá. Pokud byste byli na povrchu Měsíce, tak byste Zemi viděli jen viset na obloze. To proto, že Měsíc vždycky přivrací k Zemi stejnou stranu. Z toho důvodu je zvláštní, že na tomto obrázku Země nad měsíčním okrajem zapadá. To proto, že tento snímek...
Měsíc vzhledem ke slapově vázané synchronní rotaci ukazuje pozemšťanům vždycky jenom svoji dobře známou přivrácernou stranu. Z lunární orbity se nám ovšem může stát dobře známá i odvrácená strana Měsíce. Právě tato ostrá mozaika, složená ze snímků širokoúhlou kamerou družice LRO (Lunar...
Měsíc se slapově vázanou synchronní rotací obyvatelům planety Země vždycky ukazuje svoji dobře známou přivrácenou stranu. Z lunární orbity se ale může stát dobře známou i odvrácená strana. Tento ostrý obraz se středem na odvrácené straně je mozaikou ze snímků širokoúhlou kamerou družice...
K sestavení tohoto nádherného pohledu na dobře známou tvář - přivrácenou stranu Měsíce bylo použito asi 1 300 snímků pořízených širokoúhlou kamerou z kosmické sondy LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter). Ale proč vůbec přivrácená strana? Měsíc se otáčí kolem své osy a zároveň obíhá kolem...
Tato raketa míří k Měsíci. Na snímku nahoře z minulého týdne je vidět, jak velká raketa Atlas V za hřmotu opouští startovací rampu k první misi NASA k Měsíci po 10 letech. Tato raketa nese dvě kosmické sondy. Družice Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO) má vstoupit na orbitu a lépe...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.
