K sestavení tohoto velkolepého pohledu na známou tvář - měsíční přivrácenou stranu - bylo použito asi 1 300 snímků ze širokoúhlé kamery sondy Lunar Reconnaissance Orbiter. Proč ale existuje přivrácená strana Měsíce? Měsíc se otáčí kolem své osy a obíhá kolem Země stejnou rychlostí, přibližně...
Měsíc se slapově vázanou synchronní rotací ukazuje pozemšťanům vždy svou známou přivrácenou stranu. Z oběžné dráhy Měsíce se však může stát jeho odvrácená strana důvěrně známá. Ostatně tento ostrý obraz, mozaika ze širokoúhlé kamery družice LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter), má střed na odvrácené...
V současnosti nikdo nemůže vidět Měsíc se takto otáčet. Je to proto, že Měsíc je k Zemi slapově vázán a ukazuje nám pouze jednu stranu. S moderní digitální technologii však v kombinaci s mnoha detailními snímky, které odeslala sonda LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter) mohl být sestaven...
V úvahách nad osídlením Měsíce se pochopitelně nejvíce skloňuje obyvatelnost vybraných míst. Povrch je bombardován kosmickým zářením i slunečními erupcemi. Voda se v lepším případě vyskytuje vázaná v horninách, s výjimkou trvale zastíněných kráterů v polárních oblastech. Proto se pro budoucí...
Co je na tomto Měsíci jiného? Jsou to terminátory. Terminátor je dělící čára denního světla a noční tmy, ale na tomto snímku není přímo žádný terminátor vidět. To proto, že se jedná o digitální kompozit z 29 proužků poblíž lunárních terminátorů. U terminátoru jsou vidět nejdelší a...
Ne, nikdo v současnosti nemůže vidět Měsíc se takto otáčet. To proto, protože je pozemský Měsíc slapově vázán se Zemí a ukazuje nám pouze jednu stranu. S pomocí moderní digitální technologie je ovšem možné kombinovat spouty podrobných snímků odeslaných družicí LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter) a...
Co když by jediná cesta zpátky na Zemi vedla kolem odvrácené strany Měsíce? To bylo dilema posádky Apolla 13 v roce 1970, když se ve své nečekaně poškozené kosmické lodi snažila vrátit domů. Na jejich dobrodružné cestě s Měsícem uprostřed jim ztrátu rádiového kontaktu s řídícím střediskem NASA...
Nikdo v současnosti nemůže vidět Měsíc takto se otáčet. To proto, že pozemský Měsíc je slapově vázán se Zemí a tak k ní přivrací jen jednu stranu. Moderní digitální technologie ovšem umožňují kombinovat mnoho podrobných snímků, které odeslala družice LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter) ...
Měsíc se slapově vázanou synchronní rotací vždycky obyvatelům zeměkoule ukazoval jen svoji dobře známou přivrácenou stranu. Z oběžné dráhy Měsíce je ovšem možné dobře poznat i odvrácenou stranu. Tento ostrý obraz je mozaikou snímků z širokoúhlé kamery družice LRO (Lunar Reconnaissance...
Na Měsíci Země nikdy nevychází, ani nezapadá. Pokud byste byli na povrchu Měsíce, tak byste Zemi viděli jen viset na obloze. To proto, že Měsíc vždycky přivrací k Zemi stejnou stranu. Z toho důvodu je zvláštní, že na tomto obrázku Země nad měsíčním okrajem zapadá. To proto, že tento snímek...
Měsíc vzhledem ke slapově vázané synchronní rotaci ukazuje pozemšťanům vždycky jenom svoji dobře známou přivrácernou stranu. Z lunární orbity se nám ovšem může stát dobře známá i odvrácená strana Měsíce. Právě tato ostrá mozaika, složená ze snímků širokoúhlou kamerou družice LRO (Lunar...
Měsíc se slapově vázanou synchronní rotací obyvatelům planety Země vždycky ukazuje svoji dobře známou přivrácenou stranu. Z lunární orbity se ale může stát dobře známou i odvrácená strana. Tento ostrý obraz se středem na odvrácené straně je mozaikou ze snímků širokoúhlou kamerou družice...
K sestavení tohoto nádherného pohledu na dobře známou tvář - přivrácenou stranu Měsíce bylo použito asi 1 300 snímků pořízených širokoúhlou kamerou z kosmické sondy LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter). Ale proč vůbec přivrácená strana? Měsíc se otáčí kolem své osy a zároveň obíhá kolem...
Tato raketa míří k Měsíci. Na snímku nahoře z minulého týdne je vidět, jak velká raketa Atlas V za hřmotu opouští startovací rampu k první misi NASA k Měsíci po 10 letech. Tato raketa nese dvě kosmické sondy. Družice Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO) má vstoupit na orbitu a lépe...
K sestavení tohoto velkolepého pohledu na známou tvář - měsíční přivrácenou stranu - bylo použito asi 1 300 snímků ze širokoúhlé kamery sondy Lunar Reconnaissance Orbiter. Proč ale existuje přivrácená strana Měsíce? Měsíc se otáčí kolem své osy a obíhá kolem Země stejnou rychlostí, přibližně...
Měsíc se slapově vázanou synchronní rotací ukazuje pozemšťanům vždy svou známou přivrácenou stranu. Z oběžné dráhy Měsíce se však může stát jeho odvrácená strana důvěrně známá. Ostatně tento ostrý obraz, mozaika ze širokoúhlé kamery družice LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter), má střed na odvrácené...
V současnosti nikdo nemůže vidět Měsíc se takto otáčet. Je to proto, že Měsíc je k Zemi slapově vázán a ukazuje nám pouze jednu stranu. S moderní digitální technologii však v kombinaci s mnoha detailními snímky, které odeslala sonda LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter) mohl být sestaven...
V úvahách nad osídlením Měsíce se pochopitelně nejvíce skloňuje obyvatelnost vybraných míst. Povrch je bombardován kosmickým zářením i slunečními erupcemi. Voda se v lepším případě vyskytuje vázaná v horninách, s výjimkou trvale zastíněných kráterů v polárních oblastech. Proto se pro budoucí...
Co je na tomto Měsíci jiného? Jsou to terminátory. Terminátor je dělící čára denního světla a noční tmy, ale na tomto snímku není přímo žádný terminátor vidět. To proto, že se jedná o digitální kompozit z 29 proužků poblíž lunárních terminátorů. U terminátoru jsou vidět nejdelší a...
Ne, nikdo v současnosti nemůže vidět Měsíc se takto otáčet. To proto, protože je pozemský Měsíc slapově vázán se Zemí a ukazuje nám pouze jednu stranu. S pomocí moderní digitální technologie je ovšem možné kombinovat spouty podrobných snímků odeslaných družicí LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter) a...
Co když by jediná cesta zpátky na Zemi vedla kolem odvrácené strany Měsíce? To bylo dilema posádky Apolla 13 v roce 1970, když se ve své nečekaně poškozené kosmické lodi snažila vrátit domů. Na jejich dobrodružné cestě s Měsícem uprostřed jim ztrátu rádiového kontaktu s řídícím střediskem NASA...
Nikdo v současnosti nemůže vidět Měsíc takto se otáčet. To proto, že pozemský Měsíc je slapově vázán se Zemí a tak k ní přivrací jen jednu stranu. Moderní digitální technologie ovšem umožňují kombinovat mnoho podrobných snímků, které odeslala družice LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter) ...
Měsíc se slapově vázanou synchronní rotací vždycky obyvatelům zeměkoule ukazoval jen svoji dobře známou přivrácenou stranu. Z oběžné dráhy Měsíce je ovšem možné dobře poznat i odvrácenou stranu. Tento ostrý obraz je mozaikou snímků z širokoúhlé kamery družice LRO (Lunar Reconnaissance...
Na Měsíci Země nikdy nevychází, ani nezapadá. Pokud byste byli na povrchu Měsíce, tak byste Zemi viděli jen viset na obloze. To proto, že Měsíc vždycky přivrací k Zemi stejnou stranu. Z toho důvodu je zvláštní, že na tomto obrázku Země nad měsíčním okrajem zapadá. To proto, že tento snímek...
Měsíc vzhledem ke slapově vázané synchronní rotaci ukazuje pozemšťanům vždycky jenom svoji dobře známou přivrácernou stranu. Z lunární orbity se nám ovšem může stát dobře známá i odvrácená strana Měsíce. Právě tato ostrá mozaika, složená ze snímků širokoúhlou kamerou družice LRO (Lunar...
Měsíc se slapově vázanou synchronní rotací obyvatelům planety Země vždycky ukazuje svoji dobře známou přivrácenou stranu. Z lunární orbity se ale může stát dobře známou i odvrácená strana. Tento ostrý obraz se středem na odvrácené straně je mozaikou ze snímků širokoúhlou kamerou družice...
K sestavení tohoto nádherného pohledu na dobře známou tvář - přivrácenou stranu Měsíce bylo použito asi 1 300 snímků pořízených širokoúhlou kamerou z kosmické sondy LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter). Ale proč vůbec přivrácená strana? Měsíc se otáčí kolem své osy a zároveň obíhá kolem...
Tato raketa míří k Měsíci. Na snímku nahoře z minulého týdne je vidět, jak velká raketa Atlas V za hřmotu opouští startovací rampu k první misi NASA k Měsíci po 10 letech. Tato raketa nese dvě kosmické sondy. Družice Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO) má vstoupit na orbitu a lépe...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové
The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4
