Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  03. březen 2020

Astronomický snímek dne (APOD) - 03. březen 2020

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Pohled na Měsíc z Apolla 13

Uznání videa: NASA, LRO; Data Visualization: Ernie Wright (USRA); Video Production & Editing: David Ladd (USRA);
Music: Visions of Grandeur, Universal Production Music, Fredrick Wiedmann

Co když by jediná cesta zpátky na Zemi vedla kolem odvrácené strany Měsíce? To bylo dilema posádky Apolla 13 v roce 1970, když se ve své nečekaně poškozené kosmické lodi snažila vrátit domů. Na jejich dobrodružné cestě s Měsícem uprostřed jim ztrátu rádiového kontaktu s řídícím střediskem NASA nahradil nádherný pohled na odvrácenou stranu Měsíce. Tyto pohledy byly nyní digitálně znovu vytvořeny na základě podrobných snímků Měsíce, které pořídila družice LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter). Video začíná se Zemí, která mizí za lunárním okrajem a o osm minut později na odvrácené straně Měsíce vyjde Slunce a začíná osvětlovat jeho neobvyklý a krátery pokrytý povrch. Rádiový kontakt byl zase obnoven jen několik minut poté, co vyšel srpek Země. S využitím gravitace Měsíce a za pomoci rad důmyslných inženýrů a vědců v NASA Apollo 13 o několik dní později otevřelo nad Tichým oceánem své padáky a bezpečně přistálo zpátky na Zemi.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: Apollo 13 Crew Portrait
  2. APOD: 2010-04-17 Poškození Apolla 13
  3. Wikipedia: File:Apollo_13_timeline.svg
  4. NASA: The Apollo 13 Flight Journal
  5. NASA: Apollo Mission Control Reopens in All Its Historic Glory
  6. APOD: 2016-12-30 Odvrácená strana Měsíce
  7. NASA: Apollo 13 Views of the Moon in 4K
  8. NASA: Earth's Moon - Our Natural Satelite
  9. NASA: Lunar Reconnaissance Orbiter
  10. Youtube.com: Apollo 13 Views of the Moon in 4K
  11. NASA: Sun - Our Star
  12. APOD: 2001-04-28 Měsíc a všechny srážky
  13. APOD: 2018-12-24 Východ Země 1: Remaster historického snímku
  14. NASA: Members of Apollo 13 Team Reflect on 'NASA's Finest Hour
  15. Youtube.com: Apollo 13 re-entry and splashdown as seen live on tv
  16. Wikipedia: Pacific_Ocean
  17. Wikipedia: File:Apollo13_splashdown.jpg
  18. APOD: 2007-03-25 Vítejte na planetě Zemi

Štítky: Apollo 13, Měsíc, LRO


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »