Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 4. do 13. 4. 2025. Měsíc bude v úplňku. Venuše je vidět nízko na ranní obloze. Na večerní obloze jsou dobře vidět planety Jupiter a Mars. Aktivita Slunce je zvýšená a jsou vidět velké sluneční skvrny. Skončila mise přes zemské póly nazvaná symbolicky...
Kosmická loď Orion včera ve 14:30 SEČ překonala rekord v největší vzdálenosti kosmické lodi určené pro přepravu lidské posádky od Země. Tento rekord držela více než půl století, od roku 1970, loď Apollo z mise Apollo 13, která kolem Měsíce neobíhala, ale kvůli známým problémům kolem něj je prolétla,...
Co když by jediná cesta zpátky na Zemi vedla kolem odvrácené strany Měsíce? To bylo dilema posádky Apolla 13 v roce 1970, když se ve své nečekaně poškozené kosmické lodi snažila vrátit domů. Na jejich dobrodružné cestě s Měsícem uprostřed jim ztrátu rádiového kontaktu s řídícím střediskem NASA...
Příběh Apolla 13 a jeho lidí. Přednáší Milan Halousek z České kosmické kanceláře.
Tento týden uplyne 43 let od havárie Apolla 13. Úspěšná prohra, jak misi obecně mnozí zazývají, měla v pozadí svého dění velmi silnou, skoro až fanatickou mediální "podporu". Více (článek Hvězdárny v Úpici). ...
Poté, co u Apolla 13 explodoval tank s kyslíkem a vážně poškodil servisní sekci, tak astronauté museli opustit svůj plán potřetí přistát na Měsíci. Na této zrnité a ponuré fotografii servisní sekce pořízené po jejím odhození, jen několik hodin před vstupem doí atmosféry a přistání na...
Po výbuchu kyslíkového tanku a poškození servisního modulu v dubnu 1970, byli astronauté Apolla 13 nuceni opustit plány na třetí přistání člověka na Měsíci. Rozsah poškození je patrný z této zrnité, rozmazané fotografie pořízené poté, co servisní modul po odhození vzdaloval pryč, pouze několik...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 4. do 13. 4. 2025. Měsíc bude v úplňku. Venuše je vidět nízko na ranní obloze. Na večerní obloze jsou dobře vidět planety Jupiter a Mars. Aktivita Slunce je zvýšená a jsou vidět velké sluneční skvrny. Skončila mise přes zemské póly nazvaná symbolicky...
Kosmická loď Orion včera ve 14:30 SEČ překonala rekord v největší vzdálenosti kosmické lodi určené pro přepravu lidské posádky od Země. Tento rekord držela více než půl století, od roku 1970, loď Apollo z mise Apollo 13, která kolem Měsíce neobíhala, ale kvůli známým problémům kolem něj je prolétla,...
Co když by jediná cesta zpátky na Zemi vedla kolem odvrácené strany Měsíce? To bylo dilema posádky Apolla 13 v roce 1970, když se ve své nečekaně poškozené kosmické lodi snažila vrátit domů. Na jejich dobrodružné cestě s Měsícem uprostřed jim ztrátu rádiového kontaktu s řídícím střediskem NASA...
Příběh Apolla 13 a jeho lidí. Přednáší Milan Halousek z České kosmické kanceláře.
Tento týden uplyne 43 let od havárie Apolla 13. Úspěšná prohra, jak misi obecně mnozí zazývají, měla v pozadí svého dění velmi silnou, skoro až fanatickou mediální "podporu". Více (článek Hvězdárny v Úpici). ...
Poté, co u Apolla 13 explodoval tank s kyslíkem a vážně poškodil servisní sekci, tak astronauté museli opustit svůj plán potřetí přistát na Měsíci. Na této zrnité a ponuré fotografii servisní sekce pořízené po jejím odhození, jen několik hodin před vstupem doí atmosféry a přistání na...
Po výbuchu kyslíkového tanku a poškození servisního modulu v dubnu 1970, byli astronauté Apolla 13 nuceni opustit plány na třetí přistání člověka na Měsíci. Rozsah poškození je patrný z této zrnité, rozmazané fotografie pořízené poté, co servisní modul po odhození vzdaloval pryč, pouze několik...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.
