Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  02. březen 2020

Astronomický snímek dne (APOD) - 02. březen 2020

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Sharpless 308: Mlhovina Delfín

Uznání a copyright: Chilesope 2, Pleaides Astrophotography Team (Peking U.)

Tato kosmická bublina rozfoukaná větry z horké, hmotné hvězdy je mnohem větší než delfín, na kterého se podobá. Je katalogizovaná jako Sharpless 2-308, nachází se zhruba 5200 světelných let v souhvězdí Velký pes (Canis Major) a na obloze pokrývá oblast o něco větší než úplněk. To v odhadované vzdálenosti odpovídá průměru 60 světelných let. Bublinu vytvořila Wolf-Rayetova hvězda, což je ta jasná, hmotná hvězda ve středu mlhoviny. Wolf-Rayetovy hvězdy mají více než dvacetinásobnou hmotnost než Slunce a považují se za krátkou fázi vývoje hmotných hvězd před supernovou. Když se rychlé větry Wolf-Rayetovy hvězdy potkaly s pomaleji se pohybujícím materiálem z předchozí fáze vývoje, tak vytvořily mlhovinu ve tvaru bubliny. Větrem nafouknutá mlhovina má věk asi 70 000 let. Poměrně slabé emisi zachycené na tomto rozsáhlém snímku dominuje záření ionizovaných atomů kyslíku, zde mapovaného do modré barvy.

Seznam odkazů v popisu

  1. GalaxyMap.org: The Sharpless Catalog
  2. Wikipedia: Canis_Major
  3. APOD: 2016-02-01 Najděte člověka na Měsíci
  4. Harvard.edu: Chandra: Scale and Distance
  5. Wikipedia: Wolf-Rayet_star
  6. EarthSky.org: Wolf-Rayets are the most massive and brightest stars known
  7. NASA: Sun - Our star
  8. NASA: Stars
  9. APOD: 2003-03-25 Pomalá exploze
  10. NASA: _Wolf_Rayetovy_hvězdy_
  11. APOD: 2008-05-22 Větrem rozfoukaná NGC 3199
  12. Wikipedia: Middle_Paleolithic
  13. Bf-Astro.com: Hubble Palette Color Map Images w/ PhotoShop

Štítky: Mlhovina Delfín, Sh2-308, Wolf rayet star


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »